Unie se stará o ekologii členských států

Unie se stará o ekologii členských států

Evropská unie požaduje, aby politika ochrany životního prostředí byla v souladu se sociální i hospodářskou politikou, a zastává princip, že ten, kdo životní prostředí poškozuje, za to také musí zaplatit.

Evropská unie požaduje, aby politika ochrany životního prostředí byla v souladu se sociální i hospodářskou politikou, a zastává princip, že ten, kdo životní prostředí poškozuje, za to také musí zaplatit.

Zásadu souladu politik si Evropská unie stanovuje v článku 3 a 6 Smlouvy o založení Evropského společenství (ES) a v hlavě XIX. téže smlouvy. Smluvně si ES i zapsalo, že bude podporovat vysoký stupeň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a zvyšovat vzrůstající standard a kvalitu života. Důležité je, že je určeno, kdo platí za případné poškození přírody. Jedná se vždy o původce znečištění.

V oblasti životního prostředí může v Unii na návrh Komise rozhodovat jednohlasně Evropská rada o plánování měst a vesnic, obhospodařovávání vodních zdrojů, užívání půdy (kromě odpadového hospodářství) a výběru energetického zdroje členské země a struktury energetické zásoby či o opatřeních fiskální povahy.

Evropská unie vypracovává také strategie, kde definuje cíle, kterých by chtěla dosáhnout a kdy. Současná Strategie udržitelného rozvoje z června 2006 si vytkla za cíl boj proti globálnímu oteplování, udržet energetickou náročnost dopravy i spotřeby, vhodně čerpat přírodní zdroje, starat se o veřejné zdraví či boj s chudobou. Prostředky pak mají být biopaliva, lepší technologie, ekologické inovace či podpora recyklace. V říjnu tohoto roku vyjádřila zpráva Komise skromný pokrok, ale víru v budoucí zlepšení.

Jako motivace k zavádění nových technologií, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a v boji proti snížení emisí oxidu uhličitého, zavedla Evropská komise program obchodovatelných emisních povolenek. Česká republika množství přidělených povolenek 4. června napadla, jelikož tvrdí, že Komise nevzala v potaz všechny faktory národních aspektů (tedy vzhledem k našemu historickému vývoji je na našem území větší koncentrace průmyslu).

Evropská unie podporuje životní prostředí i formou grantů. Programy, z kterých na to jdou peníze, se nazývají LIFE+ a Finanční nástroj na občanskou ochranu. První se týká hlavně přírody (obnova hnízdišť, sledování migrace ptáků, kaskáda vodopádů pro lososy), z druhé lze peníze čerpat v případě přírodní či lidmi způsobené katastrofy.

Diskuze

Jak anonymně přispívat do diskuze? Stačí zaškrtnout "Chci zveřejnnit jako host" a vyplnit náhodné jméno a e-mail

Mohlo by vás zajímat

ilist web

EDITORIAL: Jak jsme z iListu udělali médium pro 21. století

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, moji předchůdci měli příležitost pravidelně se na Vás obracet skrze úvodní slova tištěných čísel iListu. Já sám jsem takovou možnost neměl, poněvadž jsme po více než 25 letech jejich vydávání ukončili. Uplynulý akademický rok byl i proto plný změn, které si však krátké ohlédnutí rozhodně zaslouží. iList vznikl na konci minulého...

článek 2

Video o tvorbě rozvrhu na VŠE je terčem posměchu. Realita je však mnohem složitější.

Dvouminutové video – tolik stačilo k tomu, aby se v polovině června rozvířila vášnivá debata napříč sociálními sítěmi na téma tvorby rozvrhu na VŠE. Národohospodářská fakulta (NF) zveřejnila video, které mělo studentům i veřejnosti tento proces přiblížit. Pro část diváků je práce rozvrhářek terčem posměchu, druzí se jich zastávají. Proč vzbudilo video takovou vlnu reakcí,...

marcus-ng-ZbbhkQ0M2AM-unsplash

Povinný tělocvik na vysoké škole: ano nebo ne? Zeptali jsme se studentů VŠE.

Když se řekne Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE), většina lidí si představí učebny plné studentů, kteří pilně studují ekonomii, management, finance a spoustu dalších užitečných předmětů, ale ne vždy studenti VŠE tráví svůj čas v učebně či v posluchárně. Někteří z nich musí svůj čas alokovat i do nějakého z povinně volitelných kurzů tělocviku,...