V úterý 14. listopadu se na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) konal dvouhodinový workshop s názvem „Když je VŠEho moc aneb jak se při studiu nezbláznit“. Během něj se studenti dozvěděli, jak jsou na tom oni i jejich spolužáci s psychickým zdravím a na koho se obrátit v případě, že se s duševními problémy sami potýkají. Nechyběla ani projekce dokumentu Musíš? a praktický workshop pod záštitou projektu Nevypusť duši. Akce se zúčastnilo přes dvě stě studentů.
Hned v úvodu se slova ujal absolvent VŠE Jakub Žofčák a odprezentoval výsledky svého dotazníkového šetření. Žofčák už přes deset let studenty doučuje a právě skrze doučování se mu studenti začali svěřovat se svými duševními obtížemi. To pro něj byl impulz k vytvoření ankety mapující aktuální psychický stav napříč studenty VŠE.
Není překvapením, že studenti jsou nadměrně často vystaveni stresu a potýkají se s úzkostmi. Z průzkumu však dále vyplynulo, že více jak polovina respondentů si prošla syndromem vyhoření, ještě větší část studentů zažila izolaci od ostatních lidí. Alarmujícím zjištěním je, že 15,5 % respondentů někdy přemýšlelo o sebevraždě, přičemž více jak polovina z těchto respondentů před nástupem na VŠE neměla psychické potíže. Pět respondentů pak přiznalo, že se během studia o sebevraždu pokusilo, jeden z nich před nástupem na vysokou školu netrpěl žádnou formou psychických problémů. Ze všech respondentů pak 9 % přiznalo sebepoškozování.
Nejhůř jsou na tom studenti FMV
Studenti, kteří při studiu i pracují, tvoří téměř 90 % respondentů dotazníku. Ti navíc podle dotazníku mívají v průměru vyšší psychické potíže než studenti bez zaměstnání. Překvapivým zjištěním bylo, že respondenti, kteří kromě VŠE studují i jinou vysokou školu, vykazovali v průměru lepší skóre duševního zdraví než respondenti studující pouze VŠE.
Více než polovina respondentů se svěřila, že během studia na VŠE zažila nebo byla svědkem určité formy ponižování ze strany vyučujícího. To, že učitelé kladou důraz na psychické zdraví studentů, reportovali nejvíce studenti Fakulty informatiky a statistiky (FIS), naopak dle dotazníku zájem vyučujících o psychické zdraví studentů nejméně vnímají na Fakultě mezinárodních vztahů (FMV). Z průzkumu vyplývá i to, že z hlediska duševního zdraví jsou na tom nejhůře právě studenti FMV. Pouze 36 % respondentů, kteří trpěli nebo trpí psychickými problémy, vyhledalo odbornou pomoc.
Průzkumu se zúčastnilo celkem 811 studentů ze všech fakult VŠE, přičemž nejzastoupenější byla Národohospodářská fakulta (NF). „Výsledky šetření je třeba brát s rezervou, respondenti totiž netvoří zcela reprezentativní vzorek studentů VŠE,“ upozornil Žofčák. Respondenti se sami rozhodli, zda dotazník vyplní, dle jeho slov se může jednat o studenty se zájmem o duševní zdraví a výsledky tím pádem mohou být nadhodnocené. Výsledky navíc vychází ze subjektivního hodnocení duševního zdraví studentů, nikoli ze strany odborníků. Zároveň dodal, že korelace neimplikuje kauzalitu, výsledky průzkumu tedy nutně nemusí souviset se studiem na VŠE.
Na Žofčákovu prezentaci pozvolna navázala psycholožka a terapeutka Lenka Šilerová, která krátce představila akademickou psychologickou poradnu VŠE. „Studenti se na poradnu mohou obrátit s jakýmkoli problémem, který nemusí nutně souviset se studiem na VŠE,“ zdůraznila. Studentům, kterým se stále nedaří nastavit si správný work-life balanc, zároveň doporučila pročíst si Manuál duševního zdraví.
Musíš? Nemusíš!
Následovala projekce patnáctiminutového studentského dokumentu Musíš?, který původně vznikl jako týmový projekt v rámci vedlejší specializace Multimediální komunikace na FIS. Autoři projektu v něm skrze tři osobní zkušenosti reflektovali, jaké dopady na psychické a fyzické zdraví má chronický stres a dlouhodobě neudržitelný hektický způsob života. Hlavním posláním dokumentu bylo poukázat na to, že není nutné, a mnohdy ani možné, stíhat vše, co po studentech vyžaduje jejich okolí, ale i oni sami.
V závěru přednášky se Dominika a Adam z projektu Nevypusť duši zaměřili na zásady správné psychohygieny a praktické ukázky, jak ve vypjatých situacích zklidnit hlavu. Z workshopu vyplynulo, že stejně jako člověk jde k lékaři s fyzickou bolestí, mělo by se chodit k odborníkům i v případě psychických problémů. Na stránkách projektu Nevypusť duši naleznete kromě kontaktů na odborníky různé infografiky na téma péče o duševní zdraví.
Poměrně tabuizované téma duševního zdraví u studentů se čím dál více otevírá nejen na vysokých školách, ale i ve společnosti. V případě, že si procházíte psychicky náročnějším obdobím, můžete se obrátit na již zmíněnou akademickou psychologickou poradnu na VŠE. Pokud pociťujete, že jste blízko či dokonce ve fázi vyhoření, můžete se obrátit na již zmíněný projekt Nevypusť duši nebo na projekt Nevyhasni. Jako první pomoc během nepříjemných psychických stavů poslouží bezplatná aplikace Nepanikař nebo kontaktujte linku bezpečí či linku první psychické pomoci.
Foto: unsplash.com
