Jméno profesor Václav Klaus je poslední dobou nejvíce spojováno s tématem ekologie a environmentalismu. Klaus tvrdí, že ochrana přírody a novodobé snahy omezit naši občanskou svobodu na základě velkého počtu vědeckých analýz jsou ve skutečnosti dvě rozdílné věci.
Jméno profesor Václav Klaus je poslední dobou nejvíce spojováno s tématem ekologie a environmentalismu. Klaus tvrdí, že ochrana přírody a novodobé snahy omezit naši občanskou svobodu na základě velkého počtu vědeckých analýz jsou ve skutečnosti dvě rozdílné věci. Ochraně přírody se nebrání, naopak ji vítá. Klausovi ale vadí to, že by se lidská společnost měla globálně chovat a sama sebe značně omezovat dle jistých vědeckých analýz. Proti nim ovšem ostře vystupují i proti-analýzy, a to od věhlasných kapacit ve svém oboru. V zásadě se vědecké kapacity přou o existenci tří základních věcí. Těmi jsou podle Václava Klause zlomový pohyb globálních teplot na zeměkouli (vymykající se standardnímu „přírodnímu“ pohybu a standardnímu přírodovědeckému vysvětlení), zvyšující se emise oxidu uhlíku díky průmyslové aktivitě lidstva a kauzální souvislost mezi zvyšujícími se emisemi oxidu uhlíku a globální teplotou.
Chce se zviditelnit?
Václav Klaus ve své knize Modrá, nikoliv zelená planeta tvrdí, že pokud budou existovat spory o výše zmíněná fakta a celosvětová vědecká obec nedojde jednomyslného konsenzu, pak nebude možno provádět kroky, které v důsledku radikální politiky environmetalismu povedou k regulacím a omezením jednotlivých subjektů, a to zemí, firem a samotných občanů.
Václav Klaus stojí proti mnoha nepřátelům a i když určitě není žádný zelenáč na poli ekonomie, někdy jeho vyjadřování k dané problematice vyznívá, že se pokouší arogantně polemizovat s vědci a jejich fakty. Kritici si myslí, že Klaus se chce pouze zviditelnit, vylepšit si svoje ego a dodat občanům České republiky vizi své osvícenosti a věhlasnosti ve světě. Dále dle Pavla Nováčka z Karlovy a Palackého univerzity používá ke svým demagogickým metodám hlavně zpochybňování vědeckých prací a zneužívá statistické údaje ve svůj prospěch. Na druhou stranu mu hraje do karet fakt, že jeho námitkám a argumentům se sice dost lidí směje, ale sami leckdy nejsou schopni mu v některých argumentech oponovat. Soustředí se spíše na doslovný puntičkářský rozbor částí jeho díla, kde Klause opět obviňují z použití nerelevantních statistik. Celý souboj se tak často smrskne na spory, odkud vzal pan prezident údaje a co všechno v nich údajně pozměnil a zamlčel.
