Důvod, který nás dohnal do Říčan, byl hlad. Při návratu z veleúspěšného houbařského tažení, které jsme do okolních úrodných lesů podnikli loni na podzim, nás začal pronásledovat neodbytný pocit, že něco malého by se do nás rozhodně vešlo. Jelikož jsme nechtěli riskovat smrt hlady, ani konzumaci syrových hřibů, rozhodli jsme se zajet právě do zmíněných Říčan a vyhledat první hospodskou pomoc.
Říčany
okr. Praha – východ
Důvod, který nás dohnal do Říčan, byl hlad. Při návratu z veleúspěšného houbařského tažení, které jsme do okolních úrodných lesů podnikli loni na podzim, nás začal pronásledovat neodbytný pocit, že něco malého by se do nás rozhodně vešlo. Jelikož jsme nechtěli riskovat smrt hlady, ani konzumaci syrových hřibů, rozhodli jsme se zajet právě do zmíněných Říčan a vyhledat první hospodskou pomoc.
Instinkt nás bleskurychle zavedl do restaurace „U Jermařů“, nacházející se na náměstí. Jenže ejhle – restaurace nevařila. Za tuto skutečnost jsme jí udělili beznadějných -5 bodů a již téměř polomrtví se vypotáceli na ulici. Tam nám naštěstí dobrý stařík poradil, kde najít další restauraci. „To půjdete ulicí pořád rovně, pak se dáte doleva a až dojdete na křižovatku, uvidíte takovej bílej rohovej barák. A tam to je.“
A bylo. Hospoda „U Anežky“. Prošli jsme dřevěnou brankou, obešli barák a z malé terásky vešli prosklenými vstupními dveřmi do vlastní restaurace. Zběžný pohled po nevelkém lokále dával nejasně tušit, že všechny stoly jsou obsazené. V tom však zaúřadoval mladý vrchní. Když viděl, kterak marně svými zraky tápeme po místnosti, rázně uskromnil místní štamgasty, rozvalující se u stolu přímo naproti pípě, a ochotně nás k uvolněným místům zavedl. Jelikož si i v dalším „dějství“ vedl na výbornou (jeho počínání lze charakterizovat jako rychlé, velmi ochotné, zároveň však nevtíravé), udělili jsme restauraci za obsluhu plných 5 bodů.
Až poté, co nás zmíněný vrchní takto mile překvapil, jsme měli možnost seznámit se s prostředím restaurace. Z hlediska této veličiny jde o jednoduchou, vcelku klasickou hospodu. Okolní stěny zdobily tradiční obrázky, poličky s keramikou a dlabané dřevěné sošky. Televize, pod kterou jsme seděli, byla dostatečně ztlumená na to, abychom si mohli v klidu povídat, a opar tabákového dýmu, který v leckterých restauracích existenci televize dokonale maskuje, nám posezení rozhodně nijak neztrpčoval. (Téměř žádný totiž nebyl.) Jedinou výtku, pokud jde o prostředí, musíme však směřovat k dokořán otevřeným dveřím do skladu. Výhled na bedny a hadice totiž rozhodně nepatří k našim zamilovaným. Po zhodnocení všech okolností jsme tedy Anežčině prostředí udělili 4 body.
A nyní konečně přichází na řadu jídlo. Předložené menu nám dávalo vybrat z jedné polévky, čtyř hotových jídel, necelé desítky specialit a několika salátů a zákusků. To vše v cenách již od 48,- Kč za hlavní jídlo. Pro dosažení dokonalého hodnocení jsme si vybrali pestrou směsici pokrmů. Konkrétně ďábelský kotlík s knedlíkem, uzené s jihočeskou lepenicí (bramborová kaše se zelím) a jelení plec na víně s bramborem. Co do množství obstály všechny tři vyjmenované pokrmy na jedničku s hvězdičkou a ani chuťově jsme si nemohli na nic stěžovat. Jednoznačně 5 bodů.
Stejně tak nám ani u nápojů nezbývá jiné hodnocení než pětibodové. Námi objednané pivo Lobkowitz mělo dokonalou teplotu i chuť a stejně by jistě obstály i další značky – Plzeň a Velvet. Podobně kladně hodnotila dámská část naší výpravy i objednanou limonádu.
Kámenem úrazu mnohých restaurací bývá hygiena. Anežka však tvoří světlou výjimku. Ze sklenic se zde rozhodně nemusíte bát pít (takhle poctivě je myje jen málokterý vrchní) a i návštěva WC pro vás bude velmi příjemným zážitkem. Toaletní papír, mýdlo, čistý ručník, popelník i zrcadlo zde patří k naprosto standardní výbavě. Taktéž hygieně tedy jednoznačně přísluší 5 bodů.
Celkově říčanská restaurace „U Anežky“ získala 4.9 bodu a ačkoliv se sice nejedná o nějakou nóbl super speciál restauraci, toto hodnocení si plně zaslouží. Ostatně, jeďte se přesvědčit sami. Tentokrát to rozhodně nemáte daleko.
Obsluha – 5
Prostředí – 4
Jídlo – 5
Nápoje – 5
Hygiena – 5
Celkem – 4,9
Článek jsme převzali ze spřáteleného časopisu Obšťastník (http://freeweb.coco.cz/Obstastnik). Vzhledem k tomu, že v rubrice, která bude představovat hospůdky a hostince v celé naší širé vlasti hodláme pokračovat, vyzýváme ke spolupráci všechny čtenáře, kteří by chtěli své spolužáky upozornit na některé z těch zvláště dobrých. Pošlete nám hodnocení některé z hospod, kterou dobře znáte. Přece nebudeme v tak prestižní záležitosti jako je hodnocení restaurací odkázáni na někoho jiného!
