Proč si dávat předsevzetí právě na Nový rok? Možná proto, že něco končí a něco nového začíná. Ale to je otřepaná fráze. Pořád přece žijeme ten stejný život, který se nedá rozkouskovat.
Proč si dávat předsevzetí právě na Nový rok? Možná proto, že něco končí a něco nového začíná. Ale to je otřepaná fráze. Pořád přece žijeme ten stejný život, který se nedá rozkouskovat.
Člověk by si měl hned, jak si uvědomí svoji chybu, usmyslet, že ji napraví. Proto si dávám předsevzetí ve dne v noci. Ano. To jsou ony noci, kdy se člověk převaluje z boku na bok a nemůže usnout, protože si vyčítá to, co udělal, a přemýšlí nad tím, co udělat měl. Ale už se to nedá vrátit zpátky, a tak si člověk předsevezme, že alespoň příště to udělá jinak, pokud se mu ovšem ještě někdy taková příležitost naskytne. Dokud to neudělá, zaručeně neusne.
Je dobré si dávat předsevzetí, protože dobrý úmysl něco udělat nebo už nedělat je nadějí na lepší život a dokonalejší já. Na přelomu roků jsem si tedy předsevzala, že si i nadále budu dávat předsevzetí. A jsem si téměř jistá, že když ne ty ostatní, tak alespoň tento úmysl se stane skutečností.
A teď tu štiplavou otázku: Plníte svá předsevzetí? Vždyť je to slib jenom sobě a nikomu jinému. To není žádný závazek. Nikdo se o něm nedozví a nikdo mě nebude považovat za slabého žvanila. Pokud to s předsevzetím myslíte vážně, prohlašte ho veřejně a co nejhlasitěji. Aby nebylo plané, musí se v něj věřit. Věřit, že lze dokázat ho splnit. A musí se opravdu chtít, protože pak dojde na plnění slibů a člověk najednou pochybuje. Svoji slabou vůli zakrývá tím, že vlastně vůbec nechce nic z toho, co si předsevzal v té podivné chvilce pomatení smyslů. Někdo si na druhou stranu klidně přizná, aniž by cokoliv zkusil, že to prostě nedokáže. Ale to je veliká chyba, protože jen ten, kdo tak zoufá, sláb a malý jest.
