Rektorka Durčáková: Bez evropských kreditů se neobejdeme

Rektorka Durčáková: Bez evropských kreditů se neobejdeme

Přechod na systém evropských kreditů přináší podstatné změny ve studijním a zkušebním řádu. Za prosazováním změn stojí především rektorka VŠE doc. Jaroslava Durčáková. Ta v rozhovoru pro Studentský list objasňuje výhody ECTS, popisuje některé plánované změny celoškolského základu a říká: „Bez nového systému by mohlo dojít i k poklesu prestiže školy.“

Přechod na systém evropských kreditů přináší podstatné změny ve studijním a zkušebním řádu. Za prosazováním změn stojí především rektorka VŠE doc. Jaroslava Durčáková. Ta v rozhovoru pro Studentský list objasňuje výhody ECTS, popisuje některé plánované změny celoškolského základu a říká: „Bez nového systému by mohlo dojít i k poklesu prestiže školy.“

Můžete shrnout výhody nového systému ECTS? Co obecně znamená jeho zavedení pro studenty a pro školu?

Systém ECTS je postupně zaváděn na evropských vysokých školách od roku 1989/1990. Stal se klíčovým prvkem, který má usnadnit porovnání vzdělávacích programů a kvalifikací. ECTS byl v Evropské unii zaveden pro podporu mobility studentů, především díky transferu kreditů. Proces přenosu a uzavírání studijních výsledků získaných na jiné, často zahraniční škole je díky ECTS jednodušší. V současné době se uplatňuje nejen transferová, ale i „akumulační“ vlastnost kreditového systému. Kredit je chápán jako jednotka studijního postupu. S rozšířením možností přístupu k informačním zdrojům ve vzdělávání ztrácí jednotka „vyučovací“ (kontaktní) hodina svůj bývalý význam pro většinu stanovování „velikosti“ či „rozsahu“ studia. Jestliže chce škola obhájit a dále zlepšovat svoji pozici, kterou zaujímá v České republice i v rámci Evropského vzdělávacího prostoru, musí tento systém urychleně zavést.

Jaké konkrétní hmatatelné změny, dotýkající se studentů, systém zavádí?

Pro studenty bude zejména důležité, že se změní počet předmětů studovaných v jednom semestru. Předpokládá se, že student zpravidla absolvuje 4–6 povinností. Tím se zmenší počet zkoušek. Zkoušky bude možno opakovat. Ruší se zápočty, dílčí bakalářské zkoušky a navrhuje se rovněž zrušení státní zkoušky z ekonomie. Tím se i pro studenty otevře prostor pro jejich vědecko-výzkumné aktivity.

Jakým způsobem se změní studijní programy, celoškolský základ?

Celoškolský základ bude respektovat naplňování 18 domén CEMS. Dojde ke změnám v rozsahu výuky některých předmětů jako matematika nebo statistika, zařazení nových předmětů například finance podniku, mezinárodní ekonomie, a zejména bude inovována i náplň předmětů stávajících. Transformace do vícekreditových předmětů potom změní i jednotlivé studijní programy.

Usnadní ECTS uznávání kreditů z pobytů v zahraničí?

Právě usnadnění procesu uznávání kreditů z pobytu v zahraničí je jedním z důvodů zavedení tohoto systému .

Akademický senát VŠE vámi předložený systém neschválil. Jaké jsou podle vás pro to důvody? Vnímáte nějaké konkrétní výhrady?

Senát souhlasí se zkouškovým a studijním řádem. Dále si však vyžádal řadu doprovodných materiálů týkajících se způsobu financování, přechodu na nový systém a společného základu studia. Právě určité výhrady k těmto materiálům vedly k neschválení zkouškového a studijního řádu.

Budete do nového návrhu zapracovávat nějaké změny? Nebo se senát pokusíte přesvědčit argumentací a návrh předložíte znovu ve stejném znění?

Návrh zkouškového a studijního řádu je na velmi vysoké úrovni. O tom svědčí i to, že žádný pozměňovací návrh nebyl senátem přijat. Návrh tedy předložím ve stejném znění.

Jak se bude řešit přechod na nový systém studia spojený s ECTS?

Neskrývám, že přechod na nový systém ECTS bude náročný, zejména pro ty fakulty, které se touto problematikou ještě příliš nezabývaly. Bude znamenat zejména transformovat stávající předměty do vícekreditových předmětů a upravit tak studijní programy.

Kterých studentů se nový systém studia ještě dotkne a do jaké míry?

Nový systém se bude ze předpokladu schválení nového zkušebního a studijního řádu vztahovat na studenty, kteří nastoupí studium v akademickém roce 2005/2006. Je zřejmé, že do nového systému bude nutno převést i stávající studenty. Zejména pro studenty v dlouhých magisterských programech by oba systémy musely současně existovat až 6 let, což je jistě neúnosné. Převod stávajících studentů by měl trvat přibližně rok.

Jsou zde i další technické problémy. Například student má odstudovaný „balík“ předmětů, dejme tomu management a marketing, a chybí mu podniková ekonomika. Jak dostuduje podle nového řádu jen tento předmět, pokud bude v novém systému spojen s ostatními, případně jinak strukturován?

Převedení bude individuální záležitostí každého posluchače a patří v celé etapě zavádění systému ECTS k nejkomplikovanějším. Bude znamenat značné zatížení zejména proděkanů pro pedagogiku a studijních referentek, kteří prakticky každému posluchači připraví individuální studijní plán. V roce 1990 se také pro většinu studentů naprosto změnily studijní programy a celý proces se zvládl. Nevidím důvod, proč by se nezvládl i nyní.

Řeší se v novém návrhu problematika tzv. věčných studentů? Jak je ošetřena délka studia, popřípadě počítá se se změnou poplatků za prodlužované studium?

Délka studia je ošetřena stejně jako ve stávajícím studijním a zkouškovém řádu pro posluchače bakalářských a navazujících magisterských programech. Se změnou poplatků za prodlužování studia se zatím nepočítá, i když nevylučuji, že se budou zvyšovat.

Po schválení akademickým senátem musí s novým studijním a zkušebním řádem souhlasit také jednotlivé fakulty. Dá se očekávat jejich podpora?

Pokud nový studijní a zkušební řád schválí AS VŠE, očekávám, že fakulty jej rovněž schválí. Zástupci fakult se účastnili práce v týmu, který tento řád připravoval.

Počítá se také se zavedením elektronických indexů? Mohly by se tak snížit náklady na administrativu.

Se zavedením elektronických indexů se zatím nepočítá, ale věřím, že po skončení práce na novém informačním systému školy, začne na této změně prorektor Čermák intenzivně pracovat.

Říkáte, že chcete veřejnou diskusi o návrhu, respektive, aby studenti byli informováni.
Proč tedy nejsou nikde návrh a důvodová zpráva vyvěšeny, aby byly přístupné všem členům akademické obce?

Zajistím, aby návrh nového studijního a zkušebního řádu byl přístupný na stránkách školy.

Co se stane, když AS návrh opět neschválí?

Bude promarněna intenzívní práce celého týmu, který systém připravoval, dojde k podstatnému zvýšení nákladů na nový informační systém a může dojít i k poklesu prestiže školy.

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

Rozhovor Dvořák, Petr Dvořák, rektor

Petr Dvořák: VŠE bude mít vlastní AI, na volby proti Ševčíkovi si věřím

Jak ovlivní nástup umělé inteligence studium a bude VŠE kontrolovat její využívání? Proč sestavování celoškolského rozvrhu stále není digitalizováno? Co by dělal, kdyby ve volbách rektora prohrál se svým protikandidátem Miroslavem Ševčíkem? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali stávajícího rektora Vysoké školy ekonomické v Praze, docenta Petra Dvořáka, který se uchází...

Poznámka 2024-11-20 114752

Jan Špaček: Ševčík má povedený účes, kdybych se s ním potkal, nahlédl bych mu do duše

Jan Špaček je mladý youtuber, student Masarykovy univerzity v Brně a člověk s postavou hrušky, který nikdy neviděl porno. Ve svých osobitých reportážích vyvádí z míry vrcholné politiky. Zpovídal Petra Pavla nebo Andreje Babiše. Tentokrát odpovídal on. Při příležitosti konce politické kariéry Jana Špačka přinášíme rozhovor, který vyšel v tištěném čísle iListu v březnu 2023....

iList_YouTube_Úvodní foto

Martin Pánek: Na Ukrajinu jsme vybrali 25 milionů. Naše kyseláče se vypijí za tři dny.

Co se stalo se stranou Svobodných a proč se spojili s SPD? Pomohou zkušenosti ze zahraničních výjezdů při práci v Evropském parlamentu? Jak se pomáhá Ukrajině tři roky od začátku invaze? Proč se liberálové v Česku hádají? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali Martina Pánka, ředitele Institutu liberálních studií a absolventa...

Messenger_creation_480D3702-E418-4B65-BCCA-BE827FFE50D6

Jakub Kuneš: Ševčík na přednáškách šířil dezinformace, musel jsem se ozvat. Za „Národo“ se stydím.

Proč ve světě upadá klasický liberalismus a naopak nabývají na síle populismus a extremismus? Co vedlo k udělení ceny Liberálního institutu argentinskému prezidentovi Javieru Mileiovi? A je Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze (NF VŠE) odsouzena k zániku? Na tyto a další otázky jsme se v rozhovoru ptali Jakuba Kuneše, ředitele Liberálního institutu, absolventa...