Šumava pravděpodobně nepředstavuje nejexotičtější destinaci
pomyslného cestovatelského žebříčku. Nestane se nejvyšším,
nejvzdálenějším ani nejnáročnějším cílem. Šumava je ovšem krásná.
A to stačí.
Kdo v šedi velkoměsta ztratil smysl pro krásu, najde lék mezi jarními
rozkvetlými loukami. V létě je Šumava v pohybu, dorazí turisté,
cyklisté i bruslaři. Na podzim zčervenají lesy i tváře a každá další
zima je příležitostí pokořit sebe i neposedné běžky.
Toulání po šumavských kopcích návštěvníkům nově ulehčuje projekt
Správy Národního parku. Ta přišla s myšlenkou vybudovat nouzová
nocoviště, která nabízí návštěvníkům možnost přespání.
V současné době mají zájemci o bivakování v divoké přírodě
k dispozici sedm nocovišť – Hůrka, Poledník, Modrava, Bučina,
Strážný, Nové Údolí a Pod Plešným jezerem, přičemž právě to
poslední bylo otevřeno letos v srpnu. Rozmístění kopíruje šumavský
hřeben. Páteřní turistická stezka napříč pohořím měří sto tři
kilometry, při přechodu ale samozřejmě není nutné přespat na všech
zastávkách. Za den zvládnete dojít až na druhé stanoviště, jindy naopak
stojí za to navštívit cíle i mimo hlavní tepnu. Při plánování
výšlapů lze také využít pravidelných spojů takzvaných Zelených
autobusů.
Ve vymezeném nocovišti můžete ulehnout, i když se nenacházíte přímo
v nouzi. Jednu noc smí v připraveném prostoru strávit kdokoli, ať už si
na zádech přinese stan, nebo ulehne pod širákem. K dispozici má dřevěný
stůl, lavice a mobilní toalety. Očekává se ovšem, že každý bude
dodržovat základní pravidla. Využít místo pouze na jednu noc,
nerozdělávat oheň a odnést si po sobě všechny odpadky.
Jak uvedl Tomáš Jiřička ze Správy NP a CHKO Šumava, projekt je
u návštěvníků vítán: „Podle kvalifikovaných odhadů se roční
návštěvnost pohybuje kolem tří tisíc osob.“ Nejčastěji turisté
využívají nocoviště Poledník, které se nachází v těsné blízkosti
oblíbené rozhledny. Lidé, kteří se vydají do šumavských hvozdů hledat
klid a ticho, by ale neměli mít obavy. Mezi nocovišti jsme se toulali
v polovině července a jen dvakrát jsme se setkali s dalším
nocležníkem.
Šumava je oblíbeným cílem cyklistů. Na kolech zde často potkáte mladé
rodiny s dětmi i starší páry. Návštěvníkům s koly se ovšem také
přizpůsobila infrastruktura. Především na Železnorudsku musí pěší
počítat s chůzí po široké asfaltové cestě. Zpříjemnění nabízí
například Zážitková stezka divočinou na Březníku, kde se seznámíte
s ekosystémem lesa. Vypravíte-li se tedy na Šumavu na kole, začněte
u Železné Rudy. Pro pěší naopak doporučuji start u nocoviště Pod
Plešným jezerem. Na nejvyšší vrchol české části Šumavy Plechý (1378m
n.m.) se na kole nesmí a cesta dále po červené směrem na Bučinu je pro
pěší vhodnější. Žádný návštěvník by si ovšem neměl nechat ujít
okolí Modravy. Strávit noc na stejnojmenném nocovišti uprostřed nedotčené
přírody slibuje neopakovatelný zážitek.
Naplánované výlety někdy mohou komplikovat dřevorubci. Hluk těžké
dřevařské techniky ruší turisty, kteří na oplátku znesnadňují těžbu
dřeva. Na paměti je dobré mít také tetřevy. Když tito ptáci tokají,
měli by si návštěvníci nechat ujít například i nejvýše položené
ledovcové jezero Laka. Některé stezky jsou pro zamilované ptáky uzavřené
od podzimu až do poloviny července. Přesná data se ale mění, protože
správci se snaží o koordinaci s německými kolegy a v mapách aktuální
informace nejsou zaneseny. Jak tetřevi snášejí dřevorubce, se do uzávěrky
nepodařilo zjistit. Šumava je také rájem pro příznivce volnočasové
aktivity geocaching. Národní park pro ně připravil vlastní krabičku pod
názvem „Lýkožrout smrkový 2009.“
