Speciální kurzy, které mají studentům pomoct s přípravou na státní
zkoušky, organizuje jen katedra ekonomie na Národohospodářské fakultě a
katedra veřejných financí na Fakultě financí a účetnictví (FFÚ).
V ostatních případech je považuje vedení fakult za zbytečné.
Na magisterské úrovni organizuje jako jediná tyto kurzy
Národohospodářská fakulta (NF). „Nutno však podotknout, že nejsou
vypisovány pravidelně, ale dle možností a kapacit katedry a v neposlední
řadě podle předpokládaného zájmu studentů,“ zdůrazňuje zástupce
vedoucího katedry ekonomie Michal Mirvald. Tento podzim tedy například
katedra ekonomie zorganizovala dva semináře, Makroekonomický a
Mikroekonomický , které sloužily jako příprava na státnici
z Ekonomie.
„Pro studenty je nespornou výhodou, že si mohou látku několika
semestrů zopakovat v časově komprimované formě, a tedy intenzivněji,“
myslí si Mirvald. Kurzy se podle něj sice mohou krýt s obsahem povinných
předmětů, poptávka po nich je ale přesto vysoká. Každého ze
zářijových kurzů, které proběhly dva týdny před začátkem školy, se
účastnilo – zhruba dvanáct hodin denně – okolo padesáti lidí.
Na nejasnosti slouží konzultačky
Katedra veřejných financí nabízí už čtyři roky na bakalářském
oboru Zdanění a daňová politika stejnojmenný seminář. „Ten zastřešuje
a shrnuje problematiku před státními zkouškami,“ říká proděkanka pro
studijní a pedagogickou činnost na FFÚ Dana Dvořáková. Jedná se
o volitelný kurz, kde si mají studenti jednak osvěžit znalosti
z jednotlivých oborových předmětů a dále se o nich naučit uvažovat
obecněji.
„V rámci kurzu by se měli naučit zformulovat odborný problém,
diskutovat o něm, udělat jeho rozbor a obhájit své stanovisko,“ tvrdí
vedoucí katedry veřejných financí Alena Vančurová. Podle té nejde
vyloženě o opakování, ale spíše o propojení znalostí z dílčích
předmětů.
Jiné podobné kurzy ale FFÚ neorganizuje. „Osobně se domnívám, že by
tyto kurzy byly duplicitní a rovněž hrozí, že by mohly vést ke
zjednodušení probírané látky, která je kvalitně a do hloubky vykládána
v rámci jednotlivých vyučovaných kurzů,“ vysvětluje Dvořáková. Pokud
mají studenti problém s některými otázkami ke státnici, mohou podle ní
vyhledat příslušného vyučujícího a v konzultačních hodinách s ním
nejasnosti probrat. Nikdo další ji navíc ani neoslovil s tím, že by měl o
„přípravku“ zájem.
Nalejvárna není potřeba
S žádným podobným kurzem se nesetkají posluchači ani na Fakultě
informatiky a statistiky. „Nejsou organizované, protože nevznikla potřeba.
Nemáme ani žádné požadavky ze strany studentů,“ uvádí proděkan
fakulty pro pedagogickou činnost Josef Arlt.
Podobný názor má jeho protějšek z Fakulty mezinárodních vztahů Pavel
Hnát. „Fakulta přípravné kurzy ke státnicím nemá a neuvažuje
o nich,“ říká. Příprava na závěrečnou zkoušku má být podle něj
průběžná a odpovědností každého studenta, podobné kurzy by proto byly
duplicitní.
Totéž platí pro Fakultu podnikohospodářskou. „Podle mého názoru
tyto kurzy smysl nedávají. V žádném případě by za ně neměl student
získat žádné kredity, i kdyby se některá fakulta rozhodla pro založení
takovýchto předmětů,“ uvádí tamní proděkanka pro pedagogickou činnost
Hana Mikovcová. Podobný přípravný kurz by podle ní byl přípustný jen
v rámci mimořádného, tedy placeného studia. „Pokud bychom uvažovali
o jejich otevření, katedra, která státní závěrečnou zkoušku garantuje,
by musela připravit akreditační spis, ten by byl projednán na Kolegiu
děkana, které je zároveň v roli akreditační komise fakulty,“ dodává
Mikovcová.
Zajímají vás aktuální články z tištěného vydání iListu?
Za zvýhodněnou cenu si můžete poslední číslo zimního semestru koupit
i elektronicky – například
zde!
ČTĚTE TAKÉ:
