Školy se mají více zaměřit na rozvoj podnikatelství

14. 5. 2007 | | Nezařazené

Česko se poprvé zapojilo do projektu porovnání podnikatelských aktivit ve dvaačtyřiceti zemích, Global Entrepreneurship Monitor 2006. Pracovali na něm dva odborníci spojení s VŠE – Martin Lukeš a Martina Jakl, dotazováno bylo 37 expertů. Mnohé charakteristiky nedopadly pro Českou republiku dobře, přesto se podnikání u nás vcelku daří.

Česko se poprvé zapojilo do projektu porovnání podnikatelských aktivit ve dvaačtyřiceti zemích, Global Entrepreneurship Monitor 2006. Pracovali na něm dva odborníci spojení s VŠE – Martin Lukeš a Martina Jakl, dotazováno bylo 37 expertů. Mnohé charakteristiky nedopadly pro Českou republiku dobře, přesto se podnikání u nás vcelku daří.

Martin Lukeš, spoluautor projektu a ředitel Rozvojového a poradenského centra VŠE, považuje za problematické zejména zapojení věkových kategorií. U nás jsou nejaktivnější lidé ve věku 45 až 54 i při zakládání nových firem, což je ve světě běžné u těch již zavedených. Naopak na budování nových podniků se v zahraničí nejčastěji podílejí lidé ve věku 25–34.

Nízké je i zapojení studentů starších 18 let, pouze 4,2 %. Kolik je konkrétně na VŠE podnikatelů, není známo. „Víme jen ze statistik absolventů, že zhruba sedmdesát procent při studiu pracuje,“ dodává k tomu profesor Richard Hindls, rektor VŠE. Podle Hindlse škola vytváří dobré podmínky pro potenciální podnikatele. VŠE nabízí kromě teoretických i praktičtější obory a časté jsou návštěvy špiček ze soukromé sféry. Rektor naopak vyjadřuje obavu nad brzkým přechodem na měkké prvky vzdělání. „Mnohé firmy již dnes vyhledávají bakaláře, které si dotvoří,“ objasňuje.

Z výzkumu dále vyplývá, že v loňském roce v Česku skončilo s podnikáním nejvyšší procento (4 %) lidí ze všech evropských účastníků šetření. Tristní situace panuje u vnímání statutu podnikatelů, kde se Česko umístilo na předposledním místě. „Jen o jedno místo je sice před námi USA, ale tam je to patrně způsobeno nedávnými krachy velkých společností,“ vysvětluje Martin Lukeš.

Výzkum ale poukázal i na řadu pozitivních věcí. Martina Jakl, spoluautorka projektu, jinak absolventka univerzity v St. Gallenu, v současnosti pracující na disertační práci na VŠE, upozorňuje na výraznou exportní orientaci nových i zaběhnutých firem. Dobré je i zapojení firem do středně až velmi technologicky náročných sektorů i v oblasti nových technologií. Naopak přenos výzkumu a vývoje je slabý.

Češi si sice příliš nevěří, přitom jsou schopní improvizovat, mají dobré technické vzdělání, mladí lidé také zvládají dobře jazyky a počítače. Na druhou stranu je fakt, že jim schází prodejní a marketingové zkušenosti nebo praxe ve shánění finančních zdrojů. „Pro školství je výzvou, aby se více zaměřilo na podnikatelství, rozvoj tržních příležitostí a řízení rychlého rozvoje firem,“ píše se mimo jiné v projektu.

Celý výzkum lze nalézt na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (www.mpo.cz) pod heslem Global Entrepreneurship Monitor 2006.

Mohlo by tě zajímat: