Osm let již divadlo Comica Economica spojuje studenty se slabostí pro kulturu. Jedním z hlavních záměrů zakladatelů zůstává stále stejný – zlepšování komunikačních dovedností. A zájem je velký nejen ze strany studentů z Vysoké školy ekonomické, ale i těch z Univerzity Karlovy či Českého vysokého učení technického (ČVUT). Jedním z členů je i student ekonomky Martin Bláha, který v rozhovoru pro iList popsal, jak to v takovém studentském divadle funguje.
Jak ses jako student VŠE vlastně k divadlu dostal?
O divadle jsem uvažoval dříve, než jsem začal studovat na VŠE. Nicméně jsem zjistil, že za účast v některých divadlech se musí platit. Když jsem nastoupil na ekonomku, sledoval jsem webový stránky a viděl jsem reklamu na divadlo Comica Economica. Zaujalo mě, že člověk jenom může přijít, nemusí dělat žádný konkurz a nemusí se za to ani platit, navíc to byl studentský spolek. Přišel jsem jenom do kavárny Národní technické knihovny, společně jsme si sedli s dalšíma asi šesti členama a dohodli jsme se na spolupráci.
Takže k vám může přijít kdokoliv i bez předchozích zkušenostech s divadlem?
Je to tak, že může v podstatě přijít kdokoliv a kdykoliv se k nám zapojit. Nemáme vůbec žádné požadavky na talent nebo na zkušenosti, ani na nějakou komunikační zdatnost. Máme takové krédo, že nehodnotíme, kdo má na divadlo talent, každý se snaží hrát, jak nejlépe umí. Jenom se snažíme dávat si navzájem rady pro zlepšení, abychom se dokázali líp projevovat a případně vyzdvihneme nějaké přednosti. Scházíme se každý týden, zájemci nás můžou přijít navštívit. Pokud se pak chtějí zapojit, tak je samozřejmě třeba měsíc nebo dva před představením chodit pravidelně, abychom si to mohli společně všechno nacvičit.
Jaké hry máte v repertoáru?
Původně jsme hráli hlavně politickou satiru, z dílny našeho principála pana Štědroně, který napsal celkem asi šest her, jako například Globální slavnost, což je původně parodie na hru Zahradní slavnost od Václava Havla. Nebo je to potom Zkouška z politologie Gustav Husák superstár.
Naši členové vystupovali i v Semaforu
A co jiné žánry?
Teď jsme postupně přešli na Čapkovy povídky. Momentálně hrajeme povídku Případ s dítětem, v které bychom chtěli pokračovat, myslíme si, že je velice poučná a zajímavá pro diváka. V budoucnu plánujeme R.U.R.
Kde všude vystupujete?
Před mým příchodem naši členové vystupovali například v divadle Semafor. Vystupovali jsme i v Brně v divadle Husa na provázku a teď jsme byli ve Slovenském domě, kde nám několikrát vyšli vstříc. Je to spíš taková klubovna, kde se můžou zapojovat i diváci, když chtějí. Hrajeme i na akcích VŠE. Spolupracujeme také s ČVUT, které nám poskytuje nejen prostor, ale i finanční prostředky. Máme tam volnou učebnu každé pondělí asi na tři hodiny, kde můžeme zkoušet. Vstříc nám vychází také v NTK.
Co je největší přínos pro herce, když vystupuje?
Určitě to, že si může v podstatě zkusit reálně hrát divadlo. Ono se říká, že amatérská divadla v podstatně nevystupují, pouze zkouší a případně zkouší před diváky, bez nápovědy, bez přeřeků. A samozřejmě přínosem je i celá příprava představení.
Foto: Archiv divadla Comica Economica
