iList.cz » V Katalánsku si můžete vydělat pěkné peníze

V Katalánsku si můžete vydělat pěkné peníze

21. 1. 2007 | Tomáš Čech |

Letní prázdniny jsou tím pravým časem navštívit nějakou cizí zemi a poznat odlišné zvyky ve stravování, chování a životě lidí. Dnes jsou tyto cesty díky nízkorozpočtovým dopravcům ještě více lákavé a dostupné. Minulé léto jsme s přítelkyní strávili v Římě. Tehdy cena letenek pro dva, včetně parkovného na letišti, letištních poplatků a samozřejmě i letu zpět vyšla na něco málo přes tři tisíce korun. Letos jsme se rozhodli navštívit další z jižních destinací – Španělsko.

Konkrétně jsme byli na dva a půl měsíce v romantickém přímořském městečku Creixell. Město leží na pobřeží Costa Daurada (kastilské označení, španělská verze je Costa Dorada) mezi Barcelonou a Tarragonou v kraji Katalánském. Středověký přístav rybářů je dnes plně obsazen turisty. Historické jádro je v obležení kempů a hotelů. Úzké uličky vás vždy dovedou na malé náměstí, kde nechybí Ajuntament (radnice) a pár obchodů.

A povolení, máš?

Právě zde, na místním úřadě, jsme strávili první dva týdny pobytu získáváním pracovního povolení, protože Španělsko dosud neotevřelo svůj pracovní trh pro občany přistupujících zemí EU. V současné době je potřeba získat Autorización de Trabajo (oprávnění k práci). Celý, přibližně dva měsíce trvající, byrokratický proces začal tím, že bylo třeba získat potvrzení o dočasném pobytu. K tomu stačilo zdánlivě málo. Oficiální prohlášení šéfa kempu, že tam opravdu bydlíme, plus oficiální nabídka práce. Jak jsme brzo poznali, Španělé jsou opravdu pomalí a z ničeho si moc hlavu nedělají. Když jsme po týdnu konečně měli oba dopisy, začaly naše každodenní návštěvy Ajuntamentu. Nakonec jsme se s nešťastnými úředníky španělsko-francouzsky dohodli (v té době jsme byli ve třetí lekci Španělštiny pro samouky), že nám dají vědět telefonicky. Po dalším týdnu nám konečně pracovnice úřadu zavolala, že naše papíry jsou hotové. S hrůzou jsme zjistili, že skromně popsané dvě A4 papíru čekaly celý týden pouze na podpis vedoucího.

Teď už jen chybělo navštívit město Reus, hlavní město provincie, kde se nachází příslušné generální úřady. Výhodou našeho členství v EU je skutečnost, že nemusíte spolu s Araby stát frontu od dvou hodin ráno. Po pár neúspěšných pokusech, kdy nám stále něco chybělo, jsme už druhý den obléhání úřadu dostali stvrzenku o podání žádosti a měli se dostavit za 40 dní pro vyřízené papíry. Pro slabší povahy je patrně lepší si najít práci přes agenturu, která za vás vše vyřeší. Pokud ovšem chcete zažít takovou euforii, jako my po vítězství nad masou úřednic a úředníků a neplatit agenturu, je volba „naslepo“ ta správná. Nebo můžete dát přednost větší firmě, která má pro styk s úřady zvláštní firemní oddělení. Podle španělských zákonů vám může zaměstnavatel sjednat potřebné dokumenty sám. V našem případě drobného živnostníka s obratem do milionu eur však spíše platilo: „Chceš pracovat? Tak si sežeň pracovní povolení.“ V den odevzdání žádosti prakticky začalo naše legální působení v kempu Gavina. Nutno dodat, že má přítelkyně v té době už druhý týden pracovala.

Hola camarero, …

Začali jsme pracovat v restauraci. Jako číšník (camarero) se člověk naučí poměrně rychle řemeslu. Po prvním týdnu se dá celkem hravě naučit míchat všechny možné koktejly, zapamatovat si názvy veškerého nabízeného sortimentu, pracovat s překapávačem kávy a samozřejmě míchat sangriu. Sangria je díky své chuti jedním z nejoblíbenějších nápojů ve Španělsku. Základ tvoří pět druhů tvrdého alkoholu, víno, limonáda, džus, pomeranč, citrón a nesmí chybět led. Další z výborných a zároveň osvěžujících nápojů je clara. Pro středoevropana nepochopitelná kombinace piva a limonády je snesitelnější po zjištění, že španělské pivo je samo o sobě sladké a jen s trochou pěny.

Hablas espaňol?

Neznalost jazyka není překážkou. Pokud už jste někde v cizině byli, tak víte, že se vám po pár týdnech už zdají v cizím jazyce i sny. Prvotní zábrany se rychle ztratí a celý den používáte pouze cizí jazyk. Tak tomu bylo i v našem případě. Chytrý zaměstnavatel nás navíc rozdělil na dvě oddělená místa pracoviště, takže o češtině jsme si mohli nechat jen zdát (pokud se nám zrovna nezdál krásný sen španělsky). Večer jsme s výukou pilně pokračovali. Čas od času je ve Španělsku zvykem jít na fiestu. Ta je ve trochu jiném stylu než „pařby“ v Čechách. Sejde se skupinka přátel „spolupracovníků“ a jde se na chvíli posedět ven. Kouzlo španělských fiest je pro nás v prostředí, kde se konají. Většinou se jde totiž na pláž. Jelikož v naší restauraci se končilo o půlnoci, připadala fiesta vždy na ranní hodiny. Spát se jde až ráno. Do práce se přece chodí od 12, pokud nemáte ranní. My jsme měli to štěstí, že jsme pracovali od 12 do 4 odpoledne, kdy je takové horko, že je lepší být ve stínu. O siestě jsme si užívali spánku na pláži a příležitostného koupání. Nicméně už od osmé večerní do půlnoci se zase pracovalo.

Do práce jsme chodili vždy v čas, protože v poledne jsme začínali obědem a odpolední směna začínala zase večeří. K jídlu jsme si mohli vybrat vše, co restaurace nabízela. Největší pochoutkou byly samozřejmě ryby, paella (dala by se přirovnat k rizotu s mořskými potvorami), arroz negro (rýže) a jako dezert natillas (žloutkový mléčný krém) nebo flan (podobný pudingu) se šlehačkou. Ke konzumaci nás navíc pobízel fakt, že jídlo i nápoje jsme měli zdarma. Po celý den byl též zaměstnancům volně k dispozici bar s nápoji. Vzhledem k tomu, že pobyt v kempu je po dobu prázdnin zadarmo a když připočteme k čistému platu téměř tisíc euro měsíčně spropitné, nebyla naše životní úroveň nijak špatná.

Za euro si toho moc nekoupíte

Ve Španělsku dostává každý výplatu na účet, musíte si ho tedy založit. Je to z daňových důvodů, neboť finanční úřady daní příjmy podle ročních přírůstků na účtu. Banky zde normálně fungují do dvou hodin odpoledne, a proto založení účtu ve čtyři hodiny, kdy je banka zavřená, byl opravdu husarský kousek, který se povede jen českým turistům. Konečně jsme zažili milé překvapení. Co nás také udivilo, byl fakt, že jsme za dva měsíce zaplatili za vedení účtu čtyři eura jen proto, že jsme ještě neměli papíry, jinak by to byla částka jedno jediné euro. Za výběry, založení, zrušení a kartu se zde nic neplatí.

Stávka, nejlepší zbraň zaměstnanců

Po získání oprávnění k práci jsme si mysleli, že nás snad už další sinusoida nálad nečeká, ale co čert nechtěl. Po první výplatě jsme s hrůzou zjistili, že nám na výplatní pásce chybí něco kolem sta eur. Snad nejlépe se cizí jazyk naučíte v hádce se šéfem o peníze. Drobná stávka nikdy neuškodí, a tak po pár rozpravách jsme dospěli ke kompromisu. První plat byl o něco menší. Naší strhlou částí zaplatil zaměstnavatel svému daňovému a účetnímu poradci, protože pracovní povolení s sebou nese hodně papírů a nákladů. Další měsíc už bylo vše v pořádku a valuty se na účtu množily. Ovšem pouze do doby, kdy skončila sezóna, která ve Španělsku trvá od července do srpna.

Koncem srpna jsme tedy byli bez práce. Sice jsme se pokoušeli najít něco jiného, ale získat práci v září je už téměř nemožné. Zakoupili jsme tedy letenky a posledních deset dnů opět strávili na cestách. Teď už ale ne po úřadech, ale po památkách v Tarragoně a Barceloně. Zde nás, kromě známých lákadel jako je park Güell a katedrála Sagrada Familia stavitele Gaudího nebo pěší zóna La Rambla, zaujalo například Muzeum erotiky. Nabídka další práce od šéfa kempu v předvečer našeho odletu z důvodů malého stavu zaměstnanců nás už jen rozesmála.

Konec dobrý, všechno dobré

První pocity při pohledu na zelenou krajinu z okénka přistávajícího letadla lze jen těžko popsat. Pochopit je může jen ten, kdo na delší dobu opustil naši krásnou zemi. Domov je, věřte nebo ne, to nejkrásnější, co můžete po dlouhé době v cizině vidět, ne-li to nejkrásnější vůbec (vyjma mé přítelkyně).

Vízum – není třeba.
Pracovní polovení – je nutné mít Autorización de Trabajo (oprávnění k práci), které nahrazuje dřívější permiso de trabajo (pracovní povolení). Zda oprávnění k práci dostanete, záleží na aktuální situaci na trhu práce. Oprávnění k práci může být vydáno, jen když má žadatel nabídku zaměstnání. Zaměstnavatel vystaví pracovní smlouvu a podá žádost v hlavním městě své provincie. Nebo žádost podává sám žadatel jako v našem případě. Délka vyřízení je minimálně 40 dní, ale od podání lze legálně pracovat. Výsledkem je získání NIE (identifikační číslo pro cizince). Hlavní institucí je Národní úřad práce (Instituto Nacional de Empleo, http://www.inem.es).Kromě oprávnění k práci je nutné mít povolení k pobytu, které je v kompetenci Ministerstva vnitra (Ministerio del Interior, http://www.mir.es). Je součástí příloh k pracovnímu povolení.
Potřebné legitimace – pas, občanský průkaz.
Životopis – je třeba mít životopis ve španělštině, vyžaduje ho každý zaměstnavatel.
Bankovní účet – účet v místní bance je nutností. Pro příjem mzdy jej lze zařídit během deseti minut, pokud už máte NIE (identifikační číslo pro cizince), je celkový poplatek za každý započatý měsíc 1€.
Zdravotní péče – bez pojištění se neobejde žádná cesta do ciziny. Ale mějte na paměti, že komerční pojištění je pouze na akutní případy. Při standardním ošetření je třeba předložit zdravotní průkaz pojištěnce a průkaz totožnosti. Bez těchto dokladů vás, pokud to není první pomoc, neošetří!
Mzda – minimální mzda je každoročně stanovena odbory a vládou a je možné si ji na španělských stránkách najít. Jako číšník můžete počítat s platem necelých tisíc euro plus zdarma jídlo, pití a ubytování.
Daňové přiznání – stejně jako u nás i ve Španělsku se platí záloha na zdravotní a sociální zabezpečení, tudíž můžete podat žádost o vrácení přeplatku.