V pondělí 18. listopadu se ve Vencovského aule uskutečnilo druhé kolo
prezentací kandidátů na post rektora. Jiří Hnilica hovořil o silných a
slabých stránkách školy a zopakoval SWOT analýzu, Petr Dvořák mluvil
o svých „vazbách“ na Národohospodářskou fakultu.
Do auly jsem dorazila raději o deset minut dříve pro případ, že bych
si už neměla kam sednout a musela bych zaujmout strategické místo
v některé schodovité uličce auly. Opak byl ovšem pravdou, takhle malému
počtu posluchačů se netěší ani nejméně oblíbená přednáška na
škole. Aula zela prázdnotou. Bylo zde pár zástupců studentů, členové
akademického senátu, hrstka zainteresovaných profesorů. Není se čemu
divit, jelikož v druhé rundě prezentací kandidátů nikoho nečekalo
žádné velké překvapení. Oba kandidáti se už jednou prezentovali a
málokdo očekával nějakou průlomovou novinku.
Proč zrovna já?
Přes určité technické potíže se spojením s Jindřichovým Hradcem,
které chvílemi připomínaly grotesku „Haló Hradče, slyšíme se?“, se
relativně včas spustila časomíra prvního kandidáta. Losem zvolení první
prezentující byl děkan Fakulty financí a účetnictví Petr Dvořák.
Rozhodl se přítomným objasnit své programové cíle, protože se domníval,
že právě pro jejich nepochopení neuspěl v první volbě.
„Jsem zvyklý hodně naslouchat a méně se ptát, protože to člověku
dá více, ale teď je chvíle, kdy já musím povídat.“ Jeho prezentace se
nesla v duchu, proč by zrovna on měl být zvolen novým rektorem, ale co se
týče objasnění jeho programových cílů, těch se ve výsledku moc
nedotknul. Hovořil o změně vysokoškolského zákona, kdy by měl být
rektor volen celou školou, nejen Akademickým senátem. Došlo i na přetřes
otázky jeho spojení s pátou fakultou, kdy prohlásil, že za jeho
třicetileté působení na VŠE má všude spoustu známých, ale nikdy se jimi
nenechal ovlivnit a vždy se snažil být objektivní.
Silné a slabé stránky VŠE
Jako druhý přišel na řadu proděkan pro pedagogiku Fakulty
podnikohospodářské Jiří Hnilica. Jeho prezentace byla po vizuální
stránce stejná jako ta, kterou ukázal již v prvním kole volby nového
rektora. A i po stránce obsahové se velmi podobala té první. Napřed se
představil a ve zkratce pohovořil o sobě. Sestavil analýzu SWOT silných a
slabých stránek VŠE, kde do silných stránek zařadil značku VŠE, která
táhne studenty jak české, tak ty zahraniční, internacionalizaci a stabilní
finanční situaci, za kterou poděkoval současnému rektorovi Richardu
Hindlsovi.
Slabé stránky jsou podle něj kvalifikační a věková struktura
profesorů a docentů na VŠE, doktorské studium a výsledky v oblasti vědy a
výzkumu. Podle něj by mělo být doktorské studium zatraktivněné, protože
ubývá zájemců, kteří jsou pro VŠE podstatní proto, že zde zůstávají
a učí. Přiznává, že se VŠE těžce konkuruje tradičním univerzitám,
ale silnou stránkou VŠE na tomto poli je praxe, která by se měla
využít.
Celkově prezentace působila dost nejistě a mdle. Docent Dvořák se
pokusil o určitou sebereflexi, která nebyla úplně dotažená, jelikož
často své myšlenky a vize nedokončil, a vyzněly tak naprázdno. O vizích
byla celá jeho prezentace, a kdyby si člověk dělal pokaždé čárku, kdy
pan docent řekl slůvko vize, to číslo by se blížilo k desítce. Ale
rozhodně mu patří obdiv, že se nad svou novou prezentací zamyslel a pokusil
se přijít na to, proč v prvním kole neuspěl.
Docent Hnilica dlouho mluvil o VŠE jako instituci samotné a dekódovat
z toho jeho programové cíle bylo dosti nesnadné. Velkou škodou bylo to, že
odprezentoval skoro totéž jako v prvním kole a nepřišel
s ničím novým.
ČTĚTE TAKÉ:
