Mladí lidé považují při výběru vysoké školy za nejdůležitější
její zaměření. V těsném závěsu následuje uplatnění v praxi,
prestiž školy je až třetí. Alespoň to vyplývá z výsledků ankety
uskutečněné Vysokou školou obchodní v Praze (VŠO).
Zaměření považuje při volbě vysoké školy za nejdůležitější
76 procent zájemců o studium na vysoké škole. Platí přitom, že mladí,
kteří mají vlastní zkušenosti z praxe, se o obor zajímají nejvíce.
Dlouhodobě je ve společnosti největší zájem o umělecká a humanitní
odvětví, medicínu a ekonomické obory. Naopak nejmenšímu zájmu se již
tradičně těší technické disciplíny.
Na předních příčkách ankety se umisťovalo také uplatnění v praxi.
Důležitost mu přičítá plných sedmdesát procent respondentů.
To potvrzuje i student Vysoké školy ekonomické. „Sám jsem šel na VŠE
hlavně kvůli uplatnění. Baví mě to tu, ale studovat dějiny umění by mě
nejspíš bavilo víc. Kdybych býval volil podle svého zájmu, patrně bych se
v budoucnu neuživil. Na druhou stranu si myslím, že naše škola má dobrý
zvuk, takže i prestiž hrála svou roli,“ říká Radim z druhého
ročníku Podnikohospodářské fakulty.
S poměrně velkým odstupem následuje prestiž vysoké školy. Ta je
rozhodujícím kritériem výběru pro pouhých 38 procent dotazovaných.
Nabízí se ovšem otázka, proč je rozdíl takový.
„Vysvětlení je jednoduché – k čemu vám bude absolutorium
prestižní vysoké školy, pokud v daném oboru nebudete moci získat
uplatnění? Ideální je samozřejmě vystudovat obor žádaný na trhu práce
s puncem prestižní školy. Ne vždy se ale podaří tohoto ideálu
dosáhnout,“ sdělil Studentskému listu prorektor VŠO Jan Lajka.
Odborníky ocení spíše starší uchazeči
Podle průzkumu si také stále méně mladých lidí myslí, že absolvovat
soukromou školu je jednodušší. Téměř čtyřicet procent dotázaných
uvedlo, že studium na soukromých vysokých nepovažují za snazší
v porovnání s tím, které nabízí vysoké školy veřejné. O opaku je
stále přesvědčena více než polovina respondentů.
Názory dotazovaných se rozcházely zejména v tom, zda je důležité, aby
na škole vyučovali odborníci z praxe. Jejich přínos oceňují hlavně
starší uchazeči o studium. „Mladí lidé na rozdíl od těch, kteří již
mají něco za sebou v práci a v podnikání, ještě například nedokáží
plně ocenit znalosti a zkušenosti, které jim mohou předat zkušení
profesionálové,“ domnívá se prorektor Lajka.
