Jedna z věcí, kterou by málokdo hledal hned vedle Staroměstského náměstí, je prostorná studentská kavárna s velmi přátelskými cenami. Přesně takovým místem je už několik let Literární kavárna v Týnské uličce. Schází se tu nejčastěji studenti a učitelé, ale narazíte zde i na přiopilé herce, čtoucí filozofy a debatující důchodce.
Jedna z věcí, kterou by málokdo hledal hned vedle Staroměstského náměstí, je prostorná studentská kavárna s velmi přátelskými cenami. Přesně takovým místem je už několik let Literární kavárna v Týnské uličce. Schází se tu nejčastěji studenti a učitelé, ale narazíte zde i na přiopilé herce, čtoucí filozofy a debatující důchodce.
Literární kavárna má jednu velkou výhodu. Můžete sem přijít úplně sami, dát si kávu, přečíst noviny a nikomu to nepřijde divné. Spousta lidí sem chodí právě proto. Pokud nemáte denní tisk, obsluha vám vždy nějaký nabídne, můžete si tu půjčit jakoukoliv knížku nebo časopis. Nečekaně obrovské prostory této kavárny, rozdělené do několika místností, vám umožní si vybrat přesně ten koutek, jaký potřebujete. Velkou místnost pro pořádnou akci, séparé stolečky pro špitající dvojice, malou místnost pro zatvrzelé nekuřáky i menší salónek pro čtoucí osamělce.
Každý všední i nevšední den od devíti ráno sem můžete přijít na snídani. V nabídce obvykle bývá tvarohový šáteček, povidlový koláč, kobliha a croissant v ceně maximálně do patnácti korun. Před konzumací ale doporučuji zajít na bar a vystavené pečivo si prohlédnout. Občas mezi ním leží nějaký poslední nevyprodaný kousek z minulého týdne a vy tak riskujete, že posnídáte tvarohovou strouhanku.
Pokud se blíží poledne a vy toužíte zajít do Literární kavárny na oběd, nebudete mít moc velký výběr. Buď nakládaný hermelín nebo utopenec. Oboje je ale ve výborném provedení za klasické ceny – čtyřicet devět a dvacet pět korun. Na zapití tu máte samozřejmě různé nápoje, žádné velké speciality ale nehledejte. V nabídce je klasický výběr kávy (preso, laté, turek) i čajů (černý, zelený, ovocný). U džusů můžete volit z bohatší nabídky – nechybí příchutě jahody, broskví, meruněk nebo borůvek.
Večerní návštěvníky může možná odradit otvírací doba. Oficiálně by vás měli vyhodit nejpozději v deset hodin večer. Zatím jsem to nikdy nezažila. O víkendu bývá otevřeno i do tří do rána, ve všední dny „pouze“ do jedné. Pokud jsou v kavárně zákazníci schopni ještě dál něco konzumovat, nikdo vás na ulici rozhodně nepošle. Možná vás při první návštěvě překvapí, že přestože jsou Češi pivní národ, uvnitř se nejvíc konzumuje víno. Po ochutnání pochopíte. Místní rozlévaný bílý veltlín (půllitr do džbánku za 60 korun) ocení i pivaři a navíc nepřivolává žádné nepříjemné ranní zážitky. Pokud za každou cenu trváte na lahvích, v nabídce je několik typů bílých i červených z Kobylí (cca 120 korun). Pro zatvrzelé chmelaře je však i tak připravena desítka gambrinus nebo plzeňská dvanáctka, pro silnější nátury jakýkoliv jiný tvrdý alkohol.
Literární kavárna má jednu chybu. Špatně se hledá a není v ní signál. Před vstupními vrátky stojí jen nenápadná cedule, která působí dojmem, že patří ke knihkupectví, které je hned vedle. Takže pokud sem míříte poprvé, nedávejte si schůzku rovnou vevnitř. Vyhnete se tak dlouhému pobíhání Týnskou uličkou a volání do hlasových schránek přátel, kteří už kavárnu našli.
