Jste nemocní a potřebujete se omluvit ze zkoušky nebo zápočtu? Lékař vám odmítl dát neschopenku a výměnný list či jiné potvrzení zase odmítá akceptovat váš vyučující? Nepropadejte panice, ztráta kreditů nebo zápis “nevyhověl” do indexu vám v takovém případě ještě bezprostředně nehrozí.
Jste nemocní a potřebujete se omluvit ze zkoušky nebo zápočtu? Lékař vám odmítl dát neschopenku a výměnný list či jiné potvrzení zase odmítá akceptovat váš vyučující? Nepropadejte panice, ztráta kreditů nebo zápis “nevyhověl” do indexu vám v takovém případě ještě bezprostředně nehrozí.
Článek “Kdo je schopen předložit neschopenku” jste se mohli přečíst už v prvním, říjnovém čísle Studentského listu. Z uvedeného článku vyplývá, že potvrzení o pracovní neschopnosti je hlášením pro zaměstnavatele a pojišťovnu, a lékař proto není oprávněn je vydat nepracujícímu studentovi.
Studijní a zkušební řády VŠE předepisují, že o omluvě neúčasti při plnění podmínek zápočtu, na zkoušce, na souborné nebo bakalářské zkoušce rozhoduje vyučující a zkoušející na místě. Pokud důvodnost omluvy vyučující neuzná, odevzdá student doloženou písemnou žádost o omluvu svojí studijní referentce. O omluvě v takovém případě rozhoduje děkan fakulty, na níž je student zapsán. I když tedy ze studijních předpisů povinnost předkládat neschopenku výslovně nevyplývá, vyučující právě tento doklad nejčastěji vyžadují.
Například Fakulta mezinárodních vztahů na nástěnce Střediska Masarykových studií studenty přímo upozorňuje, že “neúčast ze zdravotních důvodů (na bakalářské zkoušce nebo zkoušce z vedlejší specializace) může být omluvena pouze po předložení dokladu o pracovní neschopnosti nebo potvrzení od jedné ze školních lékařek.” Školní lékařka ale vydá potvrzení jen studentům, kteří jsou u ní zaregistrovaní. Ing. Jiří Zeman, proděkan pro pedagogickou činnost této fakulty uznává, že takové nařízení je (navíc v době, kdy si každý může svobodně zvolit svého lékaře – pozn. aut.) jakousi “diskriminací”. “Souhlasím, že toto upozornění nevyplývá z žádných předpisů. Osobně uznávám i výměnné listy. Těch si sice každý může sehnat třeba tisíc, ovšem není problém danému lékaři zavolat a pravost razítka si ověřit,” říká Ing. Zeman a na otázku, proč by tedy pedagogové měli uznávat jen pracovní neschopenky odpovídá: “Závisí především na vyučujícím, jak se rozhodne. Neschopenka je samozřejmě průkaznější, i když ji lékař studentovi vydat nemusí a ani nemá. Jak si ale vysvětlujete, že někteří lékaři neschopenky vydávají a jiní ne?” Taková otázka je bezesporu zajímavá, ale podstatnější je se ptát, proč pedagogové VŠE vlastně požadují doklad, na který nemá nemocný student vůbec právo. Doc. Ing. Dana Zadražilová, CSc., prorektorka pro pedagogickou činnost k tomu uvádí: “S problémem pracovních neschopenek jsem se obrátila na JUDr. Hauptmanovou. Z jejího vyjádření vyplývá, že studenti mají na vystavení neschopenky nárok.” JUDr. Jana Hauptmanová, zástupkyně vedoucího Pedagogického oddělení VŠE “na základě prostudování vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věci (MPSV) č. 31/93 Sb. o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení a telefonické konzultaci na MPSV” sdělila, že “trvale registrující praktický lékař je povinen tiskopis “Potvrzení pracovní neschopnosti” vystavit, v případě odmítnutí může student podat do tří dnů námitku vedoucímu lékaři (státní zařízení) nebo zdravotnímu radovi (soukromý lékař).”
Pracovní neschopenka je možná důvěryhodnější než zmíněný výměnný list. Ale není tento přístup vyučujících, kteří tak vlastně každého studenta omlouvajícího se ze zdravotních důvodů podezírají z podvodu, poněkud “neakademický”? “Domnívám se, že vyučující vycházejí z vlastní zkušenosti, situace kolem zdravotních potvrzení je dnes velice uvolněná. Osobně se snažím, aby studenti nepodváděli. Pokud nějaký podvod vyjde najevo, vždy dávám návrh na vyloučení takového studenta. Moje zkušenost je bohužel taková, že padělání výměnného listu někteří studenti jako podvod nechápou,” dodává doc. Zadražilová.
