Audit Výpočetního centra VŠE ukázal, že by útvar měl zlepšit
přístup k uživatelům. Další doporučení se týkala změny organizační
struktury i způsobu nákupu výpočetní techniky.
Škola nechala prověřit fungování výpočetního centra (VC) externí
firmou, aby zjistila, jestli útvar hospodaří efektivně a kde se nachází
jeho rezervy. Závěr auditu, který provedla společnost HPL Systems,
představují čtyři oblasti doporučení. Ty se zaměřují převážně na
jeho budoucí rozvoj. „Nejvýrazněji z nich vystupuje hodnocení vztahu mezi
VC a uživateli, tady totiž podstatně zaostává komunikace,“ domnívá se
kvestor Libor Svoboda. Útvar by měl v tomto směru významně zapracovat na
vylepšení svého obrazu v očích studentů, protože ti ho vnímají spíše
negativně. „Tento závěr je důsledkem toho, že uživatelé naše
pracovníky mnohdy zahlcují nesmyslnými úkoly nebo informují nepravdivě.
Neporozumění pramení z obou stran, navíc VC se často ocitá v pozici
otloukánka, který může za všechno,“ brání útvar jeho ředitel Karel
Nenadál.
K řešení situace by mohla vést další oblast doporučení auditorů, a
to změna organizační struktury. Konkrétně se jedná o sloučení
oddělení technické podpory a oprav do oddělení služeb uživatelům.
„Dosud to funguje tak, že pokud má uživatel problém, musí identifikovat
příčinu těchto potíží a jít za pracovníkem odpovědným za danou
oblast – například software, hardware, sítě a tak dále. Jestliže ale
příčinu správně neodhadne, zaměstnanci si ho mohou mezi sebou přehazovat
s tím, že nespadá do jejich kompetencí. To by se sloučením do jednoho
odboru mělo eliminovat. Jakmile někdo přijde s žádostí o pomoc, stane se
daný pracovník za onoho uživatele zodpovědný a řeší další postup
interně,“ vysvětluje Nenadál.
Nákupy přímo od výrobců
V možnostech financování spatřuje zpráva auditorů rezervy v oblasti
nákupu výpočetní techniky. Doporučuje obracet se při větších nákupech
přímo na primární výrobce. „Pro ně však donedávna zakázka například
na šedesát počítačů byla zanedbatelná a do výběrového řízení se
nám hlásili pouze dealeři. V současnosti se situace mění a výrobci
začínají sami prodávat, v internetovém obchodě si můžete koupit třeba
jen jeden počítač. To my ale z hlediska zákona nesmíme, musíme je dostat
do výběrového řízení,“ vysvětluje Svoboda. Co se týče efektivnosti
financování, ze zprávy vyplývá, že technické služby jsou poskytovány
relativně dobře, k úsporám však dojde těžko. „Pokud se nám podaří
zapojit do zakázek primární výrobce, projeví se to spíš ve zvýšení
kvality služeb. Bezprostřední dopad na ceny to ale mít nebude,“ doplňuje
kvestor.
V oblasti technických doporučení auditoři radí snížit počet
provozovaných serverů na škole, cestou jejich virtualizace, tedy nahrazením
několika strojů jedním. Z tohoto hlediska se zabývali i provozem ISIS,
který je z pohledu technicko-organizační úrovně podle nich provozován
správně. Dlouhodobější projekt představuje doporučení na zajištění
virtualizace učeben. „Zjednodušeně se jedná o přenesení výpočetní
kapacity z koncového počítače na server,“ vysvětluje Nenadál. „To je
ale běh na dlouhou trať, VC musí předložit projekty,“ doplňuje
kvestor.
Důvodem, proč se auditem VC nezabývaly vnitřní orgány školy, ale
externí firma, jsou vysoké požadavky na technickou znalost. „Problematiku
informaticko-technickou nedokáže organizační pracovník snadno posoudit.
Proto jsme zvolili tento způsob prověření,“ vyjadřuje se Svoboda.
„Audit smysl určitě měl. Potvrdil to, co jsme si já i někteří
kolegové již delší dobu mysleli, ale byli jsme příliš zaměstnáni
zaváděním studijního informačního systému. Ukázalo se, že nejdeme
špatným směrem,“ hodnotí šetření Nenadál.
