Terka je naše nová redaktorka, potkávat ji budete hlavně v kulturní
rubrice. Má za sebou první ze sto třiceti (aspoň všichni doufáme)
školních týdnů na VŠE. Jak na ni zatím škola působí?
První týden na VŠE je úspěšně za mnou (konečně!), a tak je čas ho
zhodnotit. Byl trochu hektický, plný překvapení, údivu, nových známých a
nových začátků, mnoha hodin prosezených na tvrdých židlích a také
spousty nových informací.
Staré dobré časy na gymnáziu jsou nenávratně pryč, stala jsem se
vysokoškolačkou se vším všudy a je třeba si zvyknout na odlišnosti
univerzitního života. Musím se naučit zorganizovat si správně čas a
pracovat samostatně. Očividně už mi nikdo nebude radit co a jak, ani po mně
házet křídu, abych už zatraceně byla zticha. Škoda.
Studium se stává lehce anonymní záležitostí, denně
proplouvám chodbami mezi tisíci dalšími studenty, z nichž většinu vůbec
neznám. Cítím se jako pěkný gymplácký prcek.
Ale nechci vypadat jako negativistka, vidím tu také
světlé body a má křišťálová koule mi říká, že členství
v akademické obci bude ještě hodně dobrodružné.
Už první den mě příjemně překvapila hodina
managementu. Zpočátku vypadal přednášející tak naštvaně, že jsem
litovala svého sedadla ve druhé řadě a bála se vytáhnout housku ke
svačině. Naštěstí ale první dojem není vždycky správný. Z pana
docenta se vyklubal zkušený a vtipný člověk, vyučování uteklo jako voda
a já už si teď jednou provždy budu pamatovat, že „nemám nic dělat za
své zaměstnance.“
Co se mi na VŠE také líbí, je neuvěřitelné
množství možností k seberealizaci, ať už se jedná o studentské spolky,
do kterých se člověk může zapojit dle svého zájmu, školní knihovnu,
sportovní kurzy či pravidelné večírky, na kterých se sejdete s ostatními
studenty. Těším se na svou první hodinu softballu, na aktivity spojené se
členstvím ve Studentském listu, na své nové, chytré a krásné kamarády a
na přednášku práva s okouzlujícím mladým profesorem.
A co vy, milí prváci, jaký byl váš první
týden na VŠE? A pokud nejste prváci: Ještě si na něj
vzpomínáte?
