Česká republika bude předsedat Radě Evropské unie ve druhé polovině roku 2020. V návaznosti na to řeší tým odborníků z Katedry mezinárodních studií a diplomacie a Katedry mezinárodních ekonomických vztahů Vysoké školy ekonomické (VŠE) a z Katedry ekonomických vztahů Technické univerzity Ostrava projekt výzkumu Technologické agentury České republiky (TAČR) s názvem „Předsednické trio v Radě EU: co lze očekávat od našich partnerů?“ Projekt je dalším tendrem v rámci výzvy BETA2 TAČR.
V nadcházejícím předsednickém triu v Radě Evropské unie (EU) bude kromě České republiky také Francie a Švédsko. Projekt, jehož řešení probíhá od 15. února do 30. dubna, si tak klade za cíl zjistit, jaký obsah programu nadcházející předsednické trojice by podpořil národní priority. V rámci projektu bude nutné zjistit hlavní národní priority a možné společné oblasti, na které by bylo vhodné se zaměřit během přípravy společného programu těchto tří zemí. Kromě požadovaných témat by projekt měl nalézt i kontroverzní oblasti, kterým bude vhodné se vyhnout.
Hlavním řešitelem týmu je proděkanka pro vědu a doktorské studium Fakulty mezinárodních vztahů Radka Druláková, vedle ní v týmu vystupuje například také proděkan pro pedagogickou činnost Pavel Hnát a další.
Projekt navazuje na první tendr v rámci výzvy BETA2 TAČR, projekt „Nastavení koordinačního mechanismu v rámci předsednictví v Radě EU“. Ten probíhal od 1. srpna do 30. listopadu 2020 a jeho cílem bylo na základě analýzy existujících studií a literatury a provedení tří typů strukturovaných rozhovorů sestavení vhodných scénářů organizační a koordinační stránky českého předsednictví. To by mělo odrážet pozitivní i negativní zkušenosti průběhu předsednictví členských států EU srovnatelných s Českou republikou, aby se zjistil potenciál průběhu českého předsednictví, hospodářská efektivnost, či případná rizika. Řešení také popisuje jednotlivé fáze předsednictví.
VŠE neřeší jen projekty TAČR
Celkem VŠE řešila od roku 2012 63 projektů TAČR, přičemž 20 z nich je aktuálně v řešení nebo v blízké době započne. V současné době tak probíhá například projekt „Využití vysvětlitelné umělé inteligence pro předcházení kreativní informační manipulaci“, který řeší Katedra informačního a znalostního inženýrství na Fakultě informatiky a statistiky. Dalšími právě probíhajícími projekty jsou „Predikce úspor emisí ze silniční dopravy do roku 2030 dosažených aplikací vybraných daňových a poplatkových nástrojů“ řešený Katedrou veřejných financí Fakulty financí a účetnictví či „Zpracování, ověření a certifikace metodiky pro hodnocení efektivity investic v plynárenství“. Ten řeší Katedra strategie na Fakultě podnikohospodářské.
Ekonomka se však nezabývá pouze projekty TAČR, v uplynulém roce došlo k zakončení dlouhodobého mezinárodního projektu „V4 Network on Entrepreneurship“, který byl financovaný z Visegrádského fondu. Projekt se zabýval problematikou podnikání v lokálním a regionálním rozvoji a umožnil výměnu zkušeností a praxe podpory rozvoje malých a středních podniků v zemích Visegrádské čtyřky. Katedra regionálních studií z Národohospodářské fakulty v projektu působila jeden a půl roku. Projekt byl zakončen v Bratislavě závěrečným workshopem, za VŠE se ho zúčastnil docent Pělucha a doktorka Kouřilová.
Na konci roku 2020 se konal rovněž již desátý ročník CEMS V4 Konference, který tentokrát hostila VŠE. Konference se celá přesunula do online prostředí a zúčastnilo se jí jedenáct univerzit a 80 účastníků z 20 zemí. Tématem konference bylo „Strategic Planning in Today’s Turbulent World“. Semináře se zaměřovaly na změny strategie v rostoucím trhu Centrální Evropy.
Foto: TA ČR
