Fakulta národohospodářská se stala opět šachovnicí, kde hracími figurkami jsou jak pedagogové, tak studenti. Nový děkan Jiří Schwarz rozehrál svou partii vskutku ambiciózně. Při bravurních tazích mu našeptávají „holmanovci“, kteří obsadili dvě třetiny akademického senátu páté fakulty. Jeho předsedou se stal věrný liberální spoluhráč nového šéfa „pětky“ Miroslav Ševčík. Holmanovcům tak scházelo jediné, obsadit další silové posty na šachovnici páté fakulty.
Fakulta národohospodářská se stala opět šachovnicí, kde hracími figurkami jsou jak pedagogové, tak studenti. Nový děkan Jiří Schwarz rozehrál svou partii vskutku ambiciózně. Při bravurních tazích mu našeptávají „holmanovci“, kteří obsadili dvě třetiny akademického senátu páté fakulty. Jeho předsedou se stal věrný liberální spoluhráč nového šéfa „pětky“ Miroslav Ševčík. Holmanovcům tak scházelo jediné, obsadit další silové posty na šachovnici páté fakulty.
Královskou rošádu, tah, který je málokdy na počátku partie vidět, uskutečnil novopečený děkan po svém zvolení záhy. Robert Holman, děkanův černý kůň, se vyšvihl na pozici vedoucího katedry makroekonomie. Renomovaný ekonom, poradce prezidenta a hlavně oblíbený učitel mikroekonomie. Proč tedy najednou velí makru? Zvláštní je, že právě katedra, kterou nyní vede, je plná odpůrců jeho způsobu výuky. Bude se mstít? Uvidíme. Jedno je ale jisté. Přestože bychom čekali spíše vyhnání bývalého děkana Straky, vyšachoval Holman ze hry Pavla Janíčka, pro mnohé studenty zachránce při zápočtech z MAE II.
Změny obsahu výuky jsou už také na cestě. Znesvářené katedry se v blízké budoucnosti sloučí. Padnou však předtím nějaké hlavy? Prozatím nevíme. Před vznikem nové megakatedry, se její rodičky KET a KMAE zruší. Tím vznikne právně obhajitelný způsob, jak některé nepohodlné pěšáky-pedagogy znovu nezaměstnat. V konkurzu na nově vzniklá místa na katedře ekonomie nemusí každý obstát.
Naše trojice v tahu k přetvoření fakulty k obrazu svému ale pokračuje vesele dále. Standardy nejsou závazné, chystá se jejich změna a i výuka ekonomie dozná podstatných úprav. To se čekalo a snad to povede i k lepším zítřkům. Co ale studenty vyděsilo před senátními volbami nejvíce, byla zpráva o záměru holmanovců zrušit regionalistiku. Přes svatosvaté přísahy pánů Ševčíka a Holmana v diskusích na Ilistu, že informace o zamýšleném zrušení tohoto oboru je sprostá lež. Nyní jakoby mávnutím kouzelného proutku se pomalu z fámy stává skutečnost. Děkan Schwarz je ve svých vyjádřeních opatrný, prý každá fakulta má svůj vývoj. Přímo přiznat vraždu regionalistiky ale nechce. Holman nicméně přiznává, že o regionalistiku nebude ochuzen jen název oboru (tedy napříště jen Veřejná správa), ale z velké části zmizí i předměty na ni zaměřené. Jak se teď mají studenti necítit podvedeni? Jak jim pánové Ševčík a Holman vysvětlí, že jim v předvolební kampani lhali? Můžeme po tomto „veselém kousku“ důvěřovat jejich dalším populistickým slibům?
Slib 1: Více termínů na státnice a bakalářky. Realita: Po dvoutýdenní odmlce se s nimi vskutku roztrhl pytel.
Slib 2: Holman a Ševčík znovu ve výuce. Realita: Kupodivu jim v tom nikdo nezabránil.
Slib 3: Odstranit fronty u referentek prodloužením jejich pracovní doby. Realita: Referentky budou mít nově úřední hodiny do 17.00.
Ostatní sliby byly dlouhodobého rázu. Jistě bude zajímavé sledovat, jak šachy na pětce dopadnou. Kdo komu dá nakonec šach mat, je ve hvězdách.
