V únoru převezme vedení Fakulty mezinárodních vztahů bývalý rektor
VŠE docent Štěpán Müller. Přinášíme vám úryvek z rozhovoru pro
prosincový Studentský list.
Proč jste se rozhodl kandidovat?
Řada starších kolegů si mne ještě pamatuje z mého předchozího
působení na VŠE. Když jsem v září nastoupil znovu na katedru
mezinárodního obchodu, přišli za mnou kolegové, zda bych nechtěl
kandidovat. Řekl jsem si, že zkušenosti mám, tak proč bych je nemohl
uplatnit ve prospěch fakulty.
Působil jste dokonce ve funkci nejvyšší, pak jste z VŠE
odešel. Proč jste se vrátil?
Můj odchod ze školy před sedmnácti lety byl dán tím, že jsem dostal
nabídky z praxe. V praxi jsem ostatně působil i dříve, ještě než jsem
byl zvolen rektorem. Se záměrem vést fakultu jsem ale na VŠE nepřišel.
Chtěl jsem se vrátit na svou Alma Mater, protože jsem dostal nabídku a byl
jsem momentálně volný. Dlouhou dobu neměl možnost pravidelně učit,
přestože mě to baví.
Už máte rozmyšleno, čemu se budete věnovat bezprostředně
potom, co nastoupíte do funkce?
Samozřejmě priority mám, ale jsou dlouhodobějšího charakteru. Nezačnu
hned druhý den potom, co nastoupím. Chci zvyšovat jak kvalitu výuky, tak
přijímaných studentů. Nemile mě překvapilo, s jakým bodovým
ohodnocením jsou dnes přijímání zájemci o studium, zejména na oboru
Mezinárodní obchod. Dále chci prohlubovat internacionalizaci na fakultě, ta
je zatím dobře rozběhnutá. Třetí oblastí je vědeckovýzkumná činnost,
která zatím není rozvinuta tak, jak by si zasloužila.
Říkáte, že chcete zvýšit kvalitu oboru Mezinárodní
obchod.
Nejen u něj. U Mezinárodního obchodu mne ale nepříjemně překvapilo,
jak nízký je bodový zisk pro přijetí u posledních ještě přijatých
zájemců o studium. To by se mělo změnit.
To bude ale znamenat pokles počtu studentů.
Samozřejmě. Díval jsem se na grafy, které znázorňují, kolik studentů
Mezinárodního obchodu je přijato a s jakým bodovým poměrem. Počet bodů,
s nimiž je přijata poslední desetina uchazečů, je o mnoho nižší než
u ostatních přijatých (v letošním akademickém roce byla hranice pro
přijetí 158 bodů ze 300, pozn. red.). Letos jsme přijali 700 posluchačů,
to je obrovské číslo. Pokles počtu přijímaných studentů o deset procent
není nic dramatického, ale efekt to bude jedině dobrý. Jejich vyšší
kvalita se postupně odrazí i v kvalitě absolventů a to je nepochybně
zájmem nejen fakulty, ale především samotných studentů.
Jinými slovy, chcete snižovat počty studentů.
Vím, kam míříte. Teď ale hovořím především o bakalářském
studiu. V magisterském studiu je situace jiná. Ministerstvo školství
tlačí spíš na to, aby byla prostupnost na magisterské studium nižší.
U nás to ještě není tak zažité, ale jinde na světě je bakalářský
titul hotové vysokoškolské studium. Pak jdou absolventi velmi často do praxe
a až po několika letech se část z nich vrací dokončit si magisterské
studium.
Jaké plánujete další opatření ke zvýšení kvality krom
snižování kvantity?
Samotné omezení počtu studentů kvalitu příliš nezvýší. Jsou ale
věci, které se dají dělat průběžně – kontrola, akreditace. Každá
akreditace znamená, že se předmět po předmětu musí projít struktura
oboru. Velký díl práce leží na garantech. Je nutné dosáhnout toho, aby se
předměty nepřekrývaly.
Hovořil jste také o vědě, znamená to nějakou změnu pro
studenty bakalářského a magisterského studia? Neměli by se už bakaláři
seznamovat s metodologií vědy?
To by určitě neškodilo, naopak bych to vítal. Na druhou stranu student
už když píše bakalářskou práci, tak určité základy metodologie vědy
využívá. Zmínkou o vědě jsem ale myslel skutečně spíše kolegy
pedagogy.
Podle vás je v pořádku, když se student poprvé setká
s postupy vědecké práce až ve třetím ročníku studia?
A vy nepíšete seminární práce?
Já jsem z Politologie, napsal jsem spousty seminárních prací.
Ale na Mezinárodním obchodě studenti píší svou první seminárku až ve
Světové ekonomice ve třetím ročníku. V době, kdy si volí téma
bakalářské práce.
No, s tím ještě nejsem tak hluboce seznámen. Ale pokud by to bylo tak,
jak říkáte, tak by to nebylo dobře. Jsem rád, že v politologii píšete
hodně, tak by to mělo být ve všech oborech. Má to ale háček a to jsou
počty studentů. Vás je na Politologii několik desítek, pro učitele je to
tedy lépe zvládnutelné než v kurzech, kde jich je několik set.
Více o tom, s kým chce docent Müller spolupracovat ve vedení
fakulty, jaké další změny plánuje a jak se vás dotknou, čtěte
v aktuálním čísle Studentského listu. Právě v prodeji za 15 Kč na
chodbách v RB a SB.
