S problémy se v minulém semestru potýkala jediná laserová tiskárna na JM. Pro studenty byl nedávno zprovozněn nový přístroj. Stárnoucí laserová tiskárna poprvé selhala už v dubnu minulého roku, když se do mechanismu zatavila fólie, která nebyla určená k tisku. Mimo provoz byla také několik dní v říjnu a skoro celý měsíc na přelomu listopadu a prosince.
S problémy se v minulém semestru potýkala jediná laserová tiskárna na JM. Pro studenty byl nedávno zprovozněn nový přístroj.
Stárnoucí laserová tiskárna poprvé selhala už v dubnu minulého roku, když se do mechanismu zatavila fólie, která nebyla určená k tisku. Mimo provoz byla také několik dní v říjnu a skoro celý měsíc na přelomu listopadu a prosince. Tento nejdelší výpadek placených tisků vysvětluje vedoucí Oddělení provozu výpočetní techniky Jižní Město (OPVT) Ing. Bohumila Veselá: „Servisní firma se už s těmito staršími typy běžně nesetkává, musela požádat o pomoc výrobce, což dobu opravy protáhlo.“
Novou, i když méně výkonnou tiskárnu se podle Ing. Ivo Šmejkala z OPVT podařilo získat koncem roku. Od letního semestru měly být v provozu obě – v každé studovně jedna. Na konci ledna však stará tiskárna opět přestala fungovat. OPVT tak muselo spěšně zapojit její mladší laserovou kolegyni, dle výrobce určenou pro 4 až 15 uživatelů. Starou tiskárnu zatím čeká další oprava. Veselá si netroufá odhadnout, kdy a zda vůbec servisní firma opravu dokončí, a usiluje proto o nahrazení zastaralého stroje novým. „Jsem toho názoru, že na Jižním Městě je dvou kvalitních tiskáren třeba,“ dodává Veselá.
O nárocích jednotlivých oddělení Výpočetního centra rozhoduje jeho ředitel RNDr. Igor Čermák. Ten ale považuje další tiskárnu pro JM za zbytečný přepych: „Byla objednána a zprovozněna nová tiskárna. Nevidím proto žádný důvod k pořízení další.“ Přiznává, že tiskárnu objednali pro Studijní centrum Jarov a Jižnímu Městu ji pak operativně přidělili. S pracovníky na Jižním Městě se neshodne ani na výkonnosti nového přístroje: „Podle technických podkladů je adekvátní náhradou tiskárny z roku 1998.“
