Tvá silueta,
svěšená hlava
vedle mé.
Dvě děti se drží za ruce.
Nevinné.
Tvá silueta,
svěšená hlava
vedle mé.
Dvě děti se drží za ruce.
Nevinné.
Venku svítá,
ještě je tma.
Dýcháš mi na rameno
a já
ti tiše brečím na to tvé
rameno bělostné.
Přeskočil ti hlas,
lásko.
Jenom na chvilku,
jenom
na chvilku.
Je to jenom na chvilku.
Za měsíc mě tu máš
zas.
Počítám minuty.
A pak v tom tichu
už jen
mlčíme.
Ruce své v rukách svých
jemně držíme.
Pár posledních okamžiků
v hlubinách chrámu toho druhého.
A najednou…
Najednou není co počítat
a já jdu domů.
Slzy v očích
a lidé
smějí se tomu,
stíny znavené,
a já
už zase počítám
chvilky strávené
bez tebe…
