Vážený a milý čtenáři, jako student vysoké školy jsi potenciální elitou národa. Takže: Kdy jsi byl naposled v divadle?! Nevykrucuj se, že jsi budoucím ekonomem a kultura je Ti vzdálená. Jsou to výmluvy. Vždyť i na Tvé Alma Mater jsou dávány kusy klasických dramatiků! Chce to jen dávat pozor a číst pečlivě plakátky na chodbách. Třeba nedávno se hrálo skvělé absurdní drama. Přímo v Nové aule. Že jsi tam nebyl? Styď se. Styď se, ale nezoufej. Zde vezmi zavděk úryvkem.
Vážený a milý čtenáři, jako student vysoké školy jsi potenciální elitou národa. K Tobě se budou upínat dychtivé zraky dítek v současnosti školkou povinných. Ty jednou budeš nositelem moudrosti a tvůrcem HDP. Ty zajistíš, aby kultura a kulturnost českého národa přetrvala staletí. Takže: Kdy jsi byl naposled v divadle?!
Nevykrucuj se, že jsi budoucím ekonomem a kultura je Ti vzdálená. Jsou to výmluvy. Vždyť i na Tvé Alma Mater jsou dávány kusy klasických dramatiků! Chce to jen dávat pozor a číst pečlivě plakátky na chodbách. Třeba nedávno se hrálo skvělé absurdní drama. Přímo v Nové aule. Že jsi tam nebyl? Styď se. Styď se, ale nezoufej. Zde vezmi zavděk úryvkem:
Heli Beckett – La cantatrice chauve (Plešatá zpěvačka)
| Místo: | Nová aula |
| Hrají: | pan H., pan K., pan S., paní Ď., neznámý student |
Postavy (H., K., S., Ď.) vcházejí na scénu. Rozesazují se kolem podlouhlého stolu. Spokojeně se usmívají, mírně pohupují a vzájemně představují. Na jevišti vládne poklidná atmosféra intimního setkání dlouholetých přátel a spolupracovníků.
Dějství první:
| Paní Ď. | Vítám vás, vítám vás. |
| Pan K. | Já vás taky vítám. |
| Pan S. | Já též. Vás ale je… Jich ale je, pane H., ŽE?! |
| Paní Ď. | My už se s panem H. známe strááášně dlouho. Jak dlouho to je, pane H.? No strašně dlouho, ŽE?! |
| Paní Ď. | Pane S., mohl byste nastínit, proč jsme se tu sešli? |
| Pan S. | Každý ví, proč jsme se tu sešli. |
| Student | Proč jsme se tu sešli? |
| Pan S. | To každý ví. |
| Student | A mohl byste prosím nastínit, proč jsme se tu sešli? |
| Pan S. | (koulí očima) Z které jste fakulty, pane kolego? |
| Student | (koulí očima) |
| Paní Ď. | Čas pokročil… |
| Pan H. | (krade mikrofon) Vážení studenti, dovolte, abych vám nastínil příčinu problému: odmítám učit dle zastaralých standardů, odmítám být tvůrcem standardů nových, byl jsem odvolám z výuky… (brání mikrofon) …ptám se proč a jakým právem? |
| Studenti | (tleskají) |
| Paní Ď. | Čas pokročil… |
| Pan S. | To je přece jasné. Kdybych já si myslel, že je správné jezdit vlevo, stejně budu jezdit vpravo. To je přece jasné. Pravidla se musí respektovat. |
| Student | To je ale analogie! |
| Pan S. | To je ale analogie!!! |
| Student | Nebylo by lepší podat návrh na změnu standardů? |
| Pan S. | (se zájmem a mírně výhružně) Z které jste fakulty, pane kolego? Vy nejste z páté fakulty, to bych si pamatoval. |
| Student | (rudne, podává mikrofon sousedovi vpravo) |
| Student | A jak vlastně mohou odvolat někoho na základě dokumentu, který nikdo nezná? |
| Pan K. | Ne, že je nikdo nezná, ale každý si je vykládá jinak. Já jsem tady 14 dní nebyl. |
| Pan S. | Jsem jediný Vykladač práva. |
| Paní Ď | Nebylo by lepší podat návrh na změnu standardů? … Ostatně ten problém je staršího data. A navíc: čas pokročil. |
| Pan H. | Možná víte, že s touto iniciativou jsme přišli již dříve. Do mikra už jsou totiž 4 měsíce prošlé. |
| Student | Kdy byly standardy naposledy aktualizovány? |
| Pan S. | Průběžně každodenně. |
| Pan K. | V roce 97. |
| Paní Ď. | Jak dlouho se známe pane H.? |
| Pan S. | No uvidíme, nemohu nic slíbit… (odmlčí se) … Jediný Vykladač práva jsem tu já. |
| Debata se odvíjí na podobné bázi ještě po celé druhé, třetí a čtvrté dějství. | |
| Pan H. | Za své odvolání si mohu sám. |
| Paní Ď. | Čas pokročil a MNĚ UŽ JE OPRAVDU ZIMA. Skončeme to. Děkuji za účast, děkuji za pozornost, děkuji za váš přístup. |
| Pan S. | Děkuji hlavně za přístup. |
| Pan H. | Hlavně děkuji. |
| Pan K. | (mlčí) |
| Student | (funí) |
| Osoby se zvednou a pomalu a důstojně odcházejí. | |
