Magistr, bakalář nebo národohospodář?
NezařazenéStudenti pětiletého magisterského studia v oboru Národní hospodářství (NH) si stěžují, že musí skládat na jeden pokus, za dva kredity a v pár týdnech zkouškového období zkoušku, která se rozsahem vyrovná dřívější bakalářce. Dalším požadavkem je vypracování „pseudo-bakalářské“ práce.
Studenti pětiletého magisterského studia v oboru Národní hospodářství (NH) si stěžují, že musí skládat na jeden pokus, za dva kredity a v pár týdnech zkouškového období zkoušku, která se rozsahem vyrovná dřívější bakalářce. Dalším požadavkem je vypracování „pseudo-bakalářské“ práce.
Kurz HP 204 (Seminář z hospodářské politiky) je završením bloku oborových předmětů hospodářské politiky (HP 101, 201 a 202). Ještě v zimním semestru 2001/2002 byly předmětem zkoušky kromě obhajoby seminární práce přímo otázky ze třech předcházejících kurzů. Studenti pětiletého magisterského studia měli často pocit, že tato zkouška je náhradou za dřívější „bakalářku“, ze které pouze vypadl předmět Hospodářské dějiny. Kdo nesplnil náročné podmínky zkoušky, měl možnost zapsat si mimosemestrální kurz. Pokud předtím obhájil oborovou práci v kurzu semestrálním, v mimosemestrálním pouze podstoupil zkoušku. Takový kurz se podle některých studentů v podstatě rovná druhému pokusu bakalářské zkoušky s tím rozdílem, že student přijde o dva kredity. „Vycházíme tím pouze studentům vstříc, aby si nemuseli celý předmět znova zapisovat a absolvovat ho v celé šíři a délce, což je podle studijního řádu možné u všech předmětů,“ namítá garant předmětu HP 204 Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D.
Forma zkoušky se od letního semestru 2001/2002 mění. Na webové stránce katedry hospodářské politiky (KHP) je v současné době mezi požadavky na splnění předmětu uvedena obhajoba „oborové seminární práce“ a dále: „Diskuze nad aktuálními problémy ekonomického vývoje a hospodářské politiky. V diskusi se předpokládá zvládnutí teoretických základů ekonomické analýzy a hospodářské politiky (HP 101, HP 201, HP 202).“ Ing. Šaroch upřesňuje: „Okruhy problémů k diskuzi se odvinou od tématu seminární práce. Již to nejsou otázky z minulých kurzů.“ V minulém semestru však už někteří studenti pětiletého magisterského studia kurz absolvovali, a to za původních podmínek.
Seminární práce je dalším sporným bodem. Postup pro její zpracování a požadavky na formální úpravu jsou podrobně popsány (http://nb.vse.cz/khp/hp204pra.htm). Rozsah práce je „omezen“ na 20 až 25 stran čistého textu (bez příloh a obsahu). Dále v ní má být uveden abstrakt, klíčová slova a JEL klasifikace podle daných pravidel. Grafická úprava práce je stanovena do nejmenších detailů, včetně okrajů, řádkování, písma a jeho velikosti. Seminární práce se odevzdává na konci semestru na disketě a ve dvou výtiscích svázaných kroužkovou vazbou. Studenti na nich mají pracovat průběžně a konzultovat je s vedoucími jednotlivých seminářů. První verze odevzdávají v šestém týdnu výuky. Ke každé práci je dále stanoven oponent, kterým je většinou školitel vedoucího semináře nebo jiný člen katedry. Výjimečně oponuje práci externista. Práce se 3 až 5 let archivují a nejlepší z nich se účastní soutěží nebo jsou uveřejněny v odborných časopisech.
Většina studentů hodnotí rozsah práce a požadavky na ni jako přehnané. „Je to normální bakalářská práce. Nechápu, proč ji máme dělat, když žádní bakaláři nejsme a nebudeme,“ namítá jedna ze studentek. Od bakalářské práce, kterou odevzdávali studenti dřívějšího bakalářského programu, se „oborová seminární práce“ liší pouze formálně – názvem. Dokládá to i stránka s požadavky na práci, kde se několikrát vyskytuje termín „bakalářská práce“. „Předmět se z hlediska požadavků na práci skutečně nezměnil,“ potvrzuje garant předmětu Ing. Šaroch. „Chceme, aby student byl schopen napsat článek, který lze uveřejnit v odborném časopise.“ Práci však považuje, stejně jako dřívější bakalářskou, za běžnou semestrální práci: „Klasické bakalářské práce mívají často až třikrát větší rozsah,“ namítá. Rozdíl je ale také v tom, že studenti – bakaláři dříve obhajovali práci až při bakalářské zkoušce. Dnes musí „pětiletí magistři“ stihnout náročnou zkoušku (včetně obhajoby) do tří týdnů – ve zkouškovém období – a to všechno za dva kredity.
Zkoušky v předchozích předmětech (HP 201 a 202) jsou podle studentů nesrovnatelně méně náročné než zakončení předmětu HP 204. „Nám by vyhovovaly vícesemestrální předměty, ty však dnešní systém studia neumožňuje,“ říká Ing. Šaroch. Studenti se tak často ptají, proč není předmět ohodnocen více kredity. „Nevím, zda je tento požadavek studenty dobře zvážen,“ namítá Šaroch, „pokud student zkoušku neudělá, přijde o více kreditů“. Vedoucí katedry hospodářské politiky prof. Milan Žák nám sdělil, že o zvýšení kreditové dotace se původně uvažovalo od následujícího semestru. Ing. Šaroch však upřesnil, že počet kreditů zůstane nadále stejný do té doby, než se podaří změnit současný kreditní systém. V něm je totiž kredity dotována pouze přímá výuka, což náročnost předmětu a samostatnou práci studenta nijak nezohledňuje. „Jsem přesvědčen, že je nutno snižovat přímou výuku na VŠE a změnit kreditové ohodnocení předmětů,“ dodává.
Kde tedy studenti vidí problém? „Nerozumím nářku, že předmět (HP 204 – pozn. red.) je náročný. Studenti si sami vybrali toto zaměření,“ hájí stávající podmínky studia garant předmětu Ing. Šaroch. „Už na přednáškách kurzů HP 101, HP 201 a HP 202 je na tuto skutečnost upozorňujeme.“ Studentský list oslovil všechny, kdo v tomto semestru absolvují předměty HP 101 a 204. Velká část z nich odpověděla, že návaznosti předmětů by měly být zřejmé ze studijního plánu a z akreditací (přinejmenším na ně upozorňuje program při registracích a tvorbě rozvrhu), nebo se o nich dověděli například od starších kolegů. V zásadě také nenamítají nic proti náročnosti předmětů. Někteří se však neorientují v obsahu jednotlivých kurzů nebo kritizují studijní literaturu. Téměř všichni se ale shodují na tom, že na přednáškách základního předmětu HP 101 je na blok oborových předmětů hospodářské politiky nikdo neupozornil. Také „oborová seminární práce“ je pro studenty HP 101 novinkou: „O semestrální práci jsem se dověděla až od vás a radost jste mi neudělali,“ uzavírá jedna ze studentek svou odpověď. „Nejsme na střední škole,“ odpověděl prof. Žák na dotaz, zda studenty na přednáškách HP 101 seznamuje s návaznostmi předmětů, popřípadě s oborovou prací, a odkázal na webové stránky KHP. Ta obsahuje popis návaznosti předmětů a zdánlivě bezvýznamné upozornění: „Katedra studentům doporučuje, aby se před zahájením kursu HP 204 seznámili s jeho podmínkami.“
Nahrávání ...
