Přinášíme vám dojmy z Festivalu krátkých filmů spolu
s mikrorecenzemi všech čtyř snímků a odkazy na Youtube, kde je můžete
zhlédnout. Zaujme vás mnohoznačný klip, příběh o nepoučitelném
kariéristovi, uspěchané ráno v rytmu Parov Stellar, nebo komediální
oddechovka?
V úterý večer se v experimentálním prostoru klubu NoD konal první
ročník Festivalu krátkých filmů studentů oboru Multimédia v ekonomické
praxi. Během kurzu Audiovizuální komunikace vznikla jedna komedie, jedno
drama a dva videoklipy a utkaly se o přízeň diváků. A jejich
rozhodování rozhodně nebylo snadné.
Sál zaplnili sedící i stojící diváci už během promítání
předfilmů na téma „Pracovní postupy“, které vznikly v základním
kurzu audiovizuální komunikace (omlouvám se za zmatení v původní
zprávě, nejednalo se o prezentaci práce na kurzu). Mezi velmi povedené
klipy patřily How to Make a Sushi a poetický Cofee.
Poté přišly na řadu hlavní filmy festivalu. Před začátkem každého
z nich pozvali sympatičtí a docela vtipní moderátoři na pódium tvůrce.
Bohužel málokdy se jim podařilo z pochopitelně nervózních filmařů
vymámit delší větu. Dojmy z natáčení tak divákům zprostředkovaly
hlavně výborné filmy o filmech, promítané před vyhlášením divácké
soutěže. Ta dopadla neuvěřitelně těsně, první a čtvrtý film
v pořadí dělilo jen několik hlasů. Vítězem zvolili diváci komedii Dejte
nám pokoj. Šťastní tvůrci získali lístky do kina a lahev likéru
s jelenem.
Mikrorecenze filmů:
Příběh o arogantním kariéristovi, který nevyužije šanci se změnit
(paradoxně sponzorovaný IBM), se mi líbil svým námětem. Také sbírá body
za perfektní kameru. Jakub Švejkar, který ztvárnil hlavního „hrdinu“,
má výborný tón hlasu, ale vypráví příliš rychle a místy téměř
nesrozumitelně, což dojem trochu ruší. Je také škoda, že tvůrci se
rozhodli pro velmi agresivní obrazový postprocessing v retrospektivních
částech. Naopak mírná stylizace u chatky v lese mi připadala vhodně
zvolená. V mém hodnocení získává Off bronz.
I když Parov Stellar neproudí mýma ušima zrovna často, klip k písni
Catgroove jsem si užil. Hektické ráno, spěchající „týpek“ a spousta
více i méně užitečných pomocníků na opravdu dlouhých schodech. Klip
neztrácí tempo, dynamicky a vtipně proudí. Je osvěžující, že chybka se
občas vloudí i do téměř dokonalého světa, plného automatických sluhů.
Potěšila mě kachnička, naopak trochu chyběla výraznější pointa. Přesto
byl podle mě druhý nejlepší.
Můj vnitřní cynik si povzdechl, že když dostane parta dvacetiletých lidí
do ruky kameru a zadání „natočte cokoli“, neměla by vzniknout
„vejdělkovská“ komedie o tom, že chlapi jsou jiní než ženské.
Optimista ale namítnul, že těch šest minut se přece dobře bavil. A to je
déle, než u podobných komedií od známých režisérů. Příjemné
herecké výkony pomáhají převážit hodnocení směrem k optimistickému
pohledu. U mě čtvrté místo, ale s malým odstupem.
Kolik vychytáte významů a detailů? Na první zhlédnutí asi moc ne. Možná
je nestihnete, možná nebudete chtít, protože víte, že se stejně
podíváte znovu. Z jednoduchého námětu se pomocí spousty drobností
podařilo vymačkat opravdu hodně. Krásné spojení obrazu s hudbou na
vítkovských schodech, tramvaj s ležatou osmičkou, mihnuvší se Tata Bojs a
další střípky, které je třeba vidět pohromadě. Proto se mi ze všech
čtyř Ztraceni v překladu líbilo nejvíce. Stejně jako v případě Off
bych se však obešel bez obrazových filtrů.
Všechny čtyři snímky působily velmi propracovaně a bylo na nich vidět
mnoho hodin tvrdé práce i zábavy při natáčení. Je až neuvěřitelné,
co se dá stihnout v rámci jediného kurzu hodnoceného pouhými čtyřmi
kredity. Těším se proto na další půlročník, snad se na podzim podaří
uspořádat promítání na velkém plátně nějakého útulného kina.
Který film vás nejvíce oslovil a proč? Diskutovat můžete pod
článkem
Festivalu se zúčastnila i Terka Holanová, na její recenze se
můžete těšit v neděli večer.
Přečtěte si také:
