Co Tě vedlo k tomu zhostit se bojového úkolu jako je organizování
zahraničního výletu? No…nejspíš moje vedoucí. Úkoly se rozdělovaly,
když jsem zrovna nebyl na schůzce. Takže to bylo takové „o mně beze
mě“. Ale nakonec mě to rozhodnutí potěšilo, protože bych se stejně
snažil, abych nějaký výlet do zahraničí získal.
Co všechno organizace obnášela? Člověk musí kontaktovat sekci ESN
v cizině, zjistit, jaký poplatek budou požadovat a připravit nějaké PR,
aby se o tom zahraniční studenti vůbec dozvěděli. Jakmile víš, kolik
lidí pojede, musíš koupit lístky na vlak a podobné záležitosti. Jak se
blíží datum výletu, je vhodné poslat několik upomínkových mailů, co si
vzít, jaký bude program, jaké počasí mají očekávat apod.
Jak probíhal samotný výlet? Vyskytly se v jeho průběhu nějaké
komplikace, jako například ztracený zahraniční student? Den předtím, než
jsme měli odjet, jsem se dozvěděl, že jeden zahraniční student onemocněl
a tak jsem se rychle snažil sehnat náhradníka, což se mi nakonec povedlo.
Samotný výlet začal na nádraží, kde jsme měli sraz radši půl hodiny
před odjezdem – někteří studenti totiž nejsou příliš dochvilní. Což
se ukázalo záhy, kdy jedna Američanka dobíhala na poslední chvíli. Potom,
co se vlak rozjel a já všechny účastníky umístil do kupé, jsem zjistil,
že mi dva zahraňáci chybí. Po pár minutách hledání jsem je však našel
ve vedlejším vagónu.
V Drážďanech byli všichni rozděleni do skupinek podle toho, co kdo
chtěl dělat. Já jsem byl ve skupince, kterou čekal Panometer (obrovská
nástěnná malba v kruhové místnosti zobrazující Drážďany
v 18. stol.). Po prohlídce následovala procházka městem s místním
průvodcem z řad tamějších studentů – toho se nám podařilo ztratit
hned dvakrát. Ten to však ani jednou to moc neřešil, takže bylo vidět, že
to bere vyloženě zodpovědně?
Jaká památka, atrakce měla u zahraničních studentů největší
úspěch? Myslím, že v Drážďanech je zajímavé celé historické centrum,
které se zahraňákům velmi líbilo. A potom tam bylo úžasné
létací auto…
Létací auto? Co si pod tím představit? Nějaký Rakušan špatně
zaparkoval, přijela odtahovka a auto upevnila do speciální konstrukce,
nazvedla jej na jeřábu a položila na svůj vůz. My jen čekali, kdy jim to
auto spadne, protože ta konstrukce nevypadala moc bezpečně.
Jak bys výlet a svoje zkušenosti s jeho organizováním shrnul? Výlet se
skvěle vydařil a já se těším na příští semestr až budu organizátorem
dalšího výletu se zahraničními studenty. Musím říct, že organizace je
sice celkem náročná, ale člověk si něco nového zkusí a naučí se jak
domluvit spoustu věcí, takže je to dobrá zkušenost do budoucna.
Míša L. (PR)
