O tom, že porcování lososa je docela dřina a že výroba sushi může
být zapeklitá, se přesvědčili na vlastní kůži účastníci sushi
workshopu na VŠE. Jeho organizátorka Jana Stehlíková si do něj přizvala na
druhé listopadové pondělí odborníky přímo z praxe.
Je listopad a na několika studentech mířících od tramvajové zastávky
do školy to můžete poznat. Téměř všichni už mají kabáty, teplé bundy
a výjimkou nejsou ani čepice a šály. Vstupní chodba ve Staré budově zeje
prázdnotou. Možná je to tím, že je tři čtvrtě na pět odpoledne a
studenti buď sedí na přednáškách, nebo mají lepší program než trávit
pondělní večer ve škole. I přes to působí chodba stejně jako vždycky,
jen s jednou výjimkou. Na rohu u schodů je nalepený nenápadný papír ve
formátu A4 s popiskem „Sushi workshop, SB 126“ a šipkou ke schodům.
V učebně 126 to oproti chodbě žije. Zatím tu čeká celkem dvanáct
účastníků, ale organizátorka workshopu a vedoucí Foodies Clubu Jana
Stehlíková vítá hned několik dalších příchozích, až se počet
účastníků ustálí na osmnácti. Je znát, že se většinou všichni
znají, protože vtipkují a smějí se. Někteří na sobě mají zástěry a
zvědavě si prohlížejí náčiní na lavicích, které je pro dnešní večer
uspořádané do půlkruhu. Uprostřed učebny stojí velký stůl a u něho
dnešní hosté – zakladatelka restaurace Sushiqueen Bára Rektorová a
japonský kuchař Yuki.
Porcování není hračka
Organizátorka workshopu Jana nejdříve hosty představuje a pak jim
předává slovo. „My jsme si pro vás připravili základní kurz výroby
sushi,“ říká Bára všem účastníkům workshopu a vypráví historií
sushi a dává tipy, kde nakoupit nejlepší ryby na jeho přípravu. „Pravé
umění sushi je ale hlavně v porcování ryb, proto vám teď ukážeme, jak
správně rybu naporcovat,“ pokračuje Bára, zatímco Japonec Yuki z tašky
jednu vytahuje na stůl doprostřed místnosti. „Tyjo, to je celej losos!,“
ozve se ohromeně z davu účastníků teď už shromážděného okolo
hlavního stolu.
Všichni zaujatě sledují Yukiho, který lososa s lehkostí porcuje a jeho
nevyhovující části hází do koše. „To je škoda, takových zbytků,
z toho by šlo určitě něco uvařit,“ komentuje situaci jedna
z přihlížejících studentek. Celá učebna je už teď cítit rybinou a
účastníci workshopu sledují, jak Yuki odřezává od lososího masa kůži.
Po chvílí se Jana ptá, jestli by si to ostatní mohli také zkusit. Žádný
dobrovolník se ale nehlásí, proto podává Yuki nůž právě jí. „Hele,
bacha, ať ti to nikam nevystřelí,“ radí Janě jeden z přihlížejících
studentů. Nakonec ale všechny části lososa zůstávají na stole a Jana si
za svou práci vysluhuje potlesk.
Instruktáž o porcování končí před šestou hodinou. Yuki následně
rozděluje kousky lososa do připravených vaniček, aby si porcování mohl
zkusit opravdu každý. Účastníci workshopu si je pak berou do dvojic a na
připravených lavicích zkouší svou zručnost. Jako první má porcovací
nůž v ruce Tereza. „Do toho!“ povzbuzují ji kamarádi. Po chvíli se
Tereza vítězně usmívá a podává nůž dalším zájemcům. Nakonec si
oddělení lososí kůže od masa vyzkouší opravdu všichni.
Úspěch slaví všichni
Po porcování následuje další část instruktáže. „Co vás dneska
ještě naučíme, je sashimi,“ říká Bára účastníkům shromážděným
zase okolo hlavního stolu. Jde o to, že se zarolují tři plátky lososa do
sebe a vnikne z nich květ růže. Po chvíli se všichni znovu rozcházejí ke
svým stolům. „Jak to děláte?,“ ptají se dvě studentky svých sousedů,
„Nám se to úplně rozpadlo,“ komentují svůj výtvor. Nakonec ale po
asistenci Báry nebo Yukiho slaví úspěch každý.
Po další čtvrthodině se všichni shromažďují opět u hlavního stolu.
Tentokrát, aby se podívali, jak se dělá maki, tedy rolka z řasy, rýže a
ryby nebo zeleniny. „Já to vždycky přirovnávám k orání pole. To
určitě všichni znáte,“ komentuje Bára výrobu, zatímco na řasu hromadí
rýži a celou rolku balí. „Já oral zrovna včera,“ směje se
přihlížející Honza.
A už tu je zase prověrka schopností u lavic. Eliška pokládá řasu
před sebe a namočenýma rukama na ni vrství rýži a pak lososa. „Přilep
se, přilep se,“ přeje si, zatímco se pomocí sushimatu snaží vymodelovat
kulatou rolku. Nakonec si půjčuje nůž od sousedky a rolku krájí na
třetiny. Maki je na světě.
Pak už jen všichni jedí, fotí a navzájem si chválí svoje výtvory.
Strávit pondělní večer ve škole může být někdy prima.
Foto: Hana Kožušníková
ČTĚTE TAKÉ:
