Dění okolo otázky odvolání děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (NF VŠE) Miroslava Ševčíka dále eskaluje. Po sepsání otevřené výzvy (která měla k nedělnímu poledni téměř devět tisíc podpisů od studentů i absolventů a veřejnosti) a následné demonstraci za odvolání děkana páté fakulty se rektor Petr Dvořák rozhodl svolat schůzku se studenty fakulty a informovat je na ní o současném průběhu událostí. Ta se uskutečnila hned na druhý den, ve čtvrtek 16. března vpodvečer a navzdory poměrně rychlému svolání se jí zúčastnily desítky studentů, dostavil se i Ševčík se svými kolegy z vedení Národohospodářské fakulty.
Po úvodní rekapitulaci dosavadních událostí a kroků vedení rektor zdůrazňuje, že aktuální snaha o přimění Ševčíka k odstoupení nebo jeho odvolání není v důsledku Ševčíkovy přítomnosti na demonstraci 11. března, ale kvůli opakujícím se kontroverzním vystoupení děkana, která podle Dvořáka soustavně poškozují dobré jméno VŠE, a to i před jejími partnery.
„Pokud jste ve funkci jako děkan veřejné vysoké školy, musíte zvažovat, aby vaše vystoupení nevyvolávala negativní reakce,“ zdůrazňuje rektor. Zároveň Dvořák několikrát zopakoval, že účast na demonstracích nikomu nezakazuje, ale nemělo by v ní, obzvlášť v takovémto kontextu, docházet.
Rektor měl s Ševčíkem v posledních měsících opakovaně komunikovat. Nicméně právě kvůli množství kontroverzních vystoupení a asociací, negativních reakcí a komplikací, které škole Ševčíkovo působení přináší, stejně jako tím vším způsobené polarizaci školy, se rektor rozhodl zahájit snahy vedoucí k Ševčíkově odvolání.
„Chci dělat věci a kroky, které budou pro školu nejlepší, vždy to bylo mým cílem,“ zdůraznil Dvořák, „Nebudu říkat, že nemohu, mohu. Je to komplikované a složité a právě ta složitost tomu v minulosti bránila,“ doplnil.
„Jsem rektor vysoké školy, který má podle zákona určité možnosti a pravomoci. Prosím, abych i já měl svá práva a mohl se rozhodnout podle vlastního vědomí a svědomí,“ apeloval Dvořák.
Aktivní snahy studentů o přinucení Ševčíka k odchodu nicméně odsoudil, ať už jde o petici nebo demonstraci, a vyzval k tomu, aby se celá situace ze strany studentstva řešila dialogem.„Nebudu se rozhodovat podle nějakých petic,“ zdůraznil, ale dodal, že každý názor bere v potaz. Na závěr své úvodní řeči studenty ujistil, že události neohrozí jejich výuku a že je otevřen jejich názorům pokud je dostane civilní formou.
11. březen, 11. září
Po úvodním proslovu Dvořák vyzval Ševčíka k reakci, namísto něj se však slova ujal Jan Vondráček, vedoucí Katedry práva NF a místopředseda školního senátu, k očividné rektorově nevoli, který argumentoval tím, že jde o setkání se studenty, kam zval jen Ševčíka. Ostatně nesouhlas a nevěřícnost byly na rektorovi patrné po celou dobu Vondráčkova (a posléze i Ševčíkova) vystoupení, během kterého často převracel oči v sloup.
„Máte možnost jít cestou, kdy to bude jednoduché, která bude vyhovovat většině a přinese méně problémů, nebo jít cestou která přinese spoustu práce, problémů, komplikací, ale bude mít jednu pro mě ohromnou výhodu. Bude to totiž cesta, která je správná, spravedlivá a odpovídá akademickým hodnotám,“ vyzval studenty na úvod Vondráček.
Zabýval se pravdivostí zpráv o Ševčíkovu zapojení do útoku na Národní muzeum. Události z 11. března prezentované v médiích jsou podle něj lživé. „Nebo 11. září, jak se tomu začíná říkat,“ glosoval Vondráček.
Ševčík podle Vondráčka vyhověl všem Dvořákovým požadavků aby se neangažoval v politice (například ve straně Trikolora), přestože je to jeho právo a Dvořákův argument o apolitičnosti vysokých škol považuje za bezpředmětný, protože se v politice angažují i další pedagogové. Funkce děkana nemá Ševčíka zbavovat jeho práv a možností se vyjadřovat. „VŠE má možnost ukázat, že na ní zůstávají zachovány základní svobody,“ apeloval Vondráček.
Vondráček zároveň vyjádřil lítost a údiv nad tím, že se nemluví o tom, že NF pod Ševčíkovým vedením získala významný grant od Evropské unie, přestože, jak zdůraznil, je děkan hlasitým odpůrcem EU.
Na rozdíl od Dvořáka Vondráčkovi mají chodit naopak slova podpory a odmítání Ševčíkova odvolání tímto způsobem.
Ševčík odstupovat nehodlá
Jako třetí vystoupil nakonec i děkan Ševčík. Je však nutno podotknout, že za Vondráčkovou plamenností i rétorickými schopnostmi zaostával. V této části schůzky už se do debaty navíc zapojoval i Dvořák a brzy se diskuse začala podobat spíše hádce. Ševčík opakoval zejména to, že článek popisující jeho účast na demonstraci byl lživý a zabýval se tím, že Dvořákovi vyhověl v otázce nezapojování se do politických aktivit. To, jak rektor popisoval snahu najít mezi nimi konsenzus, prý neodpovídá realitě.
Ševčík se pak zabýval i svou účastí na zářijové demonstraci, o jejichž organizátorech si údajně předem nedělal rešerši a na otázku, zde mu nepřišlo problematické vystupovat na akci, kde vystoupil Tomáš Ortel, odpověděl, že nevěděl, o koho šlo. Za zmínku stojí i to, že děkan Národohospodářské fakulty kritizoval zastropování cen energií vládou proto, že podle něj nebylo dostatečně razantní a ceny měla vláda stanovit ještě níž.
Děkan také apeloval na studenty, aby používali zdravý rozum a kritické myšlení.
Více než dvouhodinovou schůzku zakončily dotazy studentů (včetně výzvy Ševčíkovi k odstoupení od jednoho z nich), v odpovědích obou akademiků se však v podstatě opakovala stanoviska, která zazněla dříve. Zřejmé však byly dvě věci: Dvořákova vůle Ševčíka z čela páté fakulty dostat pryč a Ševčíkovo odhodlání k přesnému opaku.
Foto: ČTK
