Studenti nevyužívají program Freemover tak, jak by mohli, a na
magisterské výměnné pobyty lze v prvním roku magistra vyjet již jenom
v letním semestru. O těchto a dalších tématech jsme si povídali s Danou
Brázdovou, vedoucí Oddělení zahraničních styků (OZS).
Jaký je zájem o bakalářské výměnné programy?
Zájem o bakalářský výměnný program, který jsme nabízeli v roce
2013 poprvé v rámci programu Erasmus, nebyl v absolutním čísle nijak
vysoký, nicméně na základě informačních schůzek a propagačních akcí,
které letos na podzim proběhly, předpokládáme, že bude zájem mezi
studenty druhého ročníku nyní vyšší. Počet nabízených míst pro
bakaláře se oproti loňsku více jak zdvojnásobil, takže větší pestrost
nabídky může být pro studenty rovněž motivující.
Jakou má uchazeč šanci, že se na tento pobyt
dostane?
Poměr přihlášených a vybraných uchazečů v bakalářském výměnném
programu byl v minulém roce úplně stejný jako u magisterského
výměnného programu, to znamená 1,6 :1. Vzhledem k tomu, že neúspěšní
uchazeči byli zařazení na seznam náhradníků, z bakalářských studentů
dostali dodatečnou nabídku nakonec všichni přihlášení studenti
úspěšnost uchazečů byla nakonec tedy sto procentní.
V zámoří student ušetří hlavně na školném
Proč již studenti nebudu moct vycestovat na výměnné pobyty
v prvním semestru magisterského studia?
Studenti, kteří chtějí realizovat výměnný pobyt v prvním ročníku
magisterského studia, mohou vyjíždět až v letním semestru z důvodu
časového a organizačního sladění takových věcí, jako je dokončení
bakalářského studia, nástup do studia magisterského, který je nyní čím
dál častěji podmíněn úspěšným absolvováním přijímacího řízení.
Dále kvůli vyřizování nominace na partnerskou školu ze strany VŠE nebo
kvůli registraci kurzů. Po zkušenostech z minulého roku, kdy se musela
řada nominací studentů a jejich výjezdy na zahraniční školy rušit,
odsouhlasilo kolegium proděkanů pro zahraniční styky podmínku výjezdu
jenom v letním semestru.
Studenti mají možnost vycestovat i na výměnné pobyty do
zámoří a finanční podporu pak dostávají přímo z prostředků VŠE.
Odkud přesně tyto prostředky pochází?
Na podporu mobilit studentů na partnerské školy mimo program Erasmus je
vyžíván Stipendijní fond VŠE, který je tvořen například z poplatků
studentů za překročenou standardní dobu studia. Finanční podpora ze strany
VŠE je pro studenty určitě důležitá, není však určující. Jedním
z hlavních benefitů výměnného studia na prestižních zámořských
univerzitách je pro studenty odpuštění poměrně vysokého školného,
které dosahuje na některých amerických školách až stovek
tisíců korun.
Jednou z možností vyjít studovat do zahraničí je i program
Freemover. Jak velmi je mezi studenty oblíbená tato možnost
výjezdu?
Doposud škola podpořila z projektu Freemovers sto šedesát studentů,
kteří studovali semestr na zahraniční škole mimo naši partnerskou síť.
Každý rok je VŠE připravená podpořit až šedesát studentů, nicméně
zájem o tuto individuální mobilitu není nijak výrazný. V roce
2013 požádalo o tento příspěvek dvacet šest studentů.
Podle jakých kritérii se rozhodujete, které zahraniční
univerzity oslovíte a jak tento proces probíhá?
Uzavírání nových partnerských smluv je vždy oboustranný proces, ať
už je smlouva iniciována z naší či druhé strany. Pro nás je důležité
především, aby šlo o školy lepší či stejně kvalitní. Široká a
kvalitní nabídka předmětů, které jsou vhodné pro studenty našich oborů
a programů, je pak základem. V neposlední řadě sledujeme rovněž, jaké
partnerské školy uvedená škola již má, případné mezinárodní
certifikáty jsou pak určitě také významným faktorem.
S jakými těžkostmi se naši studenti v zahraničí
setkávají?
Nejčastějším problémem jsou nedostatečně aktualizované informace na
webových stránkách zahraniční univerzity, zejména týkající se nabídky
kurzů. Někteří naši studenti, ale to záleží na konkrétní destinaci,
řeší občas problém s hledáním ubytování. V některých zemích mohou
být také místní studenti vůči zahraničním méně otevření nebo třeba
vůbec nemají společnou výuku. Proto se s nimi pak zahraniční studenti
prakticky nemají možnost setkat, a integrovat se tak do místního
prostředí.
ČTĚTE TAKÉ:
