Celkem šestnáct tisíc studentů se zapojilo do evropského šetření Eurostudent, které v České republice organizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi zapojenými vysokými školami byla i Vysoká škola ekonomická. Hlavním garantem šetření je prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer. Jednou z analyzovaných oblastí byly plány studentů do budoucna ohledně jejich studia.
Více než polovina zúčastněných posluchačů vysokých škol chce pokračovat ve studiu. Ihned nebo do roka po dokončení současného studia chce dále studovat 46,7 % studentů. Dále nepokračovat plánuje necelá čtvrtina. Každý pátý student neví, zda bude chtít rozšiřovat své znalosti i v budoucnu.
Vliv na budoucí studium mají demografické faktory – věk i pohlaví. Z grafu lze vyčíst, že největší podíl těch, kteří chtějí dále studovat, je v kategorii 21 let a méně. Naopak, o dalším studiu neuvažuje 23 % studentů z kategorie 30 let a více.
Do roka po dokončení současného studijního programu chce 51,3 % studentů – mužů. Naopak čtvrtina žen neplánuje v dalším studiu pokračovat. U mužů se jedná o 20,8 %.
O další studium usilují studenti bakalářských studijních programů (necelých 72 %). U magisterských, resp. navazujících magisterských studijních programů se jedná o 28, respektive 24 % studentů. Ti by museli změnit obor studia nebo pokračovat doktorským studijním programem.
Co se týče studentů ekonomických oborů, 45 % z nich chce do roka po skončení studijního programu pokračovat ve studiu. Každý pátý neví, zda se chce dále vzdělávat nebo ne.
Vliv na budoucí studium má i mobilita studentů a jejich názor na ni, konkrétně zkušenost se zahraničním pobytem. Ti, kteří již na zahraniční pobyt odjeli, častěji uvádějí, že dále studovat nechtějí. Tuto možnost označila třetina z nich. Naopak ti, kteří se chtějí zahraničního pobytu účastnit, ve dvou třetinách chtějí pokračovat v dalším studiu – předpokládá se, že kvůli možnosti realizovat zahraniční zkušenost.
Více než polovina zúčastněných označila, že jsou především studenti. Ti plánují pokračovat ve studiu do jednoho roku po dokončení současného studia.
Co se týká výběru země, ve které chtějí studenti dále působit, většina zvolila Českou republiku (82,3 %). Pouze 4,7 % studentů by odešlo za vzděláním do zahraničí. Studium v zahraničí vyhledávají především studenti ve věku 25-29 let, zatímco starší studenti častěji chtějí zůstat v České republice. U věkové skupiny 30 a více tuto možnost zvolilo 94,5 % studentů. Do zahraničí by nejčastěji odjeli za dalším studiem studenti magisterských oborů a to 12,8 % z nich. Nejčastěji vyhledávají zahraniční studium studenti uměleckých oborů (10,3 %). U ekonomických oborů se jedná pouze o 4,7 % studentů.
Pokud studenti nechtějí dále studovat, jejich plány do budoucna se liší. Hledat nové placené zaměstnání chce 53,1 % respondentů, 33,8 % z nich chce pokračovat ve vlastním podnikání nebo zůstat v současné práci. Založit si vlastní firmu chtějí dvě procenta studentů.
Eurostudent je komplexní statistické šetření o životě studentů. Rozsáhlého průzkumu se zúčastnilo 24 z 26 veřejných vysokých škol, jedna ze dvou škol státních a 21 soukromých. Celkově se shromáždilo 16 tisíc odpovědí. Šetření probíhá v 28 zemích Evropské unie. Česká republika je jednou z prvních zemí, které mají výsledky k dispozici.
Zdroj: Závěrečná zpráva Eurostudent VI.
ČTĚTE TAKÉ:
- Studenti pomáhají s propagací oborů ekonomky
- Studentka NF: Ekonomie učí myslet a chápat souvislosti. To na středních chybí
- Vybraní studenti pražských univerzit se podílí na budoucnosti sdílených aut
