Studenti VŠE se mohou zúčastnit ročního studijního programu na
Wirtschaftsuniversitat Wien (WU Wien). Ten se od klasického Erasmu liší
nejen svou délkou, ale i specifickým zaměřením, propojením s praxí a
výší stipendia. Absolvovala ho i Marie Mužíková, která nám v rozhovoru
prozradila, jak se nejlépe připravit na výběrové řízení, ale i zda jí
zbýval čas a peníze na rakouský studentský život.
Jak ses o programu dozvěděla? Poprvé jsem o něm četla
v brožurce Oddělení zahraničních styků. Podruhé, když mi místo
nabídli jako náhradníkovi. Rozhodovala jsem se mezi Švédskem, Belgií,
Nizozemím, Německem a Rakouskem. Právě kvůli délce pobytu, dvojjazyčnému
studiu a možnosti praxe ve Vídni jsem se rozhodla pro JOSZEF Program.
Jaké potom bylo výběrové řízení? První část jsem
absolvovala na VŠE, jednalo se o písemný test a ústní pohovor. Dnes už
ale tahle část výběru do JOSZEF Programu probíhá jinak. Druhá část se
konala v září a jednalo se o dvoudenní assessment centrum přímo
v Rakousku. Nejdůležitější bylo prokázat motivaci, týmového ducha a
schopnost komunikovat v německém a anglickém jazyce.
Co bys u assessment centra budoucím uchazečům
doporučila? Projít si životopis, ujasnit si čeho chtějí
dosáhnout. Určitě je dobré si zopakovat angličtinu a němčinu a vzít si
formální oblečení. Také doporučuji se z toho zbytečně nestresovat,
člověk neví, na jaké to bude úrovni a tak si říká: Jsem na to
dost dobrý?
Znamenalo pak pro tebe roční studium nějaké komplikace?
Jelikož se jednalo o roční program a já již za sebou měla jeden rok
studia na magistru a vystudované dva kurzy z oborově volitelných
předmětů, tak mi pan proděkan řekl, že mě nepustí. Ale já jet chtěla,
nenechala jsem se odradit a zařídila si předběžné potvrzení, že mi po
návratu uznají dva předměty z hlavní a jeden předmět z vedlejší
specializace. Na další jsem využila volné kreditové poukázky a dosáhla
tak minima kreditů nutného na výjezd na dva semestry, a následně jsem tedy
vyjet mohla.
Čeho se studijní program týkal? Managementu ve střední
a východní Evropě. Zároveň byl kladen velký důraz na rozvoj soft skills,
takže jsme měli předměty jako prezentační techniky a interkulturní
komunikace. Většina předmětů byla povinná, ale dva až tři za semestr
volitelné. Přibližně polovina předmětů probíhala v němčině, polovina
v angličtině.
Jak bys ohodnotila obtížnost studia? Bylo náročnější
než na VŠE, celkem jsme za rok odstudovali 93 ECTS a hlavně jsme dělali
hodně týmových prezentací. Rozhodně to bylo ale spíše náročné na čas
než na látku a dalo se to zvládat a ještě si užívat studentského
života.
Součástí programu je i praxe. Jak probíhá a kde konkrétně jsi
ty pracovala? Já byla na stáži přímo ve vídeňské centrále
Raiffeisenbank International. Psala jsem ekonomické a politické zprávy
v sekci Country Portfolio Management a dalo by se říct, že to byla moje
první praxe, kde jsem využila znalosti ze studia mezinárodního obchodu. Moji
spolužáci absolvovali například praktika u firem jako Henkel, Uniqa,
Porsche nebo Beiersdorf. Všechny stáže jsou placené a neprobíhají v době
výuky. Studenti na ně nastupují jako já v únoru, nebo v létě po
skončení programu. Běžně trvají dva měsíce. Mimo jiné jsem si po
skončení školy domluvila měsíční neplacenou stáž v českém
zastoupení CzechTrade ve Vídni. I tato praxe pro mě byla ohromným
přínosem a utvrdila mě ve volbě mého budoucího kariérního vývoje.
Zvládala jsi vyjít s penězi? Měli jsme štěstí a
celý rok dostávali stipendium CEEPUS, 940 euro měsíčně. Dalo se tak
krásně vyjít, zbývalo dost i na cestování a nebylo třeba žádné
podpory rodičů.
Jak program zpětně hodnotíš? Určitě bych ho
doporučila. Zlepšíte se v soft skills, business komunikaci v angličtině a
v němčině a velmi užitečná je i praxe. Kromě toho pro nás ředitel
JOSZEF Programu organizoval vedlejší aktivity jako seznamovací ceremonii,
vánoční večírek nebo jako dárek nám věnoval lístky na renomovaný
vídeňský ples WU v Hofburgu. Celkově pobyt v zahraničí velice
doporučuji, protože získáte spoustu nových přátel a kontaktů z celého
světa a rozšíříte si obzory.
Co děláš teď po návratu do ČR? Dodělávám ještě
čtyři zbývající předměty, učím se na státnice a příští semestr mi
zbývá dopsat diplomku. Zároveň jsem čerstvě zaměstnaná na poloviční
úvazek v české strojírenské firmě, která exportuje mimo jiné na
německý a rakouský trh. Mým úkolem je péče o německy mluvící
zákazníky, komunikace s nimi a vyřizování objednávek. Pro mě ideální
start směrem k vysněné pozici export manažerky.
Více o JOSZEF Programu se dozvíte v prosincovém čísle
Studentského listu, které na stálých prodejních místech.
Foto: Archiv Marie Mužíkové
