iList.cz » Výsledky ankety k rektorským volbám

Výsledky ankety k rektorským volbám

21. 11. 2002 | Jana Outratová |

Na anketu odpovědělo 910 respondentů, z toho bylo 863 studentů a pouze 47 akademických pracovníků. Ve vyhodnocení nebyl brán zřetel na ty výsledky, kde více než polovina dotazovaných nemohla nebo nechtěla své stanovisko vyjádřit, rozdělení respondentů na studenty a akademické pracovníky se tedy projevilo jako účelné.

Věda a výzkum

Skoro 80 % členů akademické obce se domnívá, že studenti nižších ročníků jsou nedostatečně zapojováni do vědy a výzkumu a že se této oblasti nevěnuje dostatečná pozornost. Na fungování interní grantové jsou názory akademických pracovníků víceméně rovnoměrně rozloženy mezi hodnocení velmi dobré, dobré a dostatečné. Vzhledem k relativně malému počtu odpovědí je zde ale těžké přijímat nějaké rozhodné závěry.

Akademičtí pracovníci VŠE

Celých 95 % akademických pracovníků se domnívá, že jejich vědeckovýzkumná činnost je v platech dobře nebo hůře než dobře ohodnocena. To je tedy – vedle nízké tarifní složky platu oproti netarifní – dalším důvodem nespokojenosti naprosté většiny akademických pracovníků se současným systémem odměňování. Je vhodné dodat, že na dvacátém zasedání AS VŠE byl předložen návrh na úpravu výkonového systému odměňování na VŠE. Také podíl mladých pedagogů hodnotí drtivá většina respondentů jako přiměřený. Za nedostatečný ho považuje 20 % studentů a 32 % akademických pracovníků. Značné procento starších vyučujících ale není problémem jen VŠE, nýbrž prakticky všech vysokých škol v ČR. Možnosti svého vzdělávání v rámci VŠE hodnotí akademičtí pracovníci ve více než 50 % odpovědí jako velmi dobré nebo dobré a dostatečně sledované, což nás zajisté může velmi těšit. I přesto je ale mezi nimi stále malý podíl těch vysoce kvalifikovaných.

Studium

Přibližně 90 % všech respondentů považuje podíl individuální práce studentů ve výuce za maximálně dobrý, celých 43 % pak za nedostatečný. Nedostatečně ho hodnotí dvakrát více studentů než akademických pracovníků. Přes 90 % se domnívá, že je oblasti věnována maximálně přiměřená pozornost. Ponecháváme pro možnost srovnání ve výsledcích údaje od obou skupin dotazovaných. Podobná situace nastává u výuky v cizím jazyce, kladně ji však hodnotí přibližně 17 % respondentů (o 7 % více než u předchozí otázky). Za nedostatečnou ji opět považuje skoro dvojnásobný počet studentů než akademických pracovníků. Přes 55 % všech se domnívá, že oblasti není věnována dostatečná pozornost. Opět přes 90 % respondentů není příliš spokojeno se srovnatelností nároků celoškolsky vyučovaných předmětů u jednotlivých vyučujících či zkoušejících. I v tomto případě je nespokojeno přibližně dvakrát více studentů. Toto potvrdili i písemné komentáře studentů (viz dále). Se situací v oblasti učebních materiálů není nikdo výrazně spokojen ani nespokojen, zcela jiná situace nastává u učebních pomůcek v elektronické podobě. Celých 50 % respondentů se domnívá, že nejsou dostatečně dostupné, sami sebe ve využívání internetu hodnotí akademičtí pracovníci opět výrazně lépe než studenti. Pouhých 15 % členů akademické obce považuje inovování obsahové struktury předmětů za výborné nebo velmi dobré. Za nedostatečný ho považují 2 % akademických pracovníků a 22 % studentů. Jako členka AS VŠE jsem již vyslechla mnoho diskusí a názorů na toto téma a domnívám se, že se jedná o jeden ze zásadních problémů na VŠE, kterému je potřeba věnovat maximální míru pozornosti. Značná část akademické obce je dále nespokojena s postihováním podvodů a přálo by si, aby se vedení této problematice intenzivněji věnovalo.

Public relations a spolupráce s praxí

Pozitivně svou školu vnímá přibližně 60 % studentů, skoro 70 % lidí je na VŠE spokojeno s její prezentací na trhu vzdělání i mezi odbornou veřejností. Zcela jiný názor zastává akademická obec k počtu externistů vyučujících na VŠE, který jako maximálně dobrý vnímá přes 80 % studentů a akademických pracovníků, stejně tak i propojení studia s praxí. U podílu externistů se objevují relativně velké rozdíly mezi názory studentů a akademických pracovníků, za povšimnutí stojí i rozdílnost hodnocení propojení studia s praxí mezi oběma skupinami respondentů.

Mezinárodní spolupráce

Pozitivně je hodnoceno začlenění VŠE do mezinárodních studijních programů. Za nejhůře dobrý ho označují 2/3 respondentů, není třeba přidávat ani na pozornosti. Poněkud odlišné jsou názory na hostování zahraničních pedagogů na VŠE. To opět více trápí studenty VŠE, kteří by pravděpodobně vzhledem k omezeným možnostem studia v zahraničí takovouto příležitost velmi přivítali. Počet studentů vyjíždějících do zahraničí jako maximálně dobrý hodnotí přes 80 % dotazovaných. I zde se objevují relativně značné rozdíly mezi názory studentů a akademických pracovníků.

Informační technologie

Technické vybavení učeben není hodnoceno ani více negativně ani více pozitivně. Poněkud hůře již jsou na tom pracoviště akademických pracovníků. Více než třetina z nich je hodnotí jako dobré, další více než třetina potom hůře. Skoro 80 % respondentů pak jako nejlépe dobrý hodnotí informační systém školy a mělo by se mu podle nich věnovat více péče než dosud. Rozvoj ediční činnosti v rámci VŠE také nevybočuje ve výsledcích ani na jednu stranu. Opět horší je hodnocení vybavení studoven apod. S ním je spokojeno jen cca 11 % dotázaných, značně se zde liší názory studentů a akademických pracovníků.

Řízení a financování VŠE

Jediným bodem, ke kterému se v dostatečném procentu vyjádřili studenti, byla problematika přidělování na kolejích, pravděpodobným důvodem velmi negativního hodnocení je poslední opatření AS VŠE, které vyžaduje do žádostí uvádět i bydliště rodičů. V dalších otázkách bylo bráno v úvahu pouze hodnocení ze strany akademických pracovníků. Výrazně pozitivní ani negativní není hodnocení úrovně decentralizace řízení, silně negativně je potom vnímáno využití údajů z anketních šetření školy.

Sportovní a studentské aktivity na VŠE

S fungováním CTVS je naprostá většina studentů VŠE spokojena. Přes 50 % ho hodnotí jako výborné a velmi dobré. Zcela opačný je názor akademické obce na podporu studentských aktivit ze strany vedení VŠE.

Písemné připomínky a komentáře

Z písemných připomínek a komentářů (opět většinou od studentů) jsem zaregistrovala, že studenti jsou velmi znepokojeni chováním a přístupem některých studijních referentek a akademických pracovníků. Studenti postrádají zejména vstřícnost a pocit rovného postavení. Mnoho studijních referentek podle nich dokonce podává špatné informace. Značná nespokojenost se také týká ohodnocení předmětů počtem kreditů, které v mnoha případech neodpovídají množství učiva. Snad nejčastěji se objevilo negativní hodnocení jediného pokusu o zápočet, který je ve většině případů podle svého obsahu vlastně spíše zkouškou, na kterou mají na jiných vysokých školách více než jen jeden pokus. Styl výuky mnozí chápou jako teoretické biflování bez samostatné a týmové práce a bez propojení s praxí, učivo není dostatečně často inovováno. Dalším kritizovaným bodem je systém přidělování kolejí a ponižující pocit z toho, že studenti musí do žádostí uvádět bydliště svých rodičů. Také informační systém školy se většině píšících nelíbí. Informace v něm nejsou dobře utříděny, mnohdy je složité je najít apod. Nedostatečná je zpětná vazba z anketních šetření školy a nevhodné je umístění ankety do prostředí MS DOS. Studenti i akademičtí pracovníci by si také přáli zvýšit kapacity a zlepšit vybavenost knihovny VŠE.

Toto jsou pouze stručné výsledky, podrobné statistiky i kompletní písemné připomínky naleznete zde. Výsledky ankety budou předány vedení VŠE, aby získalo další představu o tom, co je na této škole potřeba změnit a čemu se věnovat. Děkuji všem, kteří na tuto anketu odpověděli, i když nebyla nijak profesionálně připravena. I přesto doufám, že nám alespoň trochu pomůže naši školu zpříjemnit pro nás pro všechny.