Nový systém pořízen za miliony, přínos je nevyčíslitelný
Rozhovory, Zprávy ze školyVysoká škola ekonomická v Praze se už nějakou dobu zabývá implementací nového studentského informačního systému (IS). Na otázky ohledně jeho vývoje a spuštění odpoví profesor Jiří Voříšek, vedoucí Katedry informačních technologií (KIT).
Vysoká škola ekonomická v Praze se už nějakou dobu zabývá implementací nového studentského informačního systému (IS). Na otázky ohledně jeho vývoje a spuštění odpoví profesor Jiří Voříšek, vedoucí Katedry informačních technologií (KIT).
Jaká byla z pohledu vedoucího KIT Vaše úloha v tomto procesu?
Já bych to nazval „hostující profesor“, neboť to není tak, že by se katedry, které vyučují určitý předmět, také staraly o jistou oblast fungování školy, která souvisí s jejich oborem. To znamená, že katedra financí se nestará o finance školy a katedra informačních technologií se nestará o informační systém školy. Zodpovědní za tento systém školy jsou Výpočetní centrum a prorektor pro pedagogiku. Nicméně když se v rozhodovacím procesu objeví problémy, tak jsou členové katedry přizýváni k tomu, aby posoudili navrhované řešení.
Co nového přinese očekávaný informační systém studentům a pedagogům?
To je zajímavá otázka. Totiž obecně se dá říci, a teď nemyslím jen vysokou školu, že celá řada organizací využívá informačních systémů jako nástroje konkurenceschopnosti proti ostatním institucím, čili zvyšování své pozice na trhu. To je běžné pro banky, telekomunikace, pro řady jiných organizací a je zajímavé, že se to teď dostalo i do oblasti vysokého školství. Řada studentů to, jaké je studijní prostředí a jaká je informační podpora studia, bere jako jedno z kritérií, jestli daná škola je, či není dobrá. Věřím, že nový IS bude posunem vpřed a že sjednotí formu komunikace studentů s katedrami a fakultami – přihlašování na zkoušky, sledování výsledků studia, odevzdávání semestrálních, bakalářských a diplomových prací a podobně.
Pokud se nepletu, probíhá teď jakýsi zkušební režim, je to tak?
To je pravda. Každý informatický projekt má několik fází. Nejdříve se udělá analýza – jaké funkce by IS měl nabízet – a navrhne se, jak je řešit. Potom následuje fáze implementace navrženého řešení a nakonec se přichází k nasazení testovacího provozu. Studenti byli zváni i k analytické fázi. Samozřejmě se k tomu návrhu vyjadřovaly i katedry a fakulty. Teď tedy probíhá etapa, kdy se ověřuje, zda to, co bylo navrženo a dodáno, dobře funguje. A v tomto směru se mohou studenti také zapojit.
Dále škola řešila problém, zda software nakoupit, nebo vyvinout vlastními silami. VŠE má odlišný způsob organizace studia než jiné vysoké školy. Tím pádem nebyl k dispozici žádný univerzální software, který by pokryl přesně naši potřebu. Příkladem specifických požadavků na IS jsou naše registrace na předměty a individuální rozvrhy pro každého studenta. Máme 17 tisíc odlišných rozvrhů pro každého posluchače, což je dost unikátní nejen u nás v ČR, ale i ve světě. Takže v tom jsme jiní. V dalších funkcích, jako je například evidence studentů a stipendií, jsme na standardu. Nakonec padlo rozhodnutí nakoupit hotový software a ten přizpůsobit specifickým požadavkům VŠE. Nový systém by měl být lepší v několika věcech. Jistě máte sám zkušenost, že v současné době student s každou fakultou, s každou katedrou, a někdy dokonce i s každým kantorem komunikuje různým způsobem. Jiným způsobem získává materiály k předmětu, podklady pro přednášky, jinak jsou zadávány semestrální práce. Výsledky studia jsou vkládány buď do Semestru nebo do Výsledků a podobně. Na VŠE máme celou řadu různě pokročilých agend a aplikací. Některé jsou velmi sofistikované, ale standardizované nejsou. Náklady na vaše znalosti a vaše přizpůsobení jsou velmi značné. Takže jedním z těch cílů by měla být standardizace styku studenta s kantorem, katedrami a fakultami. A to by se snad mohlo podařit. Aspoň doufám. Kupříkladu ve starém systému byl student evidován asi v patnácti různých databázích, tak si asi dovedete představit důsledky, když například změníte adresu. Jestli se to promítne do všech databází, nebo jenom do několika, nebo dokonce jen do jedné. A když vám pak posíláme poštu nebo s vámi chceme jinak komunikovat, tak je to problém. Ta dezintegrace starého systému už přinášela dost velké problémy nejenom studentům, ale i katedrám. A proto je třeba tu inovaci co nejdříve dodělat.
Kdy se nový IS rozjede naplno a staré studentské informační systémy definitivně odpadnou?
Toto vám bohužel neřeknu, protože harmonogram projektu nebyl zveřejněn. Zdá se však, že základní funkcionalita bude v pořádku. Ale u detailů některých sofistikovanějších funkcí, jako má například Semestr, kde se dá přihlašovat na zkoušku na konkrétní hodinu či předávat kantorovi semestrální práce elektronicky, si nejsme jisti. Ale doufáme, že od září už poběží všechno naplno.
Tak snad doufejme. Můžete prozradit částku za jakou byl tento software zakoupen?
Ne, tak to vám bohužel nemohu říct, protože to sám nevím. Kdybych to věděl, tak bych vám to říci mohl, ale systémy takovéhoto rozsahu jsou ceněny v částkách miliónových. Odhadoval bych to mezi deseti až dvaceti miliony. Spíše k té vyšší hranici.
Zastáváte také funkci prezident České společnosti pro systémovou integraci (ČSSI), mohl byste nám stručně přiblížit její činnost?
Tato organizace již existuje od roku 1994 a jejím cílem je pomoci všem subjektům používat co možná nejrychleji a nejefektivněji počítačové technologie (IT) pro jejich práci. Těmito subjekty jsou podniky a státní a veřejná správa. Našimi členy jsou i dodavatelé informačních technologií a vysokoškolská pracoviště. Cílem naší organizace je co nejrychlejší přenos informací mezi těmito subjekty tak, aby ČR byla ve využívání IT na světové špičce. Na akce ČSSI jsou zváni i studenti oboru Informatika. Mohou tak získávat nejnovější informace z odvětví a seznamovat se s know-how předních světových firem.
Zhruba před půl rokem ČSSI a její partneři zveřejnili studii o uplatnění absolventů v oboru IT, co konkrétně studie prokázala?
Studie přinesla mnoho dosud nepublikovaných informací o pracovním trhu IT v ČR a o kvalitě výuky informatiky na českých vysokých školách. Pro některé zainteresované jsou některá zjištění velmi pozitivní, pro jiné naopak. Když na to půjdu z pohledu studenta, tak velmi pozitivní zpráva je, že v roce 2006 a 2007 vysoké školy produkovaly v ČR zhruba polovinu požadovaného počtu IT odborníků. To znamená, že ta druhá půlka byla najímána z úplně jiných oborů, dokonce i ze zahraničí. A tím pádem, když je nedostatek takto vysoký, platy počítačových odborníků rostou. V současné době jsou tito lidé nejlépe placenou profesní skupinou v naší republice. Otázka je, jak dlouho to bude trvat. Díky faktu, že vlivem demografického vývoje v ČR bude ubývat počet středoškoláků, kteří jdou na vysoké školy, bude nedostatek těchto expertů zřejmě mnohaletou skutečností. Abychom byli schopni saturovat budoucí poptávku, bylo by žádoucí nabírat z devatenáctiletých na studium oborů týkajících se IT čtyři procenta, což je podle mě nedosažitelné číslo. Pakliže se s hospodářstvím nestane něco nepředstavitelného, budou platy počítačových znalců minimálně pět let hodně vysoko nad průměrem.
Dá se říct, že studenti mohou jásat. Je tady však nějaké „ale“?
Je tady veliké „ale“. Tím jsou zaměstnavatelé (například Accenture či IBM), kteří v současné době nejsou schopni sehnat potřebné množství IT odborníků. Jejich zaměstnanecký kolektiv v ČR se již skládá ze sedmdesáti národností. Zkrátka hledají experty po celém světě.
Ve studii se též zmiňujete, kolik hodin se musí absolventi bakalářského a magisterského studia ve firmách doškolovat?
To bylo další zajímavé zjištění. V průzkumu jsme se zaměřili nejen na to, jaké požadavky mají zaměstnavatelé na strukturu znalostí nově nastupujících zaměstnanců, ale i na to, jaké znalosti svým absolventům dodávají vysoké školy. Zjistili jsme, že zhruba jenom deset procent bakalářů vyhovuje požadavkům firem. U magistrů je stav lepší, tam se to pohybuje kolem čtyřiceti až pětačtyřiceti procent. Ti ostatní, pakliže nastoupí na IT pozice, musí být masivně doškolováni, což je samozřejmě pro zaměstnavatele vysoká nákladová položka. Ti se z toho důvodu orientují na ty absolventy univerzit, kteří mají pro ně vyhovující skladbu znalostí. Zde máme pro studenty VŠE další dobrou zprávu. Jejich profil vědomostí patří k těm nejlepším. Například společnost Accenture v současné době prohlásila, že se orientuje jen na absolventy tří škol. Na nás, tedy na Fakultu informatiky VŠE, potom na katedru počítačů na ČVUT a Západočeskou univerzitu. Koho výsledky průzkumu zajímají, může je získat na webu ČSSI (www.cssi.cz).
Čím to, že absolventi musí podstoupit ve firmách tolik hodin školení? Je chyba v systému výuky, nebo je tento obor natolik progresivní, že školy, a tedy i VŠE, nejsou schopny pružně reagovat?
Ten důvod je ve způsobu výběru vysoké školy středoškoláky a v systému motivace ve školství. Zatím není úplně zvykem maturantů vybírat si studovaný obor a vysokou školu tak, že by si nejprve udělali analýzu pracovního trhu, tedy jak vypadá nabídka a poptávka na trhu práce, jak jsou placeny jednotlivé profese a jak by mohly vypadat do budoucna, a podle toho se rozhodli. Stejně tak to ale nedělají vysoké školy. Ty otvírají obory a nabírají studenty bez závislosti na potřebách pracovního trhu. Máme tedy v ČR odvětví, kde poptávka převyšuje nabídku, ale také odvětví, která jsou poddimenzovaná, jako je například oblast IT. Čili problém je v systému, protože škola je placená za studující hlavu, nikoliv za to, že ona studující hlava, když odejde ze školy, najde zaměstnání v oboru, který vystudovala.
Jaké navrhujete konkrétní řešení?
Podle mého soudu by školy měly být finančně závislé na tom, zda jejich absolventi našli nebo nenašli uplatnění na trhu. Měly by být zvýhodněny ty vysoké školy a ty obory, o jejichž absolventy je na trhu práce vysoký zájem.
Na Dnu vědy, který probíhal před pár měsíci v prostorách VŠE, jste trefně prohlásil, že pokud chcete učit nějakou novinku ze světa IT, tak rok zabere hledání potřebné akreditace, další rok než seženete někoho, kdo by to učil, a pět let trvá, než student absolvuje, a za takovou dobu se přece z novinky stane staré železo. Opravdu je situace tak tragická, nebo jste schopni všechny nové technologie a metody ihned začlenit do výuky?
Máte pravdu v tom, že rychlost obměny znalostního základu je v informatice vysoká. Kdybych byl historikem či jazykozpytcem, tak mi teoretický základ, který se naučím na vysoké škole, možná stačí na celý život. Bohužel v oblasti počítačů je to tak, že za zhruba dva roky se vymění čtyřicet možná i víc procent klíčových informací, které informatik musí znát. To znamená, že důležitá je flexibilita pracovníků tohoto oboru v tom smyslu, jak se dokáží přizpůsobovat novým technologiím. Musí se zkrátka vzdělávat nepřetržitě. Ten, kdo není flexibilní, tak nemá v tomto oboru šanci.
Když se vrátím k tématu připravenosti studentů, může nastat otázka, zda není chyba na jejich straně? Jak je mi totiž známo, tak zatímco počet vysokoškoláků rapidně stoupá, úroveň českého školství jaksi klesá?
To bohužel potvrzuji. A řekl bych, že v současnosti jsou na tom nejhůře střední školy, kde průměrná úroveň studentů opravdu klesá. Je to zřejmě z toho důvodu, že prestiž středoškolského kantora se výrazně snížila. Vedle zkušených učitelů tu učí někdy i devatenáctiletí, dvacetiletí ještě bez jakékoliv aprobace. Negativní vliv mělo i zrušení státních maturit. Trend zhoršování znalostí středoškoláků ale neplatí pro všechny vzdělávací ústavy, vysoké školy proto bojují mezi sebou o nejlepší maturanty. My například bereme premianty středních škol bez přijímacích zkoušek. Dále se snažíme naplňovat první ročníky co možná nejvíce studenty a potom si mezi nimi vybíráme ty, kteří projdou náročnými předměty prvních dvou semestrů. Takže u nás je úbytek posluchačů v prvních čtyřech semestrech dost veliký, raději ani nebudu říkat jaký.
Představují pro vás soukromé vysoké školy zaměřené na IT nějakou vážnější konkurenci?
Zatím v ČR ne. Je tomu rok, kdy vznikla nová univerzita založená Unicornem, zaměřená právě na oblast IT a managementu. My se jí však zatím nebojíme, a to z důvodu, že oni spíše vychovávají studenty pro svoji potřebu, která je trošku atypická. Učební plány formují tak, aby jejich posluchači optimálně využili získané znalosti u nich ve firmě. Zatímco ti naši musí mít již zmíněnou flexibilitu pro nasazení ve velkém, středním či malém podniku a také v různém sektoru ekonomiky. Ale může nastat doba, kdy se soukromé vysoké školy výrazně zlepší a tím jejich absolventi budou našim významně konkurovat.
Jaká výzkumná činnost probíhá v současné době u Vás na katedře?
Na naší fakultě jsou tři informatické katedry, v některých věcech spolupracujeme, například v rámci bakalářského studia. Ve výzkumu jsme naopak dost specifičtí. Na naší katedře máme dvě základní orientace výzkumu. Prvním směrem jsou věci týkající se vývoje softwarových aplikací. Bádání je zaměřeno na metodiky vývinu programových systémů tak, aby je bylo možno rozvíjet co možná nejrychleji a nejkvalitněji. Druhý směr je řízení IT. V této oblasti patříme, když ne ke světové, tak jistě ke špičce v ČR. Výzkum je v této oblasti zaměřen na to, jak má být IT řízeno, aby přinášelo efekty pro business. Tam už máme celou řadu svých vlastních metodik, které jsou unikátní, používají se u nás v praxi a které také publikujeme v zahraničí.
Teď trochu obecněji. Dá se říci, že svět IT není jenom světem úspěchu, ale také světem hrozeb? Můžeme očekávat v budoucnu ve světě nějaké podobné informační útoky jako minulý rok v Estonsku?
Můžeme a čím dál tím většího rozsahu. Příkladem je současný masivní útok na klienty České spořitelny. IT nástroje mohou být zneužity nejen proti firmám, ale i proti státům. Útok na Estonsko je jedním z prvních příkladů. Mimochodem je to stát, který celou řadu státních agend opřel o výpočetní technologie. Byl také jeden z prvních států na světě, které měly identifikační kartu občana založenou na čipu. Čili počítačové nástroje jsou užitečné jak pro blaho, tak stejně dobře pro nešvary a pro kriminální zločiny. Teď je to boj dvou stran a já nemůžu dopředu predikovat, která z nich bude více vítězit. Fakt, že bude těchto útoků více, je zcela evidentní. Každý, kdo třeba používá internetové bankovnictví a píše číslo karty a své heslo přístupu, se zamýšlí nad tím, jestli je defraudovatelné, nebo není. Samozřejmě, že za určitých podmínek je, o to celá řada lidí na světě snaží, ale je třeba být obezřetný. Já sám mám také několik internetových účtů a v poslední době se mi stalo několikrát, že jsem měl podvrženou stránku, která chtěla získat mé heslo.
Dá se říci, že velké firmy a státy jsou si tohoto nebezpečí vědomy, ale co třeba menší firmy nebo samostatné subjekty? Jsou na tyto hrozby vůbec připraveny, vnímají je?
Celá řada firem ne. Největší problém je u malých a středních podniků, jejichž hlavní předmět podnikání nejsou výpočetní technologie. Ty jsou u nich řešeny jako okrajová záležitost, většinou také velmi malým počtem lidí – jedním nebo dvěma informatiky, kteří často ani neprošli vysokou školou, takže nemusí mít ve všech aspektech informatiky dostatečný přehled. A potom jejich informační systémy mohou být hrozbou kontinuity businessu. Dlouhodobý výpadek IS může položit na lopatky i firmu, která nepovažuje výpočetní technologie za významnou záležitost. Druhou hrozbou je, že se může do počítačového systému firmy vlámat někdo cizí a získat osobní data zaměstnanců nebo údaje, které firma považuje za obchodní tajemství. Těch hrozeb je opravdu celá řada.
Malé firmy by se tedy měly polepšit?
Měly by. Aspoň jejich informovanost by v tomto směru měla být daleko vyšší než v současné době.
Co říkáte na ideu Microsoftu převzít Yahoo? Je to logické vyústění?
Je. Pro ně je to logická strategie, protože růst Googlu za posledních pět let je tak dramatický, že začal být konkurentem Microsoftu. A vývoj IT směřuje k tomu, že v budoucnu, odhaduji do pěti let, už většina lidí nebude nakupovat software a instalovat si ho na svůj vlastní počítač. Celá strategie Microsoftu byla zaměřena na to, že se celému světu prodávaly licence software. Uměl vnutit investice i do věcí, které firmy a koncoví uživatelé nepotřebovali. Proč například máte instalovat novou verzi MS Office, když funkcionalitu té stávající využíváte ani ne z třiceti procent? Jenže jakmile začnete od jiných uživatelů dostávat dokumenty, které nepřečtete, protože byly vytvořeny ve vyšší verzi Office, nezbývá než si také pořídit novou. Tímto způsobem jsme nuceni do stále nových a nových investic, což se nám přestává líbit. Odpovědí Googlu je možnost, že software nemusí být instalován na vašem koncovém zařízení, nýbrž že je instalován někde jinde – u dodavatele a vy tu funkcionalitu využíváte vzdáleně, například Google Earth a Google Applications. To je velká hrozba, a pokud na ní Microsoft dobře neodpoví, může ztrácet pozici na trhu. Google je ale velký konkurent i ve vyhledávači, proto je nákup Yahoo logickou cestou strategie Microsoftu.
Blíže se přijímací zkoušky na vysoké školy. Jakou máte u vás na fakultě konkurenční výhodu oproti školám typu Matfyz či ČVUT? Mám teď samozřejmě na mysli obory spojené s IT.
Pro nás jsou největšími konkurenty právě tyto dvě vysoké školy v Praze, potom VUT a Masarykova univerzita v Brně. V čem spatřujeme naši hlavní výhodu, je kombinace IT, financí, účetnictví, marketingu a dalších předmětů, které jsou ve společném základu bakalářského stupně na jedné straně. Dále potom vedlejší specializace na druhé straně. Čili my nutíme naše IT studenty, aby „vedlejšku“ měli právě na jiné než naší fakultě, protože tím získávají konkurenční výhodu. A všichni ti, kteří tak udělali, našli zaměstnání naprosto bez problémů.
Přesto neukápne Vám občas slza, když slyšíte, že nové Silicon Valey vyrůstá v Brně, a ne v Praze?
Tohle je a není pravda. Silicon Valey tam vyrůstá z toho důvodu, že Praha byla naprosto vysátá, co se týče IT odbornosti. Nebylo už tady prostě, kde brát. Firmy jako IBM, která se stala největší firmou v Brně a okolí, už dokonce vyčerpaly i Brno a další investoři půjdou zas do dalších oblastí. Nedá se tím říci, že se tak děje díky vysokým školám, které působí v Brně, ale spíš situací na pracovním trhu. Proč? Zrovna teď se dá očekávat, že další investoři nepůjdou ani do Prahy, ani do Brna, ale půjdou do jiných oblastí jako je severní Morava nebo Plzeň.
Nahrávání ...
