NOVÝ OBOR NA F4 Na 4. fakultě se otevírá nová hlavní specializace s názvem Kognitivní informatika. 10. května proběhlo setkání s autory specializace. Něco z toho, co se tam bylo možné dozvědět a proč studovat tuto specializaci jsem se pokusil shrnout v následujících řádcích.
Na 4. fakultě se otevírá nová hlavní specializace s názvem Kognitivní informatika. 10. května proběhlo setkání s autory specializace. Něco z toho, co se tam bylo možné dozvědět a proč studovat tuto specializaci jsem se pokusil shrnout v následujících řádcích.
Setkání probíhalo v zasedací místnosti doktorandů FIS. Sešlo se nás okolo dvaceti. Mezi nimi i někteří z tvůrců programu – doc. Řepa, doc. Pavlík, doc. Jirků, doc. Pstružina a Ing. Burian. Doc. Řepa nejprve prezentoval architekturu studia.
Dle autorů specializace Kognitivní informatika jde o nový obor a každá z univerzit, která studium podobného oboru nabízí, jej pojímá trochu odlišně od ostatních. Nejinak je tomu u VŠE, která se svým pojetím informatiky liší od ostatních významných fakult v ČR a tak i pojetí KI je více vázané na hospodářský, společenský a politický rozměr. Doc. Řepa např. zmínil záměr zvát externí spolupracovníky z oblasti e-governmentu. Navíc je VŠE první univerzitou v ČR vůbec, která podobný obor nabízí a doplňuje tak mezeru oproti nabídce univerzit v jiných zemích. Na skladbě předmětů pak autoři ukázali, že v rámci projektu vzniklo mnoho předmětů nových, jiné však byli pouze upraveny a doplněny, čímž rozptýlili některé z obav studentů, že budou „pokusnými králíky“.
Ze skladby předmětů jsem měl pocit, že jejich společným jmenovatelem jsou komplexní systémy v mnoha podobách – ať už jde o hospodářské organizace, trh, rozsáhlé informační systémy, nebo psychiku člověka.
Na konci prezentace se doc. Řepa obrátil na studenty s tím, že počítají s aktivním přínosem studentů k organizaci a náplni studia a rovnou to doložil výzvou k otázkám. Některé, které mi přišli zajímavé, jsem se zde pokusil shrnout:
Jak to bude s uznáváním předmětů, pokud už je student absolvoval v předchozím studiu?
Budou uznány, ale ušetřené kredity je třeba získat jinde.
Bude dostupná literatura k mnoha novým kurzům, které v rámci projektu KI vznikly?
Ano. Mnoho ji už vzniká a zároveň někteří z přítomných učitelů přislíbili v případě zájmu zapůjčit i vlastní knihy.
Bude možné se na tuto specializaci přihlásit i pokud student dělá státnice v září, případně v lednu?
Ano. Doc. Pavlík zmínil, že vedení fakulty i rektorát mají zájem na tom, aby tato specializace vznikla, a proto nám nebude klást zbytečné administrativní překážky. (V rámci politické korektnosti stojí za to dodat, že tato věta neimplikuje fakt, že by nám škola někdy administrativní překážky kladla).
Jsou předměty v rámci specializace praktické? Nebylo by lepší více předmětů věnujících se konkrétním aplikacím konkrétních technologií?
Doc. Řepa poznamenal, že mnoho z nových názvů budí podezření, že tomu tak není, ale znalosti modelování organizací, nebo způsobu, jakým se spontánně vyvíjí komplexní systémy, jistě praktické jsou. Jiné teoretické předměty jsou pak nezbytné k pochopení této problematiky v širších souvislostech. Navíc znovu přítomní autoři připomněli, že očekávají od studentů poskytnutí zpětné vazby a tím studenti sami nebudou postaveni před „hotovou věc“, ale spíše ji pomůžou dotvářet.
Můj osobní dojem z této prezentace a z rozhovorů s autory specializace je, že budoucí absolventi budou mít konkurenční výhodu v několika oblastech:
1.) Analýza, modelování a řízení vývoje komplexních informačních systémů, neboť jednak jsou zařazeny do programu odpovídající předměty z oblasti modelování a z komplexních systémů. Příjemně mě překvapilo také zařazení psychologie v informatice, což z vlastní zkušenosti oceňuji (Pracuji 2 roky jako programátor rozsáhlých aplikací jak pro státní správu, tak po soukromý sektor.), neboť programátoři i analytici snadno a rádi zapomínají na to, že jejich výtvor budou užívat lidé nemyslící binárně.
2.) Další oblastí, kde bude k užitku vytříbený způsob systémového myšlení a široký přehled problematiky komplexních systémů a širší chápání interakce lidí s informačními systémy, je zřejmě strategické řízení rozvoje společností, neboť řízení vývoje, kde hlavní je právě faktor inovace je jistě něco jiného, než vedení týmu programátorů, kteří nabouchají kód nějaké aplikace po stodesáté stejným způsobem.
3.) Vzhledem k zastoupení předmětů specializace je patrné, že se na ní podílí odborníci ze všech informatických kateder FIS a katedry filozofie, což vytváří předpoklad i pro budoucí uplatnění ve vědě. Těžko domyslet, jaké plody taková transdisciplinární specializace vědě přinese, avšak dá se očekávat, že přínosy to budou nečekané a významné.
Na závěr bych se rád vrátil k otázce zpochybňující praktičnost celé specializace. Z vlastní zkušenosti vím, že IT prostředí je velmi turbulentní a to, co je dneska nejnovější z novinek, bude za pár let beznadějně zastaralé. Jediným východiskem je tak poskytovat studentům znalosti, které jsou déle platné, ale tím i více abstraktní. Typickým příkladem, který mě napadá, je třeba návrhový vzor MVC, který existuje už mnoho let, ale jeho konkrétní podoby se rychle mění. V době, když jsem začal studovat, měl podobu např. Apache Struts, dnes nabírá na síle spíše JSF nebo Apache Tapestry.
Jak poznamenal jeden ze studentů na otevřených dveří, který také pracuje v IT, „nejlepším načerpáním praxe je praxe“, což mi připomnělo známé „nejpraktičtější je dobrá teorie“.
