Na studijní pobyt v zahraničí vyslala vloni VŠE téměř 350 studentů , z toho 288 posluchačů bakalářského a magisterského studia. Více studentů do ciziny vysílá z velkých českých vysokých škol jen Univerzita Karlova, kde každoročně vyjíždí na semestrální nebo obdobné pobyty 1867 studentů, tedy 4,4 procenta. Na VŠE to jsou 2,3 procenta.
Na studijní pobyt v zahraničí vyslala vloni VŠE téměř 350 studentů , z toho 288 posluchačů bakalářského a magisterského studia. Více studentů do ciziny vysílá z velkých českých vysokých škol jen Univerzita Karlova, kde každoročně vyjíždí na semestrální nebo obdobné pobyty 1867 studentů, tedy 4,4 procenta. Na VŠE to jsou 2,3 procenta.
Dalšímu rozšiřování nabídky výměnných pobytů však brání nedostatečná kapacita kurzů VŠE v cizím jazyce. Škola totiž musí přijímat odpovídající počet zahraničních studentů. „Hledáme stimuly, jak podpořit výuku v cizím jazyce, ale nemůžeme dát jednoduše pokyn děkanům, aby jich fakulty nabízely více předmětů,“ říká prorektorka pro zahraniční styky doc. Bronislava Hořejší a dodává: „Nemůžeme si jen tak naplánovat, se kterou školou uzavřeme smlouvu, a pak ji skutečně uzavřít.“ V poslední době VŠE přesto podepsala tři nové smlouvy s univerzitami v Chile, Singapuru a prestižní kanadskou univerzitou McGill.
Rektorka VŠE doc. Jaroslava Durčáková říká, že dnes je o VŠE mezi zahraničními univerzitami daleko větší povědomí než bylo dříve. „Na počátku devadesátých let se o naší škole téměř nevědělo. V zahraničí znali Karlovu univerzitu, ale naši školu ne. Dnes jsme to my, kdo je oslovován,“ zdůrazňuje rektorka Durčáková a prorektorka Hořejší ji doplňuje: „Naše pozice je vynikající. Každý týden registrujeme žádost jedné nebo dvou zahraničních škol.“
Naopak zájem českých studentů o semestr v zahraničí dokládá fakt, že se jich do výběrového řízení hlásí téměř třikrát více, než nakonec uspěje. Nejčastěji vyjíždějí studenti Fakulty mezinárodních vztahů: v roce 2003 to byly více než dvě třetiny všech výměnných studentů.
Možnosti studovat v zahraničí využilo v minulém roce také 56 doktorandů. Ti však nemají o studium v cizině takový zájem: „Vyzýváme studenty doktorského studia, aby se přihlásili do programu ministerstva školství pro rozvoj mezinárodních mobilit, ale nehlásí se, takže je tam nemůžeme zařadit,“ říká prorektorka Hořejší.
Přesto vyjelo v minulém roce do zahraničí 7,5 procenta doktorandů z VŠE. „Podporujeme je i v individuálních případech ze stipendijního fondu, ale je škoda používat zdroje školy, když můžeme použít zdroj ministerstva. O ten zájem opravdu není,“ dodává prorektorka Hořejší. Z programu ministerstva jsou financováni také posluchači magisterských a bakalářských programů, kteří vyjíždějí do zámoří. Všichni, které škola do programu rozvoje mobilit zařadí, dostanou od ministerstva deset tisíc korun na měsíc.
