Jak jsme informovali v předešlém čísle, účast studentů v anketách
na ISIS je nevalná. Vadí jim především načasování. Přesto někteří
vyučující o výsledky stojí, i když k nim nemají přímý přístup.
Jiní to řeší vlastními anketami.
Co si myslí studenti
Nedostatečné je podle studentů zveřejňování výsledků anket. „Grafy
v ISIS o ničem nevypovídají, chtělo by to, aby se k výsledkům anket
vyjádřil někdo z vedení katedry nebo fakulty,“ přeje si studentka Pavla
ze čtvrtého ročníku Fakulty financí a účetnictví (FFÚ) a dodává, že
studentům chybí i zpětná vazba v podobě reakce učitelů a následné
kontroly nápravy chyb. „Jsou předměty, u kterých se opakují stížnosti
na výklad vyučujícího, jeho přístup ke studentům a podobně. Zatím jsme
já ani moji kolegové nepostřehli, že by se něco změnilo. Předměty se
vyučují pořád stejně.“
S tím souhlasí i Zuzana z třetího ročníku Národohospodářské
fakulty (NF): „Ankety v ISIS vyplňuji pravidelně, protože mám pocit, že
moje vyjádření přispěje k upozornění na problémy a nedostatky, ale
bohužel jsem nezaznamenala, že by někdy došlo ke zlepšení.“
Výsledky vidí jen garant předmětu
Řešení stížností a nedostatků předmětů je v kompetenci děkanů
jednotlivých fakult. „Zatím je nastaven přístup k výsledkům anket pouze
garantům předmětů, kteří odpovídají za jeho obsah, rozvoj a aktualizaci.
Pokud si však budou děkani fakult přát, je možné nastavit přístup
k výsledkům anket i přednášejícím, případně cvičícím,“
upřesňuje doc. Hana Mikovcová, prorektorka pro studijní a pedagogickou
činnost, a dodává, že pokud studenti nepociťují změnu k lepšímu, mohou
se obrátit na studentské tajemníky a na své zástupce v akademických
senátech a jejich prostřednictvím věc projednat.
Načasování je nešťastné
Problém ale vidí studenti i v načasování anket. V letním semestru
2008/2009 byly ankety spuštěny již v průběhu devátého týdne, kdy výuka
ještě kompletně neproběhla a v zimním semestru 2009/2010 pak během
dvanáctého a třináctého týdne výuky, tedy v období předtermínů a
těsně před začátkem zkouškového období. „Kdo by ztrácel čas
vyplňováním ankety? Třináctý týden je plný testů,“ potvrzuje Pavla,
která by upřednostnila prodloužení ankety na tři týdny nebo ji odsunula do
zkouškového období, kdy by se hodnocení uskutečnilo až po zkouškách.
Stejný názor zastávají i další studenti. „Zkouška významně
formuje pohled na předmět a vyučujícího. V průběhu semestru může být
vše bez problémů a srozumitelné, ale na závěr může učitel dát naprosto
strašný test, ve kterém bude chtít vědomosti, o nichž se na
přednáškách nikdy ani nezmínil,“ myslí si Jiří ze čtvrtého ročníku
FFÚ. V oblasti načasování anket by ale podle prorektorky Mikovcové mělo
dojít ke změně. „V tomto semestru předmětovou anketu přizpůsobíme
požadavkům studentů i učitelů a necháme ji v běhu podstatně déle,“
slibuje docentka Mikovcová.
Podle Hany z pátého ročníku FFÚ je dalším úskalím anket
i nedostatečná záruka anonymity pro studenty. Výpočetní centrum však
plnou anonymitu garantuje, neboť výsledky anket ukládá odděleně od
záznamů o studentech. Není tedy technicky možné dohledat, kdo a jak
odpověděl.
Co si myslí učitelé
Ze strany učitelů lze za největší problém anket na ISIS označit
nízkou účast studentů, a tudíž i omezenou vypovídací hodnotu
výsledků. „Z těch mála studentů, co ankety vyplňují, se jedná
většinou o ty, kteří jsou buď hodně spokojení, nebo naopak hodně
nespokojeni. Přitom právě hodnocení průměrně spokojeného studenta je
často nezaujaté,“ myslí si Jan Slavík, odborný asistent z NF.
Někteří vyučující vyzývají studenty, aby ke sdělení svých názorů
týkajících se výuky využili ankety probíhající přes ISIS. Mezi ně
patří i Petra Oceláková, doktorandka z FFÚ, která považuje hodnocení
od studentů za potřebné pro další zlepšení výuky. „Vím, že studenti
ke sdělování svých dojmů využívají hlavně reference na Borci. To je
sice dobrý způsob, jak informovat o kvalitě výuky ostatní studenty, ale
není to cesta, jak sdělit své připomínky samotným vyučujícím,“
říká Oceláková a dodává, že by přivítala, kdyby se studenti více
zaměřili na školní anketu.
Anketa slouží jako zpětná vazba
Také Barbora Slintáková, vyučující z FFÚ, považuje anketu za cenný
zdroj informací a nabádá své studenty k jejímu vyplnění. Myslí si
totiž, že zpětná vazba od studentů je v procesu výuky důležitá.
„Zastávám názor, že nejde o to učit, ale naučit. Proto i anketu
v ISIS beru vážně,“ prohlašuje Slintáková. Přesto by anketám vytkla
formulaci některých otázek. Jako příklad uvádí bodování. „Při
nižším než plném počtu bodů bez detailnějšího vyjádření nevím,
proč nebylo bodování maximální,“ uvažuje Slintáková a nepopírá, že
víc informací jí někdy poskytnou volné odpovědi, ve kterých se mohou
studenti k dané věci vyjádřit podrobněji.
Stejně jako studentům i některým vyučujícím vadí načasování
ankety. Anketa totiž hodnocení výuky pak sama zpochybňuje, protože výuka
ještě kompletně neproběhla, a studenti se tudíž nemohou korektně
vyjádřit k jejímu celkovému efektu.
Vlastní ankety jsou lepší
Kamenem úrazu anket je zpřístupnění výsledků pouze garantům kurzu a
nikoli jeho vyučujícím. Pro ty je získání výsledků anket mnohdy
komplikované. To potvrzuje i Jan Slavík, který přednáší kurz Ekonomika
životního prostředí, avšak není jeho garantem. Proto se rozhodl nadále na
výsledky evaluace předmětu v ISIS nespoléhat a pořádá anketu
vlastní.
„Anketa na hodině je výhodná v tom, že návratnost je stoprocentní a
hodnocení získám i od těch, kteří mají snahu mi poskytnout skutečnou
zpětnou vazbu, o kterou mi jde,“ vysvětluje Slavík a dodává, že tímto
způsobem může výuku dále zkvalitňovat, protože z bodového hodnocení
v anketě na ISIS žádné závěry dělat nemůže. Slavík také
zdůrazňuje, že jeho anketa je anonymní, zatímco u ankety na ISIS mají
studenti pocit, že lze dohledat, kdo referenci napsal. Podle něj to pak
snižuje přidanou hodnotu výsledku. „Výsledky ankety jsou pro mě velmi
přínosné, ale pouze té, kterou si dělám sám. Domnívám se, že pro
pedagoga, který o zpětnou vazbu od studentů skutečně stojí, anketa na
ISIS moc velkou přidanou hodnotu nemá,“ uzavírá Slavík.
