Proč se čeština bojí teploušů

Proč se čeština bojí teploušů

Čekáte pohodový nedělní fejeton? Tak s tím nepočítejte. Chci vás zvednout ze židle. Tumáte, něco o teplouších, nebo jak se říká v lepší společnosti, o homosexuálech. Rozhodl jsem se přirovnat je ke zdravotně postiženým.

Čekáte pohodový nedělní fejeton? Tak s tím nepočítejte. Chci vás zvednout ze židle. Tumáte, něco o teplouších, nebo jak se říká v lepší společnosti, o homosexuálech. Rozhodl jsem se přirovnat je ke zdravotně postiženým.

A vtom se první čtenáři ošili a jiným již o sebe poprvé vrzly řezáky. Proč uráží postižené? A ti druzí – jak může přirovnávat homosexualitu k postižení? To je přece nebe a dudy! – Ale copak to tak krásně nesedí? Aspoň z pohledu češtiny…

Rád bych totiž věděl, jak jim mám říkat. „Homosexuál“ je jak lékařská diagnóza. Stejně protokolárně zní „tělesně postižený“. Cizí slovo „gay“ trochu tahá za uši navyklé slovníku naší kotliny, „handicapovaný“ taky není zrovna z české huby. A o co hůř v češtině vypadají tvary „gej“ nebo „hendikepovaný“. Zkrátka náš jazyk na obě skupiny trochu pozapomněl.

Dříve, za mlhou totalitně hustou tak, že by se dala krájet, odvracelo centrálně řízené uvažování lidu raději od těchto „druhů“ lidí zrak. Jakoby nebyli. Nebyl důvod, aby se jim nějak říkalo, aby se pro ně hledalo nějaké neutrální, „citově nezabarvené“ označení. Možná proto si i sami mezi sebou říkají teplouši, buzny. Docela běžně, ironicky i bez sarkasmu. Připomíná mi to tělesně postižené: mrzáci, kriplové. Ti si tak prý mezi sebou taky říkají. A to nepřeháním. Nemají žádné lepší pojmenování a tahle slova jim tedy asi nevadí.

Jako by rozpaky češtiny, která stále tápe, jak „jim“ vlastně říkat, trochu odrážely rozpaky převažující části společnosti, která občas tápe, jak se k „nim“ vlastně chovat. Co udělat se slepým, nebo se člověkem na vozíčku, když se k nim dostanete příliš blízko? O čem se s nimi bavit? Jak před nimi nebýt trapný? Neznáme jejich svět, nedokážeme se vcítit do toho, co prožívají a s čím se musí vypořádat.

Stejně jako většina lidí nezná svět gayů a leseb. A přesto se najdou mezi heterosexuály lidé, kteří homosexuálům veřejně vyslovují podporu, kteří jim nahlas fandí a drží palce a nemyslí si o nich nic špatného. Třeba takoví, jako Květa Fialová, která má mužské přátele výhradně homosexuály. Občas se mi přitom vkrádá do mysli pojmenování „falešná slůvka“. Co z toho vůbec kdo má, že se veřejně postaví za jiného, jehož svět nezná? Nezná a nemůže, protože v něm nežije? Asi vypadá tolerantní.

Říkám si, proč by vlastně „normální“ člověk měl chtít poznat ten „jiný“ svět? Proč zrovna svět teploušů a leseb a nebo dokonce transek nebo co ještě? Když třeba půjdete na poslední Almodóvarův film, rozhodně z kina nebudete vycházet s pocitem, že zrovna tento svět byste chtěli zblízka poznat.

Nicméně neznám nic jednoduššího a méně namáhavého, než zajít do bijáku a podívat se na nějaký příběh z „jejich“ života. Jsou jenom na plátně, nic od nich nechytnete, můžete se klidně zasmát, aniž by vás nějaký hošík vzal kabelkou přes hlavu. A pak film skončí a je na vás, co si z něj odnesete a co si o tom pomyslíte. Jestli to třeba má cenu tolerovat.

Důležité ale je, jaký film si vyberete. Pavel Mandys kdysi v Týdnu napsal, že se netočí filmy (aspoň v Česku ne), které by popsaly příběh obyčejného homosexuála. Takového, který se nezblázní, neskončí pod koly vlaku, nezabije ho vlastní bratr, nebo nakonec v happyendu nezjistí, že vlastně vůbec není homosexuál a může žít šťastně a navždy. (Ovšem i takové filmy mohou stát za to.)

Už zítra se z Brna přesune do pražských kin Aero a Světozor festival filmů s gay a lesbickou tematikou Mezipatra. Tak doufám, že jeho diváci uvidí dobré filmy, které je úplně neznechutí a dovolí jim poznat a třeba pochopit lépe ty druhé nebo i sebe samé. Přinejmenším se v listopadových sychravých večerech můžete přijít do kina ohřát. Mezi teplouše, lepší než kamínka.

Slogan „Přijďte se ohřát do kina“, nebo název „Le buzna celebré“ pro festivalovou párty (budou tam snad slavit jenom samý buzničky?) – proč to organizátoři nazvali právě takhle provokativně? No snad proto, že někdy není od věci vystřelit si sám ze sebe a snad tím ukázat, že i teplí mají smysl pro ironii.

A nebo chtějí zkrátka přitáhnout pozornost za každou cenu? Nedivil bych se, v době, kdy k volbám chodí jen každý pátý, a zbytek sedí doma a myslí to upřímně. Snad je to taky jen takové mezipatro.

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

1000002426

Odstartoval jubilejní 10. ročník soutěže HSBC: největší byznysové klání pro středoškoláky ve střední a východní Evropě

High School Business Challenge (HSBC), iniciativa nadace ENTRE Foundation, oficiálně zahájila svůj 10. ročník. Tento program, probíhající pod čestnou záštitou polského Ministra školství, už deset let učí mladé lidi praktickým dovednostem v podnikání. V minulých ročnících (tři mezinárodní a šest národních) se soutěže zúčastnilo téměř 20 000 studentů. Současný ročník potrvá až do ledna 2026....

c765f7ee-632f-4974-959b-c3906e6574a8

Boj o VŠE: Rektorem bude opět Petr Dvořák. Ševčík z volby afektovaně odstoupil

Akademický senát Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) v pondělí 24. listopadu rozhodl o vedení univerzity na příští čtyři roky a zvolil nakonec jediného uchazeče Petra Dvořáka. Hlasovalo pro něj 24 z celkových 31 senátorů, tři se zdrželi hlasování, dva hlasy byly neplatné a dva senátoři nebyli přítomni. V ostře sledovaném duelu Ševčík odstoupil od...

element5-digital-T9CXBZLUvic-unsplash

Kdo povede VŠE? Akademický senát volí nového rektora

Desátý týden výuky začíná zásadní událostí, kterou je volba budoucího rektora na zasedání Akademického senátu (AS) Vysoké školy ekonomické (VŠE). Kandidátem na funkci rektora je zvolen ten uchazeč, který získá v daném kole voleb nadpoloviční většinu hlasů všech členů AS VŠE. Průběh zasedání můžete sledovat online prostřednictvím audio streamu nebo osobně v místnosti NB 169....

jidelna

Řekněte sbohem nekonečným frontám v Rajské! VŠE otevřelo moderní prostor s mikrovlnkami a rychlomyčkou

Vedení školy konečně zareagovalo na klíčový požadavek studentů. V Italské budově přibyl dlouho slibovaný prostor s mikrovlnkami, rychlomyčkou a zásuvkami. Zapomeňte na fronty a užijte si teplý oběd s přáteli – a navíc s nádobím umytým za 4 minuty! Dlouhodové přání studentů na nové prostory k sezení s mikrovlnnými troubami vytrvale prosazoval Akademický senát VŠE....