V rámci vedlejších specializací nabízí VŠE i Komerční jazyky.
Možnost studovat tři řeči zní jistě lákavě a podmínky přijetí
ve formě jedničky nebo dvojky ze dvou jazyků nejsou až tak nesplnitelné.
Během studia je nutné získat zápočty z kurzů KA a KB z hlavních
jazyků a deset kreditů z jazyka třetího. V mém případě tím vznikla
trojkombinace NJ-AJ-FJ.
V rámci vedlejších specializací nabízí VŠE
i Komerční jazyky. Možnost studovat tři řeči zní jistě lákavě
a podmínky přijetí ve formě jedničky nebo dvojky ze dvou jazyků nejsou
až tak nesplnitelné. Během studia je nutné získat zápočty z kurzů KA
a KB z hlavních jazyků a deset kreditů z jazyka třetího. V mém
případě tím vznikla trojkombinace NJ-AJ-FJ.
Vydáte-li se stejnou cestou, bude zřejmě prvním vážným problémem
nedostatek vypsaných kurzů. Pokud budete dostatečně intenzivně naléhat
a slibovat, že si do třídy přinesete vlastní židličku, existuje šance,
že obměkčíte srdce vyučujícího a budete zapsáni nad kapacitu.
Toho, kdo už někdy držel v ruce Němčinu v hospodářství, asi kurzy
tohoto jazyka nepřekvapí. Nepočítejte s tím, že si v hodinách
příliš „pošprechtíte“, ale na Státní závěrečnou zkoušku (SZZ),
jejíž jádro spočívá v překladu, vás hodiny připraví poměrně
obstojně.
Angličtina s PhDr. Adrianou Krásovou je z úplně jiného soudku.
Máte-li skutečně chuť, ke slovu se dostanete a iniciativě se zde meze
nekladou. Jako konverzaci či volitelný kurz vřele doporučuji! Bohužel
požadavky u státnice jsou poněkud odlišné a můžete být nepříjemně
překvapeni. Při troše štěstí přeložíte v hodinách tak jeden článek
za semestr, což v žádném případě není dostačující. Jazyk samostudium
vyžaduje, ale překlad zkrátka sami nenatrénujete.
Znalá poměrů na VŠE vyrazila jsem již v prosinci na katedru angličtiny,
abych si zapsala státnici na začátek února. Tam mi bylo řečeno, že dokud
nebudu mít v indexu zápis o složené zkoušce z francouzštiny (třetího
jazyka), nikdo mě nikam nezapíše ani omylem.
Nejbližší termín pro zkoušku: 7. leden v 8,30. Ve 14,30 téhož
dne: úprk ke studijní referentce – odpolední úřední hodiny ovšem
odpadly. Pátek 9. ledna: žmoulajíc index a registrační list jsem se
servilním úsměvem dorazila na katedru angličtiny, kde mi bylo oznámeno,
že je termín plný. Jak to plný? Během semestru jsme byli ujišťováni,
že bude kapacitně neomezený. Kapacitně neomezený možná ano, ale teď je
plný… Další termín? Květen.
Podobných zoufalců se nás sešlo pět. Nikdo netoužil po tom, dělat
státnice v květnu, a tak jsme se rozhodli apelovat přímo na dr. Krásovou.
Konzultační hodiny? Příští úterý.
Bez termínu, bez nálady a bez energie jsem se propotácela víkendem
a připravovala si pádné argumenty, proč musím dostat termín. Zcela
zbytečně, neboť v úterý se jakýmsi zázrakem termíny objevily. Ovšem
nedá se na ně zapsat. Paní sekretářka sice přítomna je, ale nemá
úřední hodiny. Jistě všichni chápete, že napsat na papír pět jmen je
úkon natolik závažný, že jej mimo úřední hodiny prostě učinit nelze.
Takže si přijďte zítra…
To nejhorší mě však teprve čekalo. Písemná část z němčiny ještě
celkem ušla, ale druhý den přišel skutečný vrchol. Když jsem se celá
vystresovaná doplazila na písemku z angličtiny, zjistila jsem, že počet
studentů poněkud převyšuje počet židlí. Vysvětlení doktorky Krásové,
že si opravdu nezjišťovala, zda je učebna dostatečně velká, nebyl pro
mé rozjitřené nervy tím pravým. Když jsme se po dalších asi patnácti
minutách konečně usadili v jiné třídě, mohlo se začít.
Ačkoliv na němčinu jsou čtyři hodiny, na angličtinu (minimálně
o stejném rozsahu) jsou z neznámého důvodu k dispozici pouze dvě
a půl. Argument, že na angličtinu lze používat počítačový slovník,
mě (a ani dalších asi 70 % studentů bez notebooků) tak úplně neoslovil.
Možná nemluvím za všechny, ale kvalitní překlad v takovémto časovém
presu lze vytvořit jen stěží.
Odcházela jsem s pocitem, že to, co jsem předvedla, bude při
nejlepším stačit na kariéru prodavačky u Bati.
Ústní část již probíhala ve znatelně uvolněnější atmosféře
a celkový výsledek byl více než příjemně překvapivý. Přesto se mi
chce říci : „Never more.“
