Pár postřehů z prvního MONEYfestu
Nezařazené
Šestnáct hodin, prostřední jídelna Menzy Italská. Podle barevných programů festivalu, rozvěšených po celé VŠE, zde měla už půl hodiny hrát strakonická kapela Grunge Out Of Seattle. “Trošku smutnej pohled,” říká Jan Rolník, jeden z hlavních organizátorů, když se rozhlíží po téměř liduprázdné jídelně. Pořadatelé, čtyři studenti v rohu u stolu a pár dívek patřících ke kapele – začátek prvního MONEYfestu nevypadá slavně.
Členové kapely se na pódiu tváří spíš jako při zvukové zkoušce. Z nedaleké kuchyně sem doléhá rachocení umývaného nádobí. “Bude tu nějakej nářez?” ptá se zvědavě jeden ze zaměstnanců menzy, který se odkudsi tiše přišoural. Jeho nezapnutý poklopec a mírně podroušený stav svádí k úvahám, co se asi právě v kuchyni děje. “Támhle visí program, podívejte se, třeba některou z těch skupin znáte,” zní pohotová odpověď. “Já znám jen ty starý…” povídá zklamaně a mizí v útrobách kuchyně.
O půl hodiny později, kdy se hudební část festivalu opravdu rozjíždí, je už jídelna zaplněná podstatně víc. Jako druzí na pódium šplhají Krutý loutky, hardcorová skupina z Přelouče. Velká část diváků ale znovu odchází, a to do Nové auly na pěvecké vystoupení doc. Spirita.
Recitálu doc. Spirita předchází v Nové aule oficiální zahájení v podání hlavních organizátorů, Jaroslava Struhaly a Jana Rolníka. “Hlavní dík patří především vedení školy (v této chvíli ho reprezentují prorektoři doc. Ivánek, doc. Hořejší a doc. Nováková), které nám ve všem vyšlo vstříc. Doufám, že se brzy uvidíme při nějaké podobné akci,” říká na závěr zahájení Jaroslav Struhala a ve třičtvrtě na šest zve do záře reflektorů pravděpodobně největší hvězdu celé akce, doc. Spirita. “Dvacet let studentům přednáším, že každý právní úkon má být vážný a svobodný. Sám jsem byl nesvobodně přinucen se tu znevážit a stát se tak Šaškem I. VŠE,” vysvětluje doc. Spirit studentům, kteří postupně obsazují i schody v hledišti, a připojuje: “Zpíváním jsem se živil před dvaceti lety, když mě v roce 1968 vyhodili ze zaměstnání. Sedm let jsem zpíval zapomenutelné role v Liberci a v Komorní opeře – později Opeře Mozart Praha. Přednášením můj hlas utrpěl, nechci se tu prezentovat jako zpěvák. Prosím vás o shovívavost, tohle je pro mě zřejmě poslední sranda před odchodem do důchodu. Omlouvám se, občas budu muset nahlédnout do not, paměť mi už neslouží, pamatuji si jen své přednášky PRA 101,” dodává a čte názvy skladeb, které hodlá přednést. “Myslím, že čtvrthodina stačí, aby váš adrenalin nestoupl příliš,” podotýká na závěr osobitých úvodních slov. Shovívavost nebyla nutná, jeho výkon byl opravdu strhující a neutrpěl ani nedokonalým ozvučením, které místy zcela vypovídalo svou činnost. Nadšení studenti si vyžádali přídavek a poté doc. Spirita vestoje odměnili bouřlivými ovacemi, při nichž si viditelně potěšený pedagog demonstrativně otíral oči kapesníčkem.
Přes hromadný odchod po vystoupení doc. Spirita zůstala Nová aula slušně zaplněná i v další části programu. Kytarový recitál uvádí jedna ze dvou účinkujících studentek HAMU slovy: “Komorní hudba je náš koníček. Jsme rády, že jste tu zůstali, abyste si nás poslechli, když už jsme do toho daly tu energii a na VŠE přišly.”
V menze se zatím s pokročilým časem řady posluchačů rozrostly. Ve vedlejší jídelně před barovým pultem S-klubu narůstá fronta a nezmenšuje se. Nejsou půllitry a pivo se místo do skla začíná točit do malých červených kelímků s logem Coca-Coly. Přes svůj malý objem se později velice osvědčily – jako popelníky.
V půl osmé střídá v menze brněnské Mind Rag Skrytý pohyb, druhá kapela z Přelouče. Kytarista si nasadil slušivou plynovou masku, basák se svlékl do půl těla a džíny mu navíc sedí “proklatě nízko”. Proto z nich, přesně jak káže poslední módní diktát, kouká okraj spodního prádla, které ovšem na první pohled není světoznámé značky, spíš tradičního stánkového původu. Začínají hrát a pod pódiem se zmítají jejich kolegové z rodného města – členové Krutých loutek, kteří mají pro dnešek své vystoupení zdárně za sebou. Nikdo z přihlížejících se k nim nepřipojuje. Mezi studenty v menze v té chvíli přichází i rektorka VŠE doc. Durčáková v doprovodu prorektora Ivánka.
“Mrzí mě, že jsem přišla o začátek MONEYfestu, ale byla jsem na důležitém jednání na MŠMT ohledně kolejí na Jižním Městě a přivezla jsem dobré zprávy,” omlouvala svůj pozdější příchod doc. Durčáková. Omluv nebylo příliš třeba, přítomní studenti byli příjemně překvapeni, že se na drsnější rockovou část MONEYfestu vůbec někdo z pedagogů odvážil.
V té době byl již v plném proudu i filmový a videoprogram MONEYfestu. Tuto část festivalu komentuje Jan Veselý, její hlavní organizátor: “Z průběhu filmové sekce MONEYfestu mám vcelku dobrý pocit. V 16 hodin jsme začali promítat současně ve staré aule a posluchárně D, diváků pravda nebylo příliš, to však byl v tuto dobu problém celého startujícího festivalu. Ve staré aule (Jen počkej…, Starci na chmelu, E.T. Mimozemšťan, Konec starých časů) se postupně divácká účast stabilizovala podle mého odhadu na cca. 50 diváků. Velký zájem byl zejména o dva díly animovaného evergreenu Jen počkej…, jejichž projekce se dokonce opakovala. V této souvislosti nemohu nezmínit velkou zásluhu kolegy Radana Kukala na zdárném průběhu promítání. V déčku (Pelle dobyvatel, Timudej na výletě, Svatební hostina, Sedmikrásky) jsem si připomněl dobu videoprojekcí, jež předcházela dnešnímu Filmového klubu – už od počátku se zde sešla docela slušná návštěva, která dorostla na nějakých 130-140 lidí při večerní projekci filmu Svatební hostina.”
Vrcholem rockové části MONEYfestu se stalo vystoupení skupiny Závodníci. Styl, který sama skupina označuje za “populárně-naučný” většinu přítomných strhl ke spontánnímu tanci. “MONEYfest se nám moc líbil. Nejvíc se nám líbila skupina Závodníci, kterou hrozně rádi posloucháme a navíc to má tu výhodu, že za to bereme i peníze,” říká Jirka Nádoba, baskytarysta Závodníků a student druhé fakulty VŠE. K tanci se přidala i rektorka Durčáková, kromě prorektora Ivánka jediný pedagog přítomný na MONEYfestu až do konce.
Závodníci museli dokonce dvakrát přidávat, takže se nepodařilo dodržet oficiální “zavírací hodinu”, která byla stanovena na 22:00. Díky pochopení ostrahy školy a přítomnosti paní rektorky však nebylo desetiminutové zpoždění velkým problémem.
Příjemným překvapením pro organizátory byla vstřícnost publika, které po skončení akce pomohlo s úklidem menzy, takže okolo jedenácté večerní již bylo možné celou školu i s jakžtakž uklizenou menzou zamknout. Abychom publikum nepřechválili, je třeba říci, že jednomu z organizátorů zmizely během MONEYfestu všechny věci, poněkud ledabyle odložené a nehlídané. “Asi jsem byl naivní, ale něco takového jsem prostě od účastníků MONEYfestu nečekal!” komentuje ztrátu sám poškozený.
Rozpočet MONEYfestu, který původně činil 10.000 Kč byl nakonec překročen o pouhých 150 korun. Většina peněz padla na zapůjčení pódia a ozvučení. Pár studentů se pobavilo, většina nedorazila a zúčastnění pedagogové by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Přesto si organizátoři nemyslí, že šlo o vyhozených deset tisíc: “Nakonec to bylo celkem fajn, nic se nezničilo, žádnej velkej průšvih. A lidi snad uvidí, že se ve škole můžou zorganizovat i celkem zajímavý věci. Snad jich příště přijde víc!”
Nahrávání ...
