Vysoké školy se trvale potýkají s nedostatkem finančních prostředků. Ministr školství Eduard Zeman jim tedy na jaře přislíbil navýšení dotací o dvě miliardy, což by problém financování vyřešilo jen částečně. V navrženém rozpočtu ale tyto peníze chyběly.
Vysoké školy se trvale potýkají s nedostatkem finančních prostředků. Ministr školství Eduard Zeman jim tedy na jaře přislíbil navýšení dotací o dvě miliardy, což by problém financování vyřešilo jen částečně. V navrženém rozpočtu ale tyto peníze chyběly. Rektoři, učitelé a studenti univerzit na to reagovali silnými protesty. Původní návrh rozpočtu však Poslanecká sněmovna ve čtvrtek 18. října zamítla. Ve stejný den se konala tisková konference, na které ministr oficiálně potvrdil, že se slíbené dvě miliardy v novém návrhu rozpočtu najdou. Ten vláda předloží poslancům v první polovině listopadu.
Univerzity však zůstávají i nadále v pohotovosti. „Všechny protesty dál podporujeme. Rozhodnutí o dvou miliardách je zatím pouze politické,“ uvedl pro Hospodářské noviny (HN) mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol Petr Kadlec. Například Palacká univerzita v Olomouci zorganizuje 8. listopadu již druhou protestní akci. Filozofická fakulta také plánuje přerušení výuky a pozve k diskuzi i lidi z ulice. Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm tak chce dle internetového deníku IDNES přimět ministerstvo k tomu, aby se začalo zabývat i dalšími problémy vysokých škol, zejména jejich rozvojem.
Rektoři univerzit se vzhledem k vzniklé situaci sjeli ve čtvrtek 18. října do Brna a uspořádali 60. zasedání České konference rektorů. Zemanovo ujištění o dodržení slibu přijali s nedůvěrou. „Budeme velmi pozorně sledovat, jestli to opět není jen slib,“ řekla pro ČTK rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Jana Mačáková.
Zároveň rektoři požadují zvýšení přílivu financí do vysokého školství ze současných 0,8 procenta HDP na 1,7 procenta. Slíbené dvě miliardy totiž potřeby škol stejně plně neuspokojí. Rektor Masarykovy univerzity dle internetového deníku IDNES označil znovu slíbené peníze za udržovací částku s tím, že skutečný rozvoj vysokých škol by potřeboval dalších deset miliard korun.
Nedostatek financí potvrdilo i ministerstvo školství. „Ve skutečnosti jim chybí tři miliardy korun. Z toho 900 milionů je určeno na transformaci studijních programů a stejně vysoká částka je určena k mezinárodním studijním výměnám,“ vysvětlil pro HN Tomáš Kopřiva z ministerstva. Na samotné studium připadá 1,1 miliardy korun. Z této částky by mělo na pokrytí výuky navíc přijatých studentů stačit 550 až 600 milionů a zbytek by měl jít na rozvoj vysokých škol.
Vyřešil by se nedostatek peněz zavedením školného? Zeptali jsme se vedoucí Pedagogického oddělení Anny Fryčové: „Kdybychom vybírali školné, dá nám ministerstvo školství méně na dotacích,“ vysvětlila a dodala: „Když nezaplatí někdo do patnáctého, co s ním budeme dělat? Vyhodíme ho, budeme se soudit?“ Její slova potvrzuje i kvestor VŠE Jiří Kříž: „Zavést školné, aby se vyřešilo financování vysokých škol, je nesmysl.“
A jak skončilo hospodaření VŠE v minulém roce? Dle účtu zisků a ztrát v hlavní činnosti škola dosáhla červeného čísla zhruba -32 milionů a v doplňkové činnosti to bylo kladných téměř 39 milionů korun. Ministr školství však vysoké školy kritizoval, že nedobře nakládají s dotacemi, a že se nedostatečně snaží vydělat si komerční cestou.
