Doktorem se může člověk stát téměř kdekoli na světě. Jsou však povinnosti doktoranda stejné u nás a například ve Spojených státech. My jsme se vypravily na Massachusetts Institute of Technology a snažily se vypátrat co nejvíce.
Doktorem se může člověk stát téměř kdekoli na světě. Jsou však povinnosti doktoranda stejné u nás a například ve Spojených státech. My jsme se vypravily na Massachusetts Institute of Technology a snažily se vypátrat co nejvíce.
Co je MIT?
Massachusetts Institute of Technology v Cambridge (Massachusetts, USA), mezi absolventy a akademiky známý jako MIT, je jednou z nejprestižnějších univerzit na východním pobřeží nového kontinentu. Komplex asi 85 budov se rozprostírá na levém břehu řeky Charles a shlíží na panorama města Boston.
MIT byl založen v roce 1861 v reakci na poptávku po technických a jinak vědecky orientovaných oborech, souvisejících s procesem industrializace ve Spojených státech. Tento institut se stal základnou pro rozvoj vědy a výzkumu, místem, které se podílí na klíčových vědeckých objevech v oblastech jako je dobývání vesmíru, jaderná fyzika aj. Přesto se tato převážně technická instituce věnuje i humanitním vědám a ekonomii. Mezi členy akademické obce MIT patří i dva nositelé Nobelovy ceny za ekonomii – Paul A. Samuelson (1970) a Robert M. Solow (1987).
MIT se skládá ze šesti „schools“, v rámci kterých studuje asi 10 000 studentů. Školné zde dosahuje výše 30 000 dolarů za rok.
Na MIT jsme měly možnost pobývat necelé tři týdny. Náplní návštěvy byla účast na konferenci a workshopu s názvem „Response to Disaster: Environmental Learning and Capacity Development in the Czech Republic“, zabývající se tématikou katastrof a reakční funkcí institucionálního prostředí. Hostující katedrou bylo Oddělení územních studií a plánování (Department of Urban Studies and Planning).
Titul za čtyři roky
Doktorské studium na americké univerzitě trvá čtyři roky a skládá se z hlavní a vedlejší specializace. První dva roky absolvuje student požadované předměty a druhé dva roky pracuje na svém výzkumném projektu, který je součástí jeho disertační práce. Studenti musí absolvovat povinné a volitelné předměty, kterých je osm v každé skupině. Absolvování předmětů je zakončeno zkouškou nebo je udělováno za účast ve vědeckém výzkumném projektu, který koresponduje se studentovým odborným zaměřením.
Velmi překvapující pro nás byla náplň a způsob skládání závěrečných doktorských zkoušek. Americký student totiž přímo spolupracuje při tvorbě osnov otázek své závěrečné zkoušky, která je vedená v ose jeho hlavní specializace. Celý proces, včetně přípravy na zkoušku, trvá několik měsíců, během kterých student vymezí okruhy své zkoušky a předá je vedoucímu zkušební komise. Ten je po konzultaci s dalšími zodpovědnými akademiky a samotným doktorandem vrátí studentovi k dopracování nebo je prohlásí za akceptované. Zkouška je písemná.
Druhý požadavek úspěšného zakončení studia – disertační práce – musí obsahovat originální závěry samostatného vědeckého výzkumu. Při psaní disertační práce doktorand spolupracuje s třemi nezávislými konzultanty, resp. s hlavním a sekundárním školitelem a třetím fakultním konzultantem. Tato trojice, se kterou doktorand udržuje intenzivní kontakt po celé dva roky trvání výzkumu, tvoří i oponentní komisi při obhajobě disertační práce.
Tyto nároky, ale především podmínky vytvořené pro jejich naplnění, zajišťují doktorandům na MIT získání kvalitního a úzce specializovaného odborného vzdělání. Mají tak potom vysoký potenciál pro své další působení v akademické i profesionální sféře, které je všemožně podporováno.
Porovnání amerického systému s doktorskými programy na VŠE v Praze (konkrétně na Fakultě národohospodářské) nabízí řadu paralel. Nicméně je zde mnoho odlišných prvků vyplývajících z rozdílného přístupu k vysokoškolským studentům v USA obecně a samozřejmě hmotného zabezpečení prestižních amerických univerzit.
Lenka Čamrová, Dana Viktorová
studentky doktorského studia na FNH
