Přemýšleli jste o tom, že využijete možnosti práce v oboru, kterou zahraniční školy umožňují? Než se do toho bezhlavě vrhnete, je dobré začít u toho, jestli vás vůbec VŠE „za prací“ pustí.
Přemýšleli jste o tom, že využijete možnosti práce v oboru, kterou zahraniční školy umožňují? Než se do toho bezhlavě vrhnete, je dobré začít u toho, jestli vás vůbec VŠE „za prací“ pustí.
Kdo studoval jeden nebo dva semestry v Německu, ví, že tamní vysokoškoláci, zejména z Fachhochschulen – odborných vysokých škol, tráví v rámci studia půlrok ve firmách dle svého oboru. Mohou si tak vyzkoušet, zda jsou naučené vědomosti uplatnitelné v praxi. Toto praktikum je povinné pro všechny studenty v 6. semestru.
V čem spočívá výhoda takového praktického semestru? Kromě usnadnění hledání práce po ukončení školy (absolventi se často vrací k firmám, kde se už zapracovali) mají studenti zpětnou vazbu při dalším studiu a celý školský systém je propojen s praxí. Volná praktikantská místa v celém Německu nabízí speciální burzy na internetu. Vedle toho mají studenti šanci pracovat v rámci svého praktika u zahraniční firmy, kterou si sami vyberou.
Pokud se některý z českých studentů VŠE dostal na výměnný studijní pobyt na nějakou vysokou školu (neuniverzitního typu), určitě se jedním očkem poohlížel po možnosti vyzkoušet si praxi u firem v Německu. Kdo se po ní poohlédl víc než jedním očkem, narazil na nedobytnou byrokratickou pevnost. Co stojí v cestě studentům VŠE?
Jste-li už jeden semestr na zahraniční škole, beze všeho vás v Německu převedou i do dalšího. Ale jste výměnný student, takže podmínkou je být zapsán v dalším semestru také na vaší rodné alma mater. To ale VŠE, respektive její orgány pro zahraniční styky, nepovolují. Argument? Bráníte dalším českým studentům ve výměnném pobytu na zahraniční škole. Ale jak? Vždyť studenti, kteří zrovna pracují v rámci praxe u firem, bývají těmito firmami i dost slušně placeni. Proto výměnní studenti nemusí žádat – a ani to nedělají – o stipendium na další semestr.
Profesor Kurt Ronte z vysoké školy v Zittau/Goerlitz vidí chybu na české straně, i když jako koordinátor programu SOCRATES/ERASMUS připouští, že fond této instituce orientující se pouze na studijní část pobytu v zahraničí to neumožňuje. Studenti mají dle něj využívat ostatní nadace a fondy, které se dost často zaměřují právě jen na praxi u firem. Ale pokud nebudete na VŠE i v dalším semestru vedeni jako student, nelze čekat podporu ani ze strany těchto programů.
Kde tedy hledat řešení? O spolupráci v tomto směru by měly uvažovat hlavně samotné vysoké školy na obou stranách. Několik málo partnerských smluv mezi VŠE a jinými školami (např. smlouva s vysokou školou v Norimberku) umožňuje českým studentům během jednoho roku nejdříve pracovat ve firmě a pak další semestr studovat z vydělaných peněz a získat tak nezaplatitelnou zkušenost v německé firmě.
