Rajská budova stála přes 700 milionů korun

Cena Rajské budovy byla nakonec vyšší, než se původně předpokládalo. Na vině je zvýšení sazby DPH stavebních prací i nebývalé množství chyb a následných dodatečných úprav v projektu. Podle vyjádření ministerstva školství měla výstavba nových částí žižkovského areálu, Rajské budovy a dalšího patra menzy, původně stát 547 milionů korun.

Cena Rajské budovy byla nakonec vyšší, než se původně předpokládalo. Na vině je zvýšení sazby DPH stavebních prací i nebývalé množství chyb a následných dodatečných úprav v projektu.

Podle vyjádření ministerstva školství měla výstavba nových částí žižkovského areálu, Rajské budovy a dalšího patra menzy, původně stát 547 milionů korun. Vyplývá to ze smluv podepsaných po veřejné soutěži na její zhotovení v roce 2003 s konsorciem společností IMOS Brno, PSJ holding a Strabag. Celkový rozpočet však nakonec podle kvestora VŠE Jiřího Kříže činil přibližně 700 miliónů korun. „Z toho tvoří investiční náklady asi 650 miliónů korun,“ doplňuje Kříž. Část neinvestiční představují náklady na vybavení v ceně do 40 tisíc korun za kus, tedy zejména nábytek, počítače a audiovizuální technika. Přesnější čísla by měla být podle sdělení vedoucí investičního oddělení Ing. Mileny Petrasové známa v prosinci.

„Účast státu v rozpočtu stavby činila celkem 427,6 milionu korun, zbývající finanční prostředky byly uvolněny z vlastních zdrojů VŠE,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Michaela Lagronová. Kvestor Kříž dodává, že z peněz, které na výstavbu dala škola, je asi 160 milionů korun ze zdrojů „reprodukce investičního majetku“ a 120 milionu korun pochází z výnosu prodeje objektů ve Štěpánské a Černé ulici.

Nejvýraznější podíl na navýšení rozpočtu Rajské budovy mělo zvýšení sazby DPH stavebních prací. Tento nárůst uhradil prostřednictvím ministerstva školství stát. „Pouze u ceny samotné stavby to k 1. květnu 2004 znamenalo o 60 mil. korun víc, ale změna daně se samozřejmě projevila i v budoucích nákladech,“ říká vedoucí investičního oddělení Petrasová. „Další neočekávané změny rozpočtu – tedy dodatečné výdaje, ale i úspory – byly vyvolány projekčními změnami, novými technickými poznatky, návrhy zhotovitele nebo doplňujícími požadavky školy jako investora,“ vysvětluje kvestor Kříž. „Je to obvyklé,“ dodává.

Podle zástupce technického dozoru investora Ing. Josefa Hrycyszyna byl však počet takových změn a dodatků značný. „V průběhu realizace bylo také potřeba řešit chyby v projektu – v některých místech mělo být podle dokumentace například vedeno topení, elektrika a vzduchotechnika, i když se tam všechno fyzicky nemohlo vejít.“

Navýšení nesouvisející se změnou DPH vypočítává kvestor Kříž na celkových osmnáct milionů korun – třinácti a půl miliony přispěl státní rozpočet a čtyři a půl milionů zaplatila škola. „Značnou část těchto nákladů, přibližně dvanáct milionů korun, způsobily dodatečné změny v rozmístění pracovišť v Rajské budově,“ doplňuje Kříž. V dubnu o nich rozhodla dislokační komise: Fakultě podnikohospodářské přidělila třetí a čtvrté poschodí, páté patro má sloužit mezinárodnímu programu, studentským a celoškolským aktivitám.

Protože byla zvýšena obsazenost těchto částí budovy o osmdesát pracovníků, bylo třeba nakoupit i více nábytku a kancelářského vybavení. „Znamenalo to také předělání technických částí projektu,“ konstatuje Hrycyszyn. „Bylo třeba změnit osvětlení, topení, datové sítě a zvětšit rozsah elektroinstalace o šedesát procent oproti původnímu rozsahu.“

Kvestor Kříž i zástupce technického dozoru Hrycyszyn se shodují, že náročná byla také rekonstrukce a nástavba objektu menzy. Dokumentace z doby původní výstavby, ze které projekt přestavby vycházel, totiž neodpovídala aktuálnímu stavu budovy. „Aby se ušetřilo, před samotnou rekonstrukcí se skutečný stav objektu nezjišťoval,“doplňuje Hrycyszyn. Na rozpory se tak přicházelo až při stavebních pracích, na poslední chvíli musela být také zcela změněna konstrukční technologie nástavby. Po sundání střechy do objektu navíc zateklo a to si vyžádalo další práce v jeho suterénní části.