Každý rok mám problém dostat kolej. Podám žádost, nedostanu kolej, napíšu odvolání, nedostanu kolej, čekám. Jenom ten, kdo někdy vyzkoušel spát každý týden někde jinde, a nevěděl, kdy to skončí, ví, jaké to je. Když byla na téhle škole moje maminka, dostávala její kamarádka z Brandýsa kolej někdy v listopadu. Můj kamarád z Brandýsa o kolej už ani nežádá. Táta zase vypráví, jak spávali na přistýlkách ve studovnách na kolejích, než se počet ubytovaných usadil. Bydleli ale všichni a ve vestibulu se pořádaly koncerty písničkářů.
Každý rok mám problém dostat kolej. Podám žádost, nedostanu kolej, napíšu odvolání, nedostanu kolej, čekám. Jenom ten, kdo někdy vyzkoušel spát každý týden někde jinde, a nevěděl, kdy to skončí, ví, jaké to je. Když byla na téhle škole moje maminka, dostávala její kamarádka z Brandýsa kolej někdy v listopadu. Můj kamarád z Brandýsa o kolej už ani nežádá. Táta zase vypráví, jak spávali na přistýlkách ve studovnách na kolejích, než se počet ubytovaných usadil. Bydleli ale všichni a ve vestibulu se pořádaly koncerty písničkářů.
Nyní nás každý rok SÚZ překvapí nějakou novinkou. Před rokem jsme museli poprvé předložit doklad o trvalém bydlišti rodičů, za který na úřadě vysolíme poplatek, pokud nám ho vůbec vydají. Letos jsme zjistili, že pokud se chceme na kolej nastěhovat později, potřebujeme k tomu svůj notářsky ověřený podpis. Co ale mají dělat ti, kdo už do zahraničí odcestovali? A ani návštěva notáře není zadarmo. Pamatuji se, jak jsem uvítala možnost platit kolejné bezhotovostně. Znamenalo to pro mě ušetření času a hlavně jsem na pravidelné platby nemusela myslet. Pak jsme najednou museli bezhotovostně platit všichni, tedy i ten, kdo třeba žádný účet v bance neměl a ani mít nechce. Vrcholem je dnešní systém, kdy podmínkou ubytování na koleji je předložení souhlasu s inkasem s minimálním limitem 2500 korun, ačkoli nejvyšší kolejné činí pouhých 1760 korun (za jednolůžkový pokoj s příslušenstvím na Jarově C). K cenám studentského ubytování se tedy připojují další poplatky, tentokrát za bankovní služby. Copak má naše Správa smlouvu se všemi těmito institucemi a z vybraných poplatků „za razítko“ má provize? Nebo je tohle byrokratické martýrium dalším způsobem, jak připravit studenty VŠE pro praxi?
Na kolejích je ale více zajímavých úkazů. Členové studentské organizace AIESEC platí v létě na kolejích kolejné, nikoli režijní cenu jako jiní. Podle ředitele Správy účelových zařízení je to proto, že tak rozhodlo vedení školy. Prý „dělají pro školu“. Pardon, na škole funguje daleko víc studentských organizací, které i v létě dělají něco pro školu nebo její studenty, a o takových výhodách se jim ani nezdá. Dalším fenoménem našich kolejí jsou zástupci ubytovaných, takzvané kolejní rady. Kolejní rada je orgán volený, kandidovat může na své koleji každý ubytovaný. Příkladem skutečně originálního volebního programu a ukázkou, co taková kolejní rada hodlá pro své spolubydlící udělat, jsou loňské volby na Rooseveltově koleji. Podnikaví studenti nelitovali peněz ani námahy a do volební místnosti dopravili sud piva. Každému, kdo jim dal svůj hlas, pak natočili poctivý půllitr. To, že se z nástěnek o konání voleb dozvídáme až den před jejich uskutečněním, už mě ani nepřekvapí. Vždyť volby vypisuje sama kolejní rada! A proč se vlastně stát jejím členem? Buď máte zájem něco na kolejích změnit a nebo, jak je to podle mé zkušenosti většinou, se vám zalíbila představa letního ubytování úplně zadarmo a to, že tentokrát budete pokoje na koleji rozdělovat vy. Takže už se vám nestane, že místo Katky na dvojáku s přípojkou na „efku“ budou vašimi spolubydlícími na trojáku na „déčku“ protivná Jana a Alžběta, které kouří dvě krabičky denně.
Pravda je, že spoustu z toho bychom mohli ovlivnit. Studenti se přizpůsobí novému opatření a obejdou ho. A tak pořád dál a dokola. Kdyby bylo kolejí dost, nemuseli bychom nic obcházet. Cesta k nápravě však je již nastoupena. Dojezdová vzdálenost se snížila z 14,9 na 13,5 bodu. Stačí mít vůli hledat cesty.
