Během vysokoškolského života by měli studenti vstřebat co nejvíce
kulturních podnětů, myslí si Ladislav Tajovský z Národohospodářské
fakulty. Jak hodnotí kulturní život na VŠE, si přečtete v rozhovoru,
který poskytl Studentskému listu.
Na VŠE mají studenti výběr z poměrně mnoha kulturních
aktivit. Je tato nabídka vzhledem k velikosti školy dostatečná? Jak
hodnotíte kulturní možnosti studentů VŠE v porovnání s jinými
vysokými školami?
Mohu-li srovnávat, tak možnosti našich studentů jsou zásadně větší,
než tomu je jinde. Nejen pokud jde o kulturní akce, ale i o možnosti
potkávat lidi z veřejného, společenského, politického života. Pozitivní
je hlavně stále rostoucí nabídka, což je skvělé. Dostatečná asi být
nemůže nikdy, nejspíš proto, že vždy se najde někdo, kdo si prostě to
svoje nevybere. Ale to je na jinou debatu.
Využívají podle vás studenti kulturní možnosti, které jim
škola nabízí?
Mohu posuzovat zejména akce, které pořádám či které pořádají moji
přátelé z „oficiálního“ filmového klubu. Na můj FKIB chodí lidí tak
akorát, byť si říkám, že vstup zdarma by mohl být ještě větším
lákadlem. Na druhou stranu zase plně chápu, když někdo nechodí na
představení, když dopředu neví, co se bude promítat. Takže se spíš
pořád divím, že vůbec někdo přijde. A mám z toho radost. A na
oficiální filmový klub chodí, co vím, lidí víc než dost. Náš program
se už několik semestrů po sobě kryje, takže si studenti mohou vybrat,
jestli jistotu nebo riziko. Je to zajímavá sonda do vkusu mladých lidí.
Jak hodnotíte všeobecné kulturní povědomí studentů, s nimiž
jste se setkal? Myslíte si, že mladí lidé všeobecně méně čtou a chodí
méně na živá představení, protože mohou leccos vidět a slyšet
online?
To si netroufám soudit, každopádně mně osobně není blízké, že se
nemalá část kulturního vyžití přesouvá domů před monitory či
obrazovky. Pro mě je součástí živé kultury i společenství podobně
naladěných lidí, proto něco takového do značné míry nechápu. Nebo
chápu, ale není to nic pro mě. A kulturní povědomí mladých lidí je
vždy horší, než těch starších. Už od doby, kdy něco jako kultura
vzniklo. Takže částečně přirozená věc, částečně klišé.
Proč je podle vás důležité, aby se i student nehumanitního
oboru zajímal o kulturní díla a dokázal se v nich orientovat?
Omezenost pohledu na svět znemožňuje mnohem důležitější věci, než
je schopnost najít si dobře placenou práci, ať už v jakémkoliv oboru.
Doba studia na vysoké škole je časem, kdy člověk může vstřebat kulturní
podněty, na něž už nikdy v životě nebude mít čas, chuť či sílu.
Jak může kulturní smýšlení studentům a později absolventům
ekonomického oboru usnadnit nebo zvýšit kvalitu jejich práce?
Nejde o kvalitu práce, ale o kvalitu života, řekl bych. Úzká
specializace a neschopnost vidět věci v souvislostech je velkým nebezpečím
pro moderní civilizaci. To psal už Ortega y Gasset. Život ve svobodné
společnosti vyžaduje vidět dál, než na výplatní pásku.
Mimo jiné vyučujete předmět Ekonomie a historie ve filmu a
krásné literatuře. Byl to váš nápad zavést podobný kurz?
Byl to nápad inspirovaný jednou mojí studentkou, která byla na studijním
pobytu v USA, kdy podobný kurs patřil k nejzajímavějším na škole.
Stejnou ambici jsem měl já i vedení katedry a fakulty, které mě od
začátku podporovalo.
Dokážete si představit, že by se na VŠE vyučovaly reálie ve
větší míře takto, s využitím na první pohled oddechového
způsobu?
Co vím, tak někteří kolegové to v menší míře již dělají. Skoro
bych to nechal na poptávce studentů. Až budu mít násobný převis zájemců
o svůj kurs, tak asi budu schopen prohlásit, že by podobných kursů mělo
být víc. Takhle nevím. A samozřejmě lze tuto formu výuky uplatnit pouze
u omezeného počtu předmětů a oborů.
Jaká by měla být podle vás primární funkce
uměleckého díla?
Tak určitě tou primární funkcí je naplňovat potřeby toho, kdo
konkrétní umělecké dílo vytváří. Vše další je až druhořadé a
z toho prvotního vyplývající. Umělci tvoří kvůli sobě. Ti ostatní
nejsou umělci a na jejich produkci je to pak poznat. Každý se nějak živí,
tak ať si klidně točí filmy, desky, píší knihy, malují obrazy.
