Stát by měl více prostředků investovat do základního výzkumu, myslí si pražští prorektoři

21. 11. 2013 | | Nezařazené

Výdaje na výzkum a vývoj v ČR jsou podle stránek Českého
statistického úřadu nejvyšší od vzniku České republiky. Přesto se
prorektorům pražských vysokých škol nelíbí, kolik peněz investuje do
vědy a vývoje stát. Výše investic ze státního rozpočtu se nezměnila od
roku 2011, s jejich zvýšením se nepočítá ani pro
následující léta.

Při příležitosti Dnu vědy na pražských vysokých školách se
prorektoři pěti vysokých škol shodli, že nejen stát, ale i soukromá
sféra by měla své investice zvýšit. Výdaje na výzkum a vývoj činily
v minulém roce 72,4 miliard korun, tedy 1,9 % HDP. Ačkoliv Česká
republika převyšuje v tomto ohledu bývalé socialistické země, stále
ještě nedosahuje intenzity zemí jako Německo nebo Rakousko, kde se výdaje
na výzkum a vývoj pohybují nad 3 %.

Prof. Stanislava Hronová, prorektorka pro vědu a výzkum VŠE, si myslí,
že bez prostředků z veřejných zdrojů není možné financovat základní
výzkum. „Dlouhodobá neměnnost výdajů státního rozpočtu na výzkum a
vývoj omezuje financování nových programů,“ uvedla Hronová pro tiskové
oddělení VŠE. S důležitostí základního výzkumu souhlasí její
protějšek z ČVUT docent Vojtěch Petráček. „Bez rozvoje základního
výzkumu nebudeme schopni udržovat intelektuální kapacity ani vzdělávat
výzkumníky na potřebnou úroveň,“ vysvětluje Petráček.

Ze státního rozpočtu směřovalo 42 % prostředků do výzkumu na
veřejných vysokých školách. Investice ze soukromých zdrojů tvořily
26,3 miliard korun, na rozdíl od veřejných zdrojů bylo ale pouhé procento
z nich určeno pro veřejné vysoké školy. „Financování výzkumu na
vysokých školách soukromými subjekty je v ČR zcela nedostatečné,“
myslí si prof. Sedmíková, prorektorka pro vědu a výzkum ČZU. Profesor Petr
Volf z Univerzity Karlovy také podporuje názor, že financování
základního výzkumu by mělo jít především ze státní sféry. „Podpora
základního výzkumu patří k funkcím moderního státu a nemá být
vytlačována podporou invence v průmyslu,“ vyjádřil se Volf.

Přesto prorektoři zdroje ze soukromé sféry nezavrhují. Komerční firmy
se na vysoké školy nejčastěji obracejí s výzkumnými, vývojovými či
výrobními problémy. „Spolupráce se soukromou sférou je pro univerzity
velmi důležitá, ale její finanční přínos je o řád nižší než
prostředky získané ze státního rozpočtu,“ uvedl prof. Bohumil
Kratochvíl, prorektor pro vědu a výzkum VŠCHT Praha.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: