Dvě třetiny učitelů se však k průměrnému platu pravděpodobně ani
nepřiblíží. Pětina akademiků není se svým hrubým příjmem
spokojena.
Průměrný měsíční plat akademického pracovníka na VŠE činil
v loňském roce 38 138 korun. Nejvyššího průměrného platu dosahují
učitelé na Fakultě financí a účetnictví (necelých 43 tisíc korun),
naopak nejméně si vydělají zaměstnanci Fakulty mezinárodních vztahů
(FMV), a to průměrně přes 33 tisíc korun. Podrobnější údaje naleznete
v přehledné tabulce.
Pro srovnání – průměrný plat připadající na akademického
pracovníka České zemědělské univerzity v Praze dosáhl za uplynulý rok
téměř 52 tisíc korun, což je o zhruba 13 tisíc korun více než na
VŠE. Na VŠCHT pobírají akademičtí pracovníci přes 43 tisíc korun.
Absolutně nejnižší průměrný plat mají zaměstnanci Akademie múzických
umění v Praze, kteří v průměru vydělávají pouze 24 tisíc korun. Ve
srovnání s ostatními vysokými školami v Praze se naše alma mater
nachází přibližně v polovině žebříčku.
Ankety na ISIS nemají vliv
Vedoucí kateder, pokud jim zbydou peníze z rozpočtem přidělených
mzdových prostředků, stanovují po odečtení základních platů
individuálně výši osobního ohodnocení či odměn. „Výše osobního
ohodnocení na mé katedře dosahuje maximální výše dvaceti procent
základního platu,“ prozradil profesor Josef Jablonský, vedoucí Katedry
ekonometrie. Dodává, že podle něj zhruba dvě třetiny učitelů na
průměrný plat nedosáhnou.
Konkrétní výše platu je předmětem ochrany osobních údajů a
případné porušení je postihováno, ale záleží na samotném člověku,
zda tuto informaci sdělí dobrovolně. Jablonský zároveň přiznává, že
ankety zveřejněné na stránkách katedry mají relativně vysokou
návratnost, a proto je bere v potaz i při odměňování stávajících
zaměstnanců. „Neznamená to tedy, že když obdržím jednu negativní
referenci, okamžitě pracovníkovi strhnu tisíce z jeho platu,“ upřesňuje
Jablonský. Naopak ankety vyplňované přes ISIS nesplní svůj účel kvůli
nízké účasti studentů, a proto k nim na většině kateder
nepřihlíží.
Nespokojení akademici
Podle „Výzkumu akademických pracovníků“, jejímž spolugarantem je
docent Jakub Fischer, prorektor pro strategii VŠE, činí průměrný hrubý
příjem akademického pracovníka 33 562 korun. Tento průměr byl vypočten
na vzorku akademických pracovníků, kterého se zúčastnilo necelých dvacet
pět procent učitelů. Z tohoto vzorku není spokojeno s hrubým příjmem
až 22 procent dotázaných.
Po započtení i ostatních příjmů plynoucích z doplňkové činnosti
klesne procentuelně nespokojenost o třináct procent. K průměru dle
výzkumu se vyjádřil docent Jan Pauly, vedoucí Katedry práva
Národohospodářské fakulty. „Dovoluji si tvrdit, že nikdo z katedry
nedosahuje ani zdaleka uvedeného průměrného platu akademického pracovníka,
přičemž i kdybychom byli všichni zaměstnáni v rozsahu plného
pracovního úvazku, pouze jeden z nás by tohoto výdělku dosáhl. Jde však
o profesora, který má shodou okolností pracovní úvazek pouze v rozsahu
jedné čtvrtiny,“ říká Pauly.
Praxe plat zvyšuje
Plat plošně pro všechny fakulty a katedry stanovují mzdové tarify
rozlišené dle mzdových tříd a stupňů. Mzdovou třídou rozumíme
pracovní pozici, čili zjednodušeně řečeno odborný asistent, asistent,
profesor, lektor a docent. Platový stupeň ovlivňuje započitatelná praxe.
Pro představu podle této stupnice základní plat profesora s praxí nad
třiadvacet let činí 30 420 korun, přitom docent se stejnou praxí si
přijde na 23 980 korun.
K základnímu tabulkovému platu se přičítá osobní ohodnocení,
odměny či další mimořádné odměny za odvedenou práci nad rámec
stanovený pracovním úvazkem.
„Další možností výdělku akademického pracovníka je doplňková
činnost, čili zapojení do projektů Evropské unie, podíl na vědeckých
projektech a grantech,“ uvádí docentka Jarmila Indrová, vedoucí Katedry
cestovního ruchu FMV. Vedoucí Katedry manažerského účetnictví Bohumil
Král k odměnám sděluje: „Katedra je poměrně aktivní v organizaci a
pořádání doplňkové činnosti (velká mezinárodní konference věnovaná
řízení výkonnosti, každoročně otevíraný kurz celoživotního
vzdělávání); další část odměn členů katedry je tedy odvozena
z jejich podílu na těchto pracích. Na tyto odměny si však katedra
vydělává sama.“
Systém odměňování akademických pracovníků školy konkrétně upravuje
„Vnitřní mzdový předpis VŠE v Praze z roku 2008“. Ten najdeme mezi
ostatními předpisy platnými na Vysoké škole ekonomické, ale bohužel
studentům je zamítnut přístup.
Přehled platů na VŠE
