Zřejmě každý student VŠE je čas od času vystaven úšklebkům a posměchu ze strany kolegů z jiných vysokých škol. Jenom namátkou vyberu rčení, že „Ekonomka je nejtěžší střední škola v Praze.“ Jako správného patriota mě takové řeči znepokojují, a tak jsem se rozhodl vydat do „terénu“ a promluvit si s několika respondenty, kteří měli možnost studovat jak VŠE, tak i jinou vysokou školu, a mohou tedy objektivně porovnávat.
Zřejmě každý student VŠE je čas od času vystaven úšklebkům a posměchu ze strany kolegů z jiných vysokých škol. Jenom namátkou vyberu rčení, že „Ekonomka je nejtěžší střední škola v Praze.“ nebo anekdotu: „Proč mají matfyzáci tak krátké vánoční prázdniny? Aby za tu dobu nemohli vystudovat VŠE.“ Jako správného patriota mě takové řeči znepokojují, a tak jsem se rozhodl vydat do „terénu“ a promluvit si s několika respondenty, kteří měli možnost studovat jak VŠE, tak i jinou vysokou školu, a mohou tedy objektivně porovnávat.
S výše uvedenými názory souhlasí Krista (20), studující paralelně ještě na Fakultě sociálních věd UK obor Ekonomická teorie. Dle jejího hodnocení ji příprava na UK zabere mnohem více času, vyžadují zde po ní více logického myšlení a kreativity. Matematiku na UK shledává nesrovnatelně obtížnější, zatímco předměty jako marketing či management na UK chybějí.
Na stejné univerzitě studuje ekonomii také Jirka (20), ten si ovšem vybral svůj obor na Filozofické fakultě a ve svém hodnocení se s Kristou značně rozchází. „Na UK to mají studenti mnohem snadnější. Znají se tam se svými učiteli a ti je pak od zkoušek nevyhodí.“ Jirka s nadsázkou pronesl, že přípravě na výuku na VŠE věnuje všechen čas, na UK se stihne naučit přes prázdniny. Kritizuje daleko menší výběr kurzů na univerzitě, zato tam musí povinně absolvovat filozofii.
Jako balzám na pošramocenou hrdost ekonoma působí slova dalšího Jirky (22), který studoval na Fakultě strojní na ČVUT. „Ekonomku nejvíce pomlouvají ti lidé, kteří se na ni nedostali,“ směje se Jirka. VŠE na něj působí jako škola náročnější. Na ČVUT se často dávaly zápočty za pouhou docházku, ta byla ale povinná. Studenti tam sice museli absolvovat více zkoušek, ale mohli je při neúspěchu až šestkrát opakovat. Dokonce i na písemné testy pro zápočty měli několik pokusů. „Jazyky byly naprostá fraška,“ završuje Jiří svou zdrcující kritiku ČVUT.
Ondra (20) k nám zavítal po ročním studiu na Vysoké škole báňské v Ostravě, obor Architektura pozemní stavitelství. „Dvě školy nelze jen tak snadno srovnávat,“ krotí mé nadšení pro komparaci hned na úvodu našeho rozhovoru. Podle něj záleží spíše na štěstí, volbě učitelů a hlavně osobním přístupu: „Já osobně bych nechtěl studovat školu, na kterou bych nebyl hrdý a tvrdil o ní, že je flákárna.“ Na VŠE existuje pouze jeden pokus pro dílčí zkoušku či zápočtový test (kromě matematiky), na báňské zase musí student každý semestr absolvovat dva až tři stěžejní předměty, při neúspěchu je vyhozen.
Na Přírodovědné fakultě UK úspěšně ukončil studia Michal (24), který se tak může pyšnit titulem Ing. Rozhodně popírá, že by se na VŠE nudil. Musí se zde více věnovat memorování faktů, exaktní předměty (chemie na UK) zase vyžadují logické myšlení. Na ekonomce mu vadí anonymita a neosobní přístup pedagogů. Michal má také zkušenost ze Spojeného království, kde strávil dva roky. „Tamější studenti se nebojí ve výuce prosazovat a hájit svůj názor, zatímco v České republice se na takové aktivní jedince dívají přes prsty.“
