Akademický senát schválil nový způsob rozdělení finančních
prostředků mezi jednotlivé fakulty. Patnáct let starou metodiku nyní
nahradil kombinovaný systém. Na úrovni fakult jsou pak peníze rozdělovány
podle platových tříd a stupňů.
Po dobu patnácti let VŠE používala systém, který byl založen na
pedagogických výkonech. Dále sledoval, kolik fakulta odučila kurzů pro
takzvané „vlastní“ a pro „cizí“ studenty. Výuka se dělila na
přímou a nepřímou. Prvním zmíněným druhem se myslí vyučované
přednášky a cvičení. Nepřímá výuka pak zahrnovala zkoušky, státní
zkoušky, vedení bakalářských prací, samotné bakalářské zkoušky.
V posledních letech se rozpoutala diskuze o změně stávajícího
systému.
Spekulovalo se o jeho formě, která by se blížila metodice, kterou
používá samo ministerstvo („ministerský model“). Výsledkem je letos
přijatý kombinovaný systém, který tvoří dvě části – ze sedmdesáti
pěti procent se zaměřuje na výkonový systém a zbylých dvacet pět procent
tvoří „čistě“ náhradový, který závisí i na počtu studentů.
Fakulty mezi sebou uzavřely dohody, ve kterých stanovily, kolik si zaplatí za
výuku svých studentů.
Každá fakulta má odlišný způsob rozdělení peněz. Tímto se zabývá
Akademický senát jednotlivých pěti fakult. Z oblasti mzdové jsou
zaměstnanci školy rozděleni do pracovních tříd a stupňů. Třídy se
člení podle kvalifikace jednotlivých pracovníků – profesoři, docenti,
akademičtí pracovníci atd. Kdežto stupeň představuje délku praxe. Stále
platí, že plat učitele se řídí vnitřním mzdovým předpisem z roku
2008. Některé fakulty do těchto platů svých zaměstnanců zohledňují
i mimo pedagogickou činnost (čímž rozumíme různou publikační
činnost).
Jak vše vypadá v praxi
„Platy členů mé katedry se nacházejí na spodní hranici mzdových
tarifů, bez osobního ohodnocení a nemám možnost přidělovat odměny.
Důvod tkví v systému propočtu výkonů pedagogických pracovníků na
VŠE,“ prozradil vedoucí katedry didaktiky ekonomických předmětů Jiří
Dvořáček. Výši přidělených finančních prostředků určuje počet
přihlášených studentů a to v tomto případě znázorňuje nízké
tabulkové hodnoty. Proto až doposud FFÚ, ve spolupráci s rektorátem VŠE,
garantovala tarifní mzdy pracovníkům katedry. „Z tohoto důvodu nemají
vliv na výši platu ani výsledky anket studentů,“ dodává Dvořáček.
Dlouhodobější výsledky anket mohou pozitivně či negativně ovlivnit
složku platu, ale jen na některých katedrách.
Například na katedře statistiky a pravděpodobnosti ovlivňují částku,
kterou dostanou učitelé, faktory jako kvalita vědecké práce, počet
suplovaných hodin, anketa studentů, počty odvedených diplomových prací,
vedení doktorandů, účast u státnic, práce nad rámec daný úvazkem
(členství v nejrůznějších pracovních komisích) či příprava
zkouškových testů. „Spousta kateder nyní zápasí spíše s tím, aby
pokryla platy a základní osobní ohodnocení,“ prozradil Luboš Marek,
vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti.
Pro představu na internetových stránkách uiv.cz můžete mimo jiné
najít i průměrnou mzdovou úroveň pracovníků (nejen učitelů)
veřejných vysokých škol v rámci celé České republiky podle vykonávané
akademické funkce. Zatím je zde k dispozici jen výroční zpráva za rok
2007, ale v nejbližších dnech by se měla objevit i za loňský rok. Graf
udává přesné částky za již uvedený rok. Naproti tomu průměrný plat
pracovníka v menze se pohybuje okolo 14 100 korun. O něco lépe jsou na tom
lidé starající se o koleje – 15 429 korun.
