Národohospodářská fakulta (NF) se rozhodla bojovat proti plagiátorství. V červenci děkan fakulty docent Schwarz zřídil Antiplagiátorskou komisi. Ta je zatím ve fázi vyhodnocování prací za minulý semestr.
Národohospodářská fakulta (NF) se rozhodla bojovat proti plagiátorství. V červenci děkan fakulty docent Schwarz zřídil Antiplagiátorskou komisi. Ta je zatím ve fázi vyhodnocování prací za minulý semestr.
K 1. červenci děkan Fakulty národohospodářské docent Jiří Schwarz ustavil Antiplagiátorskou komisi (APK). Jejím cílem je „odhalování plagiátů v pracích studentů bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů NF VŠE,“ píše se v prohlášení z 15. července o zřízení této komise. Fakulta nejprve vylosovala jednoho vyučujícího a dva předměty, u kterého (a v kterých) podlehnou všechny seminární práce kontrole. „V současné době probíhá kontrola,“ informoval předseda APK Petr Bartoň v době uzávěrky, „na konkrétní výsledky musíme ještě týden, dva počkat,“ řekl. V komisi s Bartoněm (katedra ekonomie) spolupracuje dalších šest členů, vesměs doktorandů a mladších pedagogů. Alespoň jednoho zástupce má každá z kateder.
Když se NF vydala cestou tvrdě potírající opisování, spustila rozruch, kterého si všimla i celostátní média. Poprvé o tom psaly Lidové noviny (již 4. května) a následně o tom mluvil děkan Schwarz v České televizi (7. května). Namísto dřívější časté podmínky nyní třeba i první odhalené opisování (i „jen“ v seminární práci) může znamenat okamžitý vyhazov ze školy. To však nebylo vše. Vypsána byla také odměna ve výši 5000 korun pedagogovi, který podvádějícího studenta odhalí, informoval 31. května internetový portál idnes.cz.
Skutečnost, že zpřísnění postihů za opisování přišlo na konci semestru, tedy po odevzdání většiny prací, se mnohým nelíbí. „Jak je možné, že se … za plného běhu věcí změní podmínky?“ rozčiluje se jeden z diskutujících na portálu https://www.ilist.cz. Proti tomu se objevuje názor, že „nikdo nikdy nevyhlásil pravidlo, že se opisovat smí“. Studentům také vadí, že je „nikdo neučil správně citovat“ (čili neopisují, jen neví, jak označit citace), druzí však namítají, že „citovat není opisovat“. Problematické je také určení hranice, kdy opisování překročí únosnou mez, nebo kolik podezřelých pasáží znamená neuznání práce. Obecně se také ozývá kritika na malou zpětnou vazbu při písemných projevech.
O průběhu a první výsledcích kontrol provedených komisí budeme informovat v dalším čísle, popřípadě na serveru www. ilist.cz.
